(9.30 hodin)
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové, tady už není zapotřebí více říkat, protože už samotný název hovoří o tom, že se tento návrh týká řady doprovodných zákonů. I zde bych doporučil znění, které bylo projednáno v Senátu, protože navazovalo na legislativní proces, který v mezidobí proběhl, a je samozřejmě vhodné, aby byl přijat ve znění, ve kterém byl schválen v Senátu.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Ještě se zeptám, jestli se ani nyní nechce vyjádřit zpravodaj pan poslanec Koudelka nebo pan poslanec Zajíček. Ale vypadá to, že ne.
Otevírám rozpravu. Opět udělím jako prvnímu slovo panu senátorovi Jaroslavu Mitlenerovi.
Senátor Jaroslav Mitlener: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi ještě jedno vystoupení k doprovázejícímu zákonu, který má poměrně velmi dlouhou legisvakanci jako předcházející s platností od roku 1996; do té doby všechny změny zákonů se musí do tohoto promítat, a protože se už v jednom případě tak stalo, přijal Senát pozměňovací návrh vypustit část čtvrtou a pátou zákona, což vám doporučuji také já. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, děkuji. Mám tady písemnou přihlášku pana poslance Jaroslava Plachého. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, protože se jedná o velmi důležité informace, které bychom měli vzít v potaz při hlasování, dovolte mi, abych vás seznámil se stanoviskem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k návrhu zákona, kterým se mění zákony v souvislosti s přijetím správního řádu, tisk 202.
V souvislosti s návrhem zákona o správním řízení, tisk 201, byl Parlamentu České republiky předložen k projednání návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s předpokládaným přijetím nového správního řádu, tisk 202, dále též doprovodný zákon. Součástí doprovodného zákona je i novela zákona o ochraně hospodářské soutěže a zákona o veřejných zakázkách, které byly do doprovodného zákona zapracovány na základě připomínek, a to Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, uplatněných v rámci meziresortního připomínkového řízení.
Senát svým usnesením ze dne 20. května 2004 vrátil Poslanecké sněmovně návrh doprovodného zákona s pozměňovacím návrhem na vypuštění změny zákona o ochraně hospodářské soutěže a změny zákona o veřejných zakázkách. S uvedenou změnou z níže uvedených důvodů nesouhlasím, a doporučuji proto schválit původní znění doprovodného zákona.
Odůvodnění. V části čtvrté, změna zákona o ochraně hospodářské soutěže, k bodu 1. Podle bodu 1 doprovodného zákona by § 21 odst. 8 zákona o ochraně hospodářské soutěže zněl: Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, postupuje se v řízení úřadu podle správního řádu s výjimkou ustanovení o řešení rozporů mezi správním orgánem, který vede řízení, a správními orgány, které jsou dotčenými orgány, týkajících se řešení otázky, která je předmětem rozhodování ustanovení o tom, komu lze uložit pořádkovou pokutu a do jaké výše ji lze uložit, ustanovení o zákazu změny napadaného rozhodnutí v neprospěch odvolatele, dále z ustanovení o zvláštnostech řízení o rozkladu ustanovení, o složení rozkladové komise a možném způsobu ukončení řízení rozkladu a dále ustanovení o účastnících řízení a ustanovení o postupu při pochybnostech, zda je někdo účastníkem řízení. Ustanovení správního řádu o účastnících řízení podle zvláštního zákona se však použijí.
Doprovodný zákon tedy navrhuje omezení subsidiární působnosti správního řádu s tím, že aplikace některých institutů správního řádu, které jsou shrnuty níže a které by při neexistenci speciální právní úpravy v zákoně o ochraně hospodářské soutěže mohly činit nemalé obtíže, bude pro oblast ochrany hospodářské soutěže vyloučena. Toto pojetí doprovodného zákona koresponduje se stanoviskem úřadu, a to z těchto důvodů.
Za prvé. Doprovodný zákon vylučuje z působnosti správního řádu řešení rozporů mezi úřadem a jinými správními orgány při vedení řízení. Toto ustanovení doprovodného zákona podporuji. Ustanovení správního řádu o řešení rozporu by mohlo představovat principiální zásah do nezávislosti úřadu v rozhodovací činnosti, která je jednoznačně a výlučně svěřena do jeho působnosti. Předně k rozporům by vzhledem ke speciálně vymezené působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nemělo vůbec docházet, avšak pokud by k němu přesto došlo, je vyloučeno, aby se na takto vzniklý rozpor aplikovala ustanovení správního řádu.
Za druhé. Doprovodný zákon dále vylučuje možnost úřadu ukládat pořádkové pokuty podle správního řádu, což ovšem nelze považovat za nedostatek, neboť ustanovení § 22 zákona o ochraně hospodářské soutěže obsahuje speciální úpravu ukládání pořádkových pokut, a to jak co do výše, tak co do důvodů jejich uložení. Aplikace obecných pravidel pro ukládání pokut podle správního řádu je tedy nadbytečná, a toto ustanovení doprovodného zákona proto podporuji.
Za třetí. Doprovodný zákon dále stanoví výjimku ze zásady zákazu reformatio in peius. Toto ustanovení doprovodného zákona podporuji. Nemožnost změnit prvostupňové rozhodnutí v neprospěch odvolatele by s ohledem na speciální charakter správních a sankčních řízení před úřadem nebyla odůvodnitelná. V řízení před úřadem je třeba posoudit velké množství rozhodných skutečností a nelze vyloučit, že z řízení ve druhém stupni vyplyne nutnost změnit správní akt v neprospěch odvolatele tak, aby druhoinstanční rozhodnutí úřadu, resp. předsedy úřadu, bylo objektivní, správné a především adekvátní ku prokázané nebezpečnosti deliktního jednání.
Za čtvrté. Podle doprovodného zákona by se na úřad nevztahovaly zvláštní požadavky správního řádu na složení a rozhodování rozkladové komise, podle kterých má být rozkladová komise tvořena většinou externistů a podle kterých má být komise oprávněna rozhodovat jen za přítomnosti většiny externistů. Toto ustanovení doprovodného zákona podporuji. Již v současné době tvoří rozkladovou komisi předsedy úřadu jak zaměstnanci úřadu, tak externisté. Je třeba mít na zřeteli, že mohou nastat nemalé problémy při vyhledání dalších externích odborníků, neboť nezbytným předpokladem členství v rozkladové komisi je mimo obecné právní erudice i výborná znalost předpisů o ochraně hospodářské soutěže, a to jak na úrovni vnitrostátní, tak na úrovni komunitární. Úřad přitom nemá možnost výkon takové vysoce kvalifikované činnosti adekvátně ohodnotit. Dále je nutno vzít v potaz, že vzhledem k omezeným časovým dispozicím externistů se nezřídka stává, že někteří z nich, případně všichni, se jednání rozkladové komise nemohou po delší dobu účastnit. Nepřítomnost jednoho či více odborníků by tak mohla paralyzovat činnost celé rozkladové komise, což by v konečném důsledku představovalo obrovskou komplikaci pro rozhodovací činnost úřadu.
***