(16.10 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane premiére, děkuji za vaši odpověď. Přiznám se ale, že jakkoli vypadala, že je vyčerpávající, z praktických zkušeností jsem podstatně opatrnější a méně optimističtější než vy.
Pouze z tohoto místa vyslovuji přání, aby skutečně došlo na vaše slova a aby se ukázalo, že mé obavy, které jsem zde prezentoval, z toho, že naše veřejná správa není na tuto situaci dostatečně dobře připravena, že vznikají další vícenáklady například u úvěrových řízení u veřejných zakázek, kterých se zúčastňují zahraniční například stavební subjekty, jdou překlady podkladů na vrub zadavatele, že toto jsou skutečně pouhé výjimky, nikoliv obecné pravidlo.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane místopředsedo.
Nyní dávám slovo panu poslanci Ladislavu Mlčákovi, který byl vylosován na druhém místě, aby přednesl on svou ústní interpelaci na premiéra vlády České republiky. Po něm bude hovořit pan poslanec Jan Zahradil.
Poslanec Ladislav Mlčák: Vážený pane předsedo vlády, v minulých dnech informovala některá média o rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států amerických, podle kterého mohou u amerických soudů žalovat zahraniční vlády kvůli zabavenému majetku, ukradeným uměleckým předmětům nebo válečným zločinům, a to v případech, které jdou až do 30. let minulého století. Podle dostupných informací se vůbec první žaloba tohoto druhu týkala rakouské vlády a údajně podle vyjádření Nejvyššího soudu USA neplatí v tomto případě obvyklá imunita pro cizí vlády.
Velmi závažným faktem je, že americký soud prohlásil o jiném suverénním státě - v tomto případě již zmíněné Rakousko - že přišlo o imunitu, protože údajně při získání majetku porušilo mezinárodní právo. Jsem toho názoru, že jde o průlomový verdikt, který otevírá cestu i způsob k velkému množství žalob na zejména evropské státy u amerických soudů. Podle sdělení České televize může o své majetky žádat více než sto tisíc českých emigrantů, kteří opustili Československo v době před listopadem 1989, a spory o jejich majetek by údajně mohly končit obstavením majetku České republiky ve Spojených státech amerických.
Žádám proto odpovědi na dvě otázky.
1. Analyzovala česká vláda situaci vzniklou rozhodnutím amerického Nejvyššího soudu, zejména těch ujednání mezinárodního práva, o která se tento soud údajně opírá?
2. Jaké dopady na Českou republiku bude mít toto rozhodnutí v případě, že dojde k výše naznačeným sporům, a jaká opatření učiní česká vláda?
Děkuji předem za odpovědi.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Prosím o odpověď pana premiéra.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážený pane poslanče, vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, interpelace pana poslance Mlčáka je interpelace ve velmi složité právní věci, a dovolte mi tedy, abych se pokusil na ni odpovědět právním jazykem, avšak chápu, že to nebude odpověď příliš jednoduchá a zcela jednoznačná, protože tento problém prostě je problémem složitým.
K prvé otázce. Z informací, které má česká vláda k dispozici, vyplývá následující - čili zabývali jsme se tím problémem. Daný případ se týká tzv. jurisdikčních imunit států a jejich majetku, tj. právního institutu, který upravuje jurisdikci vnitrostátních soudů ve vztahu k cizím státům, jejich orgánům a majetku. Ve Spojených státech amerických je tato oblast upravena zákonem o jurisdikčních imunitách cizích států z roku 1976. Tento zákon mimo jiné obsahuje výslovnou výjimku z jurisdikčních imunit, která umožňuje, aby soukromá osoba žalovala cizí stát před americkými soudy ohledně práv k majetku, který tento stát odňal v rozporu se mezinárodním právem, pokud se tento majetek či jiný majetek, který byl směněn za takto odňatý majetek, nachází ve Spojených státech amerických ve spojitosti s obchodní činností prováděnou dotčeným cizím státem. Nebo je-li takový majetek ve vlastnictví či správě samostatného orgánu či úřadu cizího státu vykonávajícího ve Spojených státech amerických obchodní činnost.
