(18.00 hodin)
(pokračuje Grebeníček)
Navenek také bez garancí důsledné mírové politiky založené na odmítání agresí a porušování norem mezinárodního práva ze strany velmocí.
Občané dali ve volbách do Evropského parlamentu zřetelně znát, a nadále to potvrzují průzkumy nálad a názorů veřejnosti, že této koalici nevěří a že ji nechtějí. Nově přeskládaný starý obsah, oprášené staré sliby, které budou, což je víc než pravděpodobnější, znovu zapomenuty. A za tím vším faktická snaha udržet se u moci za každou cenu. I za cenu podvodu na těch, kdo by podle ústavy měli být zdrojem moci. To je staronová vládní koalice, která se uchází, ryze formálně, bez jakékoli racionality věcného dialogu, o naše hlasy.
Otevřeně říkám: Tento koaliční kabinet ČSSD, Unie svobody - DEU a KDU - ČSL je opakovaný pokusem popřít výsledek voleb roku 2002 do Poslanecké sněmovny. Každou vládu České strany sociálně demokratické s pravicovými stranami si mohu a musím vykládat jedním způsobem: Takové vládnutí dává možnost neplnit řadu slibů volebního programu pod záminkou ohledu na pravicového partnera. Ze strany ČSSD jde o pokračující snahu manipulovat s občany, kteří ji před dvěma lety volili. Programově neslučitelný účelový slepenec koalice ani dnes, po dvou letech od voleb, se nestal pro občany a především pro voliče přijatelný. Právě naopak. Taková vláda si vyslovení důvěry nezaslouží. Nic na tom nemění skutečnost, že mezi členy vlády jsou i respektované osobnosti, jejichž přirozenou autoritu nehