(14.20 hodin)
(pokračuje Kocourek)
"Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu České národní banky o měnovém vývoji za I. pololetí roku 2003."
Tolik tedy ke Zprávě České národní banky o měnovém vývoji za I. pololetí roku 2003.
Co se týká celého roku 2003, tuto zprávu České národní banky projednal rozpočtový výbor na své 26. schůzi dne 3. března 2004 a přijal usnesení č. 341, ve kterém opět bere na vědomí materiál Zpráva České národní banky o inflaci (měnovém vývoji) za rok 2003, předložený Českou národní bankou. Za druhé doporučuje Poslanecké sněmovně, aby přijala následující usnesení: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí Zprávu České národní banky o měnovém vývoji za rok 2003."
Tolik tedy k usnesením rozpočtového výboru. Zároveň, co se týká projednávání tohoto bodu v rozpočtovém výboru, přijatá usnesení rozpočtového výboru napovídají, že tyto obě zprávy byly projednány celkem bez problémů, takže nepovažuji za nutné upozornit na nějaký zvláštní problém. Tolik tedy zpravodajská zpráva k těmto dvěma bodům.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji zpravodaji rozpočtového výboru panu Martinu Kocourkovi.
Otevírám všeobecnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku, ale vidím přihlášku pana poslance Gongola. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Gongol: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, obecná rozprava o inflaci za první pololetí a za rok 2003 je sloučena, a proto mi dovolte se především vyjádřit ke zprávě za rok 2003, neboť je aktuálnější a co do obsahu jsou obě zprávy v podstatě shodné.
Neočekávám, že v časové tísni, ve které je toto zasedání sněmovny, bude diskuse o zprávě o inflaci nějak obšírná. A to zvlášť, když je možno konstatovat, a zpráva to také říká, že inflace je téměř nulová, a po většinu roku jsme se pohybovali v pásmu deflace, i když Česká národní banka stanovila inflační cíl v roce 2003 více než 3,5 %.
Obecně i v této sněmovně vládne názor, že když skutečná inflace je nižší než prognóza České národní banky, že to je vlastně skvělé. Již méně se však zamýšlíme nad tím, jaký smysl pak mají takové prognózy České národní banky, které by měly sloužit k orientaci ekonomů i národohospodářů a podnikatelů při tvorbě vlastních podnikatelských záměrů. Nelze se totiž ztotožnit s názorem, že podkročení skutečné inflace proti prognóze je vlastně kladem měnové politiky, kterou provádí Česká národní banka. Je obecně známo, že deflace je pro každou ekonomiku zhoubná.
V argumentaci České národní banky, která ve zprávě zdůvodňuje rozdíl skutečné inflace od projektované, se uvádí - cituji: "Odchylka byla způsobena nižším než očekávaným růstem regulovaných cen a korigované inflace bez pohonných hmot. Naopak ceny pohonných hmot působily směrem k vyšší inflaci. Zbylé podsložky inflace, to je růst potravin, cen potravin, a vliv změn nepřímých daní se vyvíjely v souladu s touto prognózou." Následující tabulka této zprávy, pokud jste si jí všimli, která je označena II.2, však říká, že regulované ceny způsobily odchylku od projekce pouze částkou 0,4 %, ale korigovaná inflace o 1,2 %, čili daleko vyšším procentem. Zpráva to však již bohužel vůbec nekomentuje.
Přestože Česká národní banka musela v roce 2003 vědět, že inflace bude mimo cílově regulované pásmo změnou úrokových sazeb, proč pak neučinila, aby nová projekce mířila do středu cílově regulovaného pásma?
Možná se někomu bude zdát, proč se zabývám těmito s odpuštěním titěrnostmi. Správě cílená inflace má totiž přímý vliv na monetární politiku a makroekonomiku. Zvyšování kursu koruny vůči euru způsobuje zhoršování vývozu našeho zboží, a tím i snižování HDP.
Za normálních tržních podmínek makroekonomické rovnováhy je mírná inflace přirozená. Je vyvolávána růstem cen a hlavně mezd, větším, než je reálný růst HDP, což je v každé zdravé ekonomice přirozené. Jakmile tomuto přirozenému vývoji centrální banka brání, dochází sice ke snižování inflace až do pásma deflace, ale vždy je to na úkor tvorby produktu. Reálný HDP se snižuje, klesají nebo se snižují reálné mzdy, a snižuje se tedy i jejich růst. Tím samozřejmě dochází k potlačování domácí poptávky, vznikají neprodejné zásoby, roste nezaměstnanost a blíží se hospodářská krize. Varováním nám může být velká deprese ve třicátých letech, kdy ceny v USA klesly o 25 %, ale současně došlo ke snížení HDP rovněž o oněch 25 %.
Dle mého názoru se Česká národní banka ukolébala tím, že inflace je nízká. My bychom měli od ní očekávat, aby se nestala jen "skrblíkem", ale skutečně národohospodářem. Tím se dle mého názoru nestala, stejně jako komerční banky, které za hlavní cíl považují dosažení maximálních zisků pro sebe, a proto se vrhly na zdražování svých služeb, služeb pro klienty, a na vydávání obligací vládě.
Nad výsledky inflace za rok 2003 bych proto v žádném případě nejásal.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Gongolovi. Nemám žádnou další přihlášku do všeobecné rozpravy, nevidím také nikoho, že by se hlásil z místa, všeobecnou rozpravu proto končím.
Ptám se pana navrhovatele a pana zpravodaje, zda chtějí vystoupit se svými závěrečnými slovy v obecné rozpravě. Pan guvernér ano. Prosím, pane guvernére, máte slovo.
Guvernér ČNB Zdeněk Tůma Vážené poslankyně, vážení poslanci, rozhodně se nedomnívám, že nastolená témata jsou nějaké titěrnosti. Jedná se o poměrně důležité věci.
V každém případě souhlasím s tím, že deflace je neméně tak zhoubná jako vysoká inflace, a také souhlasím s tím, že pokud se skutečná inflace odchýlí od cíle a je na velmi nízkých hodnotách, tak to není dobře. My jsme rozhodně nikdy neříkali - a v té zprávě o inflaci to také nenajdete - že bychom nějak chválili nízké hodnoty inflace, do kterých jsme se dostali.
Velmi stručně, proč jsme na to nereagovali. Mám za to, že reakce měnové politiky byly poměrně agresivní v posledních dvou letech, a to nejenom v minulém roce, ale i v tom roce předcházejícím. Pokud se podíváme na úroveň úrokových sazeb, ať už nominální, nebo reálnou, zjistíme, že je na historicky nízké úrovni, což pochopitelně neznamená, že nemůže být trošku nižší, a můžeme na světě najít země, kde je o něco nižší. Ale jak už jsem zdůrazňoval v úvodním slově, my se musíme dívat trochu dopředu. A my jsme si byli velmi dobře vědomi toho, že to byly jednorázové faktory, které tlačily inflaci mimo cíl, a že inflace by se měla poměrně rychle vracet do cíle, což mám za to, že se v posledních měsících potvrzuje.
Dalo by se samozřejmě namítnout, že vzestup cenové hladiny je do značné míry způsoben opatřeními ať už na straně nepřímých daní, nebo regulovaných cen.
***