(Jednání pokračovalo v 16.01 hodin.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, páni poslanci, dobré odpoledne. Budeme pokračovat v přerušené 31. schůzi naší Poslanecké sněmovny, a to dalším bodem, kterým jsou
64.
Ústní interpelace
a to ústní interpelace určené předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády. Ve čtvrtek 6. května t. r. proběhla prvá část ústních interpelací na členy vlády s tím, že ústní interpelace na předsedu vlády byly na základě dohody předsedů politických stran a poslaneckých klubů ve sněmovně odloženy. Interpelace na předsedu vlády pana Vladimíra Špidlu proběhnou od 16 do 17 hodin, na ostatní členy vlády od interpelace č. 9 pak od 17 hodin.
Nyní mi dovolte, abych dal slovo prvému interpelujícímu podle pořadí, a to panu poslanci Pavlu Hrnčířovi, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky pana Vladimíra Špidlu. Připraví se pan kolega Fajmon. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážený pane předsedo vlády, Český statistický úřad zveřejnil dne 30. 4. informaci, že celkový počet zaměstnanců se k lednu t. r. meziročně snížil o téměř 70 tis. osob a nezaměstnanost vzrostla o dalších 1,1 %. Dále Český statistický úřad informoval, že podnikáním se v prvním čtvrtletí roku 2004 živilo 804 tis. lidí, což je o 1400 osob méně než před rokem. Přitom ve významné skupině podnikatelů se zaměstnanci klesl jejich počet o 16 tisíc, na nějakých 186 tisíc.
Avšak vy jste, pane premiére, 12. dubna letošního roku sdělil veřejně v Televizních novinách, že máte informace, že za poslední rok přibyl 1 milion živnostníků. To je ale nebetyčný rozdíl v informacích. Co říkáte? Přestože já, pane premiére, osobně mám vcelku jasno, sdělil byste nyní veřejnosti, která z těchto tvrzení jsou podle vás pravdivá a která falešná - Českého statistického úřadu, nebo vaše? Které z těchto údajů jsou reálným důsledkem činnosti či nečinnosti vaší vlády a které jsou asi zbožným přáním vaší osoby?
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Hrnčířovi i za dodržení času a žádám panu předsedu vlády Vladimíra Špidlu, aby se ujal slova. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte mi, abych se poměrně zevrubně zabýval otázkami, které předložil pan poslanec Hrnčíř. Ta první otázka je poměrně jednoduchá. Podklady, které jsem dostal dodatečně, ukázaly, že ten první údaj, který jsem sice získal z Českého statistického úřadu, byl řádově chybný, a proto jsem se dopustil chybného výroku. Čili platí onen výrok přibližně 1400 osob VČ, které jsou vykazovány rozdílně oproti prvnímu čtvrtletí v roce 2003.
Nyní mi dovolte, aby se zabýval otázkou poněkud hlouběji.
V české ekonomice probíhají od počátku této dekády poměrně hluboké strukturální změny, které vedou ke zrychlování růstu produktivity práce a rozsáhlému uvolňování dřívější přezaměstnanosti zejména v průmyslu. Prudký pokles pracovníků v tradičních výrobách nestačí být vstřebáván růstem zaměstnanosti v rozvíjejících se nových odvětvích a ve službách. Zdá se, že teprve v poslední době se blýská na lepší časy, protože jste mohli zaznamenat, že míra nezaměstnanosti klesla meziměsíčně o půl procenta, čili o 25 tisíc osob, což je zřejmě způsobeno i něčím jiným, než jsou jenom pouhé sezónní vlivy.
Strukturální změny jsou opožděné za ostatními zeměmi V4 a příčinou této opožděnosti je především kuponová privatizace, která dávala přednost majetkovým změnám oproti strukturálním změnám. Čili strukturální změny jsou opožděné za ostatními zeměmi a zdá se, že teprve v tento okamžik opět jsme dosáhli klíčového zlomu. V důsledku strukturálních změn produktivita práce v ostatních zemích V4 rostla již v 90. letech rychleji a také uvolňování pracovníků a rychlý vzestup nezaměstnanosti byl v těchto zemích vyšší. Konstatuji, že míra nezaměstnanosti jak Slovenska, tak Polska významně přesahuje současnou míru nezaměstnanosti České republiky, což je právě dokladem mimo jiné toho, o čem hovořím.
V růstu produktivity práce tak Česká republika začíná teprve s určitým časovým zpožděním dohánět ostatní přistupující země. A v minulém roce jsme dosáhli řekl bych mimořádného úspěchu, protože produktivita práce národohospodářská vzrostla přibližně o 3,6 %. To je neobvyklý a velmi rychlý růst a znamená to, že ekonomický růst, jehož signály v poslední době zaznamenáváme, viz např. vynikající výsledky průmyslu či stavebnictví, je založen na zdravých základech.
Sociální dopady vzestupu produktivity práce podporující konkurenceschopnost v mezinárodním měřítku byly v České republice více časově rozloženy. Nepostihly tolik předchozí dekádu, kdy bylo spíše implicitně než explicitně preferováno udržení vyšší zaměstnanosti před výrazným skokem v růstu produktivity práce. Restrukturalizační proces proto probíhá v České republice s určitým zpožděním ve srovnání s jinými přistupujícími zeměmi, zejména s Maďarskem, kde se výrazná restrukturalizace ekonomiky prosadila už v předchozí dekádě a byla provázena také přechodným, poměrně vysokým zvýšením nezaměstnanosti.
Nabrala však obrátky mimo jiné v souvislosti s velkým přílivem přímých zahraničních investic, který nastal koncem 90. let a vrcholil v roce 2002. Stav přímých zahraničních investic na obyvatele je v České republice stále nejvyšší mezi všemi zeměmi V4. Úbytek zaměstnanců v průmyslu činil v roce 2003 celkem 37 tis. osob, tj. 2,7 %. Celkově v národním hospodářství se přitom snížily počty pracovníků podle podnikové statistiky o 24 tis., to je o 0,5 %. To znamená, že část těch lidí, ten rozdíl mezi 2,2 a 0,5, je dán absorpcí těchto pracovníků do pracovního procesu a podle mezinárodně srovnatelné statistiky ILO o 31 tisíc nebo 32 tisíc osob, tj. o 0,7 %.
Největší přírůstky zaměstnanců zaznamenaly služby, odvětví obchodu o 4,6 tisíce osob, není znám s tím spojený úbytek drobných podnikatelů, veřejná správa a obrana, rovněž o 4,6 tisíce osob.
***