(17.10 hodin)
(pokračuje Buzková)
Dále je v návrhu zákona o pedagogických pracovnících a změně některých zákonů a na ně navazujících připravovaných prováděcích předpisech stanoveno, že toto studium bude předpokladem pro výkon funkce ředitele, takže musí být v předstihu dobře připravené a standardizované tak, aby po přijetí zákona byla jeho kvalita nezpochybnitelná.
Za c) jsou to úkoly Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy vyplývající z usnesení vlády v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků a pak je to kariérní systém a rozvojové programy Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Jak už jsem na začátku prezentovala, pravděpodobně díky technických problémům jsem nerozuměla panu poslanci přesně, ale rozuměla jsem na konci jeho otázce, ve které se tázal, zda nebude docházet ke střetu zájmů, když přímo řízená organizace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy bude administrovat Evropský sociální fond. Nemyslím si, že by tomu takovýmto způsobem bylo. Kromě toho právě proto, že Pedagogické centrum Praha bude disponovat odloučenými pracovišti v jednotlivých krajích, budou tato pracoviště schopna účinně pomoci přímo přípravě jednotlivých projektů v terénu.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. S doplňujícím dotazem se ještě hlásí pan poslanec Zbyněk Novotný.
Poslanec Zbyněk Novotný: Děkuji. Dámy a pánové, paní ministryně, doufám, že už je mi rozumět lépe. Doplňující otázku nemám. Čas, který je mi přidělen, využiji pouze ke konstatování, že v textu, který jsem tu přednesl, bylo shrnutí a rozebrání činnosti Pedagogického centra Praha, ve kterém ji spíše předjímám. Já tuto interpelaci využiji v budoucnosti na to, abych mohl říci "já jsem to z tohoto místa říkal". Bohužel v této situaci nemohu dělat nic jiného.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji, pane poslanče. Paní ministryně už v tuto chvíli nebude reagovat.
Dalším vylosovaným byl pan místopředseda sněmovny Ivan Langer, který nám zdůvodnil, že nebude vznášet ústně své interpelace, protože zde nejsou přítomni příslušní ministři, čili tyto interpelace dnes neproběhnou. Proto nyní prosím paní poslankyni Lucii Talmanovou, která interpeluje ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho ve věci sloučení pražských fakultních nemocnic.
Poslankyně Lucie Talmanová: Vážená paní místopředsedkyně, paní ministryně, dámy a pánové. Vážený pane ministře, přestože jste odmítl sněmovně odtajnit vaše úmysly s českým zdravotnictvím bezprostředně po vašem nástupu do funkce, jak vás o to žádal poslanecký klub ODS, a avizoval jste předložení své koncepce až po několika měsících, tedy v září letošního roku, se zájmem a s úžasem sleduje veřejnost již nyní některé vaše velmi razantní kroky. Můj dotaz se týká záměru vytvoření největšího nemocničního gigantu v naší zemi.
Vážený pane ministře, opravdu v hlavním městě vznikne dosud nevídaný obří komplex nemocnic, největší v Čechách, který bude mít dohromady přes 4 500 lůžek a bude v něm pracovat 8 300 zaměstnanců? Tyto informace bohužel máme pouze ze sdělovacích prostředků, takže mi promiňte, budu-li se dopouštět některých nepřesností.
Tento komplex má údajně vzniknout sloučením Bulovky, Všeobecné fakultní nemocnice na Karlově a Fakultní Thomayerovy nemocnice v Krči. Chtěla bych tedy vědět, vážený pane ministře, zda se hlásíte k tomuto projektu, bude součástí vaší zatím neznámé koncepce a hodláte ho realizovat. Jestliže ano, tak potom na základě jakých ekonomických analýz tento projekt vznikl? Jste ochoten tyto analýzy poskytnout alespoň výboru pro sociální politiku a zdravotnictví? Jestliže totiž tyto analýzy, které by jednoznačně potvrdily ekonomickou smysluplnost tohoto kroku, neexistují, jedná se pouze o nezodpovědný experiment.
Další, s tím související dotaz se týká opět nápadu sloučení Fakultní nemocnice Motol a Nemocnice na Homolce. Tento záměr je z mého pohledu snad ještě méně pochopitelný, takže bych se opět chtěla zeptat, pane ministře, zdali je to váš záměr a úmysl, zdali se s ním ztotožňujete, z jakých ekonomických rozvah jste vycházel a jste-li ochoten výboru pro sociální politiku a zdravotnictví tyto ekonomické rozvahy poskytnout.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji paní poslankyni Talmanové. Prosím o odpověď ministra zdravotnictví Jozefa Kubinyiho.
Ministr zdravotnictví ČR Jozef Kubinyi Děkuji. Vážená paní předsedající, vážená paní poslankyně Talmanová, kolegyně a kolegové, nejdříve bych se ve své odpovědi dotkl toho, čeho se týká dotaz - sloučení těch tří nemocnic a jaké mám plány. Bylo více dotazů, já je postupně zodpovím všechny - otázka koncepce a samozřejmě otázka sloučení nemocnic Motol a Homolka.
K tomu, jakým způsobem by se měla řešit situace zdravotnictví v Praze, uvádím následující. Existence sedmi velkých nemocnic v Praze, celkem jich je osm s IKEM, a tří dalších výzkumných ústavů s lůžkovou kapacitou vede ke tříštění lidských i materiálových zdrojů. Za stávající situace se otevírají každoročně zbytečně nové superspecializované kapacity ve Fakultní Thomayerově nemocnici, jako je např. transplantace kostní dřeně, radioterapie, a to i proti stanovisku odborné společnosti, letos hrudní chirurgie, pak je to výstavba kardiocenter, nyní je jich pět a další je dětské, traumacenter, dialýz včetně privátních katetrizačních laboratoří, endoskopických center, laboratoří komplementů apod. Rezultující nedostatečné nerovnoměrné využívání kapacit vede ke zvýšení nákladů na zdravotní péči a k nedostatku zdrojů na údržbu, která se zanedbává. Zdravotnická zařízení v hlavním městě jsou pak paradoxně stavebně a v některých případech i přístrojově zanedbaná a pro pacienty nevytvářejí odpovídající prostředí.