Případný výkon rozhodnutí založený na uvedené výjimce je dle dotčeného zákona v zásadě možný vůči majetku příslušného cizího státu nacházejícímu se na území Spojených států amerických a užívanému pro obchodní účely, tj. výkony vůči majetku užívanému k výkonu státních funkcí. To je třeba velmi důležité, že je to majetek, který má sloužit k obchodním účelům, tj. například při výstavě našich uměleckých předmětů pocházejících z našich uměleckých sbírek tento institut neplatí.
Uvedená výjimka z jurisdikčních imunit poskytující americkým soudům jurisdikci vůči cizím státům v případě odnětí majetku v rozporu s mezinárodním právem je na rozdíl od ostatních výjimek obsažených v daném zákoně z mezinárodněprávního hlediska problematická. Dle našich informací jsou Spojené státy americké jediným státem, jehož vnitrostátní právo takovouto výjimku připouští. Takovouto výjimku dle našich informací neobsahuje ani v jiných ohledech obdobný kanadský zákon o státních imunitách z roku 1985.
Problematičnost a politická citlivost této výjimky plyne mimo jiné z toho, že vyvlastnění je úkonem výsostně vrchnostenským, že se jedná o jurisdikci vůči úkonům uskutečněnými mimo území Spojených států amerických a že o porušení mezinárodního práva cizím státem mají rozhodovat vnitrostátní soudy jiného státu.
K druhé otázce. Dotčený cizí stát má v případě žaloby namířené vůči němu před americkými soudy postavení strany sporu. Do daného sporu může zasahovat pouze v rámci tohoto postavení, jehož zvláštnosti jsou upraveny ve výše uvedeném zákonu. S ohledem na problematičnost výjimky z jurisdikčních imunit však nelze vyloučit, že v případě rozhodnutí namířeného proti cizímu státu a založeného na uvedené výjimce, resp. výkon takového rozhodnutí vůči majetku cizího státu může vyústit v mezinárodní spor mezi Spojenými státy americkými a dotčeným státem. Pro doplnění uvádím, že v daném případě by v zásadě neexistovala obligatorní, tj. automaticky bez souhlasu dotčených stran nastupující jurisdikce Mezinárodního soudního dvora, hlavního soudního orgánu Organizace spojených národů.
Stejně tak nelze vyloučit žalobu proti České republice před americkými soudy založenou na uvedené výjimce z jurisdikčních imunit státu. Dokud taková žaloba nebude vůči České republice podána, nemůže Ministerstvo zahraničních věcí v dané věci činit žádná formální opatření. V každém případě však tuto možnost zohlední ve své činnosti a bude za tímto účelem sledovat vývoj dotčeného případu, jakož i eventuálních případů obdobných.
Čili shrnuji: Pokud by takováto situace nastala, musela by Česká republika uvážit, zda se nechá zastupovat v daném sporu, zda vstoupí do tohoto právního procesu, protože pochopitelně vstupem k tomuto právnímu institutu je svým způsobem akceptována jeho účinnost. Z hlediska mezinárodního práva, jak už jsem uvedl, je tato koncepce velmi problematická. Na druhé straně je zřejmé, že v případě, kdyby takovýto proces proběhl s určitým výsledkem, Spojené státy jsou schopny takovéto rozhodnutí na svém území uplatnit.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane premiére. Zeptám se pana poslance, zda chce položit doplňující dotaz. Není tomu tak.
Můžeme tedy přistoupit k třetí interpelaci a tou je interpelace pana poslance Jana Zahradila na premiéra vlády. Ale protože tady pan poslanec není, tak jeho interpelace propadá.
Budeme pokračovat interpelací čtvrtou. Slovo dostane paní poslankyně Lucie Talmanová, která interpeluje premiéra ve věci petice proti koncepci zdravotnictví Středočeského kraje. Prosím, paní poslankyně.
***