(11.20 hodin)
(pokračuje Vojíř)
Samozřejmě, že v předchozím zákoně jsme měli ustanovení, že tzv. technologicky vynucená elektrická energie bude dodávána do sítě prioritně, neboť ji nelze nikam jinam dodat, nelze ji vypustit do prostoru a nelze ji ani skladovat. Tady jsme měli mechanismus, že především distribuční soustavy byly povinny vykoupit tuto elektrickou energii. Jelikož byly povinny vykoupit, tak samozřejmě regulační úřad stanovoval horní cenu, za kterou je možno tuto energii vykupovat neboli dodávat. Budeme muset asi hledat nový mechanismus, jak určitým způsobem toto umožnit, ale nebude to možné už tím čistým povinným výkupem. Proto jsem se tady o tom zmínil teď, a budeme určitě hledat nějakou možnost, jak to zhojit a tento mechanismus nahradit v rámci volného trhu s elektrickou energií.
Na závěr ještě druhá poznámka. Jak jistě víte a pamatujete si na to, když jsme projednávali zákon o podpoře energie z obnovitelných zdrojů energie, tak jsme řekli, aby tento zákon byl paralelně projednáván s novelou zákona energetického. Už tehdy jsem v rozpravě avizoval, že by bylo dobré, aby to, co je napsáno v zákoně o podpoře obnovitelných zdrojů a souvisí spíš s energetickým zákonem, to znamená např. regulace a regulační postavení v této oblasti, bylo přeneseno do tohoto zákona energetického a aby druhý zákon zůstal zákonem ryze, teď řeknu spíše ekonomickým nástrojem podpory obnovitelných zdrojů energie.
Toto je zhruba přehled a výčet toho, co obsahuje novela energetického zákona, a jistě i nastínění, jak bych si já jako zpravodaj obou dvou norem představoval, že bychom mohli postupovat.
Ještě mi dovolte požádat sněmovnu a případně i pana ministra o to, aby tato norma byla projednávána o 20 dní déle, než stanovuje jednací řád. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Oldřichu Vojířovi za jeho zpravodajskou zprávu. Upozorňuji, že návrh na prodloužení lhůty musí padnout v rozpravě.
Nyní otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím dvě přihlášky, pana poslance Ladislava Urbana, který vystoupí jako první, a potom vystoupí pan poslanec Josef Hojdar.
Poslanec Ladislav Urban: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, pan zpravodaj velice podrobně rozebral předkládanou novelu i s tím, jaké případné úpravy bude zasluhovat. Já bych zdůraznil jenom některé okolnosti nebo jeden malý segment z této novely zákona, a sice za situace, kdy novela nejen promítá příslušnou směrnici Evropské unie do zákona, ale zároveň řeší i další změny ustanovení a řeší i některé problémy, které se ukázaly v praxi. Bude třeba je podrobit důkladnému projednání ve výborech.
Myslím, že jedním z takových problémů je např. spor mezi dodavateli a odběrateli u elektrické energie, že určitým způsobem je diskutabilní výčet práv a povinností oprávněného a chráněného zákazníka, který spíš vyhovuje nadřazené roli dodavatele energie než zájmům konečného odběratele, to znamená občana, případně malého podnikatele. Konkrétně jde o povinnost chráněného zákazníka - cituji - "podílet se dle výše odebíraného příkonu na úhradě oprávněných nákladů provozovatele distribuční soustavy spojených s připojením požadovaného příkonu ve výši vypočtené způsobem stanoveným podmínkami připojení a dodávek pro chráněné zákazníky".
Tato část ustanovení § 29 odst. f) si myslím, že by měla být zrušena. Při zrušení této části ustanovení by pak měla následovat novelizace vyhlášky 297/2001 Sb., ustanovení § 6, kde je konkrétně stanoven podíl odběratele na oprávněných nákladech dodavatele právě spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu. Také jde o případné zrušení odstavce 4 ustanovení § 6 této vyhlášky, kde se stanovuje výše podílu žadatele o připojení na oprávněných nákladech dodavatele spojených s připojením odběrného zařízení žadatele v závislosti na poměru požadovaného příkonu a disponibilního rezervovaného příkonu v místě připojení nebo připojením disponibilního rezervovaného příkonu nově vybudovaného distribučního zařízení až do výše 60 % oprávněných nákladů.
Rozvodné závody často nerozlišují skutečně potřebný budoucí příkon a obvykle stanoví podíl pro žadatele v maximálně přípustné výši. V praxi je přitom prokázání skutečně vzniklých oprávněných nákladů nesmírně komplikované, až téměř nemožné. Pouze provozovatel distribuční soustavy zná skutečně poměry v příslušné části soustavy. Je téměř nezjistitelné, zda je v daném místě soustava již skutečně přetížena a zda je nutné na základě žádosti o připojení rozšíření nebo rekonstrukce dané části soustavy. Při ověřování případů se vychází pouze z podkladů předložených provozovatelem soustavy. Často je současný nepříznivý stav soustavy ovlivněn předchozí nedostatečnou údržbou nebo nedostatečným investováním na zkvalitnění soustavy. Přitom by mělo být zásadou, že provozovatel by měl pružně reagovat na základě svých poznatků, marketingových koncepcí a v souladu s územními plány rozvoje na skutečný vývoj potřeb v dané lokalitě. Stávající systém, zejména v lokalitách, kde je v rámci územní koncepce v zásobování energií plánována výstavba nové distribuční soustavy, umožňuje rozdělit náklady na stavebníky, tedy budoucí uživatele, tak, kde jsou provozovatelem soustavy zaplaceny náklady na rekonstrukci či výstavbu i dvakrát. Soustava je pak provozována na novém zařízení, aniž by vlastník vynaložil jakékoliv finanční prostředky.
Vážným problémem, i když na první pohled okrajovým, zůstávají takoví žadatelé, jejichž objekt leží na samotě a měli by být připojeni samostatnou přípojkou ze značné vzdálenosti. Jsou to případy sice výjimečné, ale lze je legislativně řešit.
Za ideální nový stav by bylo možno považovat princip, aby žadatel o připojení nebo změnu podmínek připojení neplatil žádnou úhradu, v krajním případě pouze hodnotu nového jističe, tedy úhradu na zajištění rezervovaného příkonu nebo jeho zvýšení. To je u obyvatelstva a drobných živnostníků v kategoriích C a D tisíc korun za odběrní místo.
Princip podílení se odběratelů na oprávněných nákladech dodavatele spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu byl legislativně zaveden zákonem č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a organizaci státní správy v energetických odvětvích od 1. ledna 1995, který byl základní právní normou při vytváření tržního prostředí v tehdejším přirozeném monopolním postavení výrobců elektrické energie a provozovatelů distribučních soustav. Zavedení této zásady bylo v podstatě důsledkem situace, do které se jednotlivé distribuční soustavy dostaly po roce 1993 v souvislosti s privatizací jednotlivých částí elektrizační soustavy, kterou tvoří výrobny, přenosová soustava, distribuční soustavy a odběratelé.
***