Nazrávají problémy s personálním zajištěním péče po novelizaci zákoníku práce po vstupu do Evropské unie. Současný extenzivní rozvoj není dále možný. Konsolidace a koncentrace provozů s odstraněním duplicit a multiplicit vytvoří předpoklady pro to, že konsolidované jednotky budou moci disponovat na základě konsolidace příjmů prostředky na obnovu a provoz tím, že budou vybaveny i dostatkem kvalifikovaného personálu.
Předpokládá se zvýšení produktivity práce i kvality léčebné péče s předpoklady pro akreditaci. Umístění kapacit je uvažováno s ohledem na výhodnost pro klienty, a to nejen lokalitou, ale i komplexností služeb v místě s návazností na další potřebnou péči.
Dalším problémem pražských fakultních nemocnic jsou dluhy. Skutečná splatnost faktur od jejich vystavení je běžně u většiny z nich kolem jednoho roku i déle. Tuto situaci je nutné řešit. Jednou z cest je odprodej přebytečného majetku za reálných podmínek jeho použití na eliminaci dluhů. Objekty je možno uvolnit buď plošným rušením kapacit spojeným s rozpadem odborných týmů včetně ekonomických ztrát, nebo výhodněji přeskupením na vznik konsolidovaných center.
Kraj Hlavní město Praha požaduje ve své koncepci restrukturalizaci akutní lůžkové péče ve fakultních nemocnicích. Logicky odmítá úvahy o převzetí fakultních nemocnic za současného stavu a považuje za nutné vyřešit jejich zadlužení. V rozpočtu hlavního města nejsou na toto vyřešení prostředky.
Pražské zdravotnictví neslouží pouze občanům hlavního města, ale i ostatním krajům. Rozvoj center superspecializované péče ve všech krajích by byl značně neekonomický i z hlediska nedostatku kvalifikovaných odborníků. Příkladem může být i koncepce zdravotnictví Středočeského kraje, která také počítá s tím, že bude využívat pro superspecializovanou péči nemocnice v hlavním městě.
Při úvahách o reformě pražského zdravotnictví je nutno zachovat v Praze minimálně dvě centra, což by byly dvě velké komplexní nemocnice na pravém a levém břehu Vltavy, protože samozřejmě jedna nemocnice z hlediska povodní, možnosti teroristických útoků, požárů apod. by byla velmi riskantní, takže ještě jednou zdůrazňuji slovo "minimálně dvě". Netvrdím, že budou dvě. Je tu také samozřejmě otázka dopravní obslužnosti a návaznosti spolupracujících zdravotnických zařízení na taková centra.
Z uvedených předpokladů vychází jako optimální záměr propojení tří výše uvedených fakultních nemocnic, myslí se tím Fakultní Thomayerova nemocnice, Fakultní nemocnice Bulovka a Všeobecná fakultní nemocnice, do jednoho subjektu jako jednoho poskytovatele zdravotní péče. Tento krok může být první fází reformy a v případě úspěchu řešení může být i cílovým stavem. Následné prohloubení integrace zdravotnických zařízení v rámci kraje Praha se nevylučuje. V hlavním městě je výrazný nedostatek lůžek dlouhodobé ošetřovatelské a rehabilitační péče. Odhad činí zhruba 1000 lůžek. Deklarovaným záměrem, kterým je sloučení tří velkých subjektů a snížení akutního lůžkového fondu, mohou být uvolněná lůžka částečně využita k tomuto účelu.
Nyní pokud jde o stav, v jakém jsou věci teď. Byl bych strašně rád, aby to bylo správně pochopeno. Na to, aby se sloučily nemocnice, je potřeba buď poměrně zdlouhavé procedury právní, vypořádání majetku a přijetí celé řady smluv, nebo je druhá možnost, přijetí v Poslanecké sněmovně zákona, který by taková zařízení slučoval. Sloučení nemocnic samo o sobě je velmi náročný prvek a není možné ho uskutečnit jen tím, že si to přeje Ministerstvo zdravotnictví.
K tomu stavu, ve kterém je to dnes, vám sděluji, paní poslankyně, že dnešním dnem byl pan doktor Horák jmenován ředitelem i Fakultní nemocnice Thomayerovy, i Fakultní nemocnice Bulovka, takže dnešním dnem je skutečně ředitelem všech tří zařízení a v této chvíli už bývalý ředitel Štrof bude jeho náměstkem pro tyto tři subjekty, takže zůstává členem managementu. Neznamená to spojení nemocnic, neznamená to sloučení nemocnic, znamená to, že dnešním dnem jsou všechny tři nemocnice řízeny z jednoho centra.
Nyní k analýze. Je samozřejmé, že existuje analýza, která je zatím postavena jen jako vnitřní a ukazuje, že spousta z činností, které se v těchto nemocnicích dějí, může být skutečně propojena. Naším úmyslem je, aby analýza, o kterou jste mě žádala, byla skutečně validní a kvalitní. Proto ji velmi pravděpodobně zadáme zahraničnímu subjektu, který by měl říci, jakým způsobem postupovat dále a jaká míra integrace v těchto nemocnicích je potřebná, aby bylo dosaženo optimálního stavu.
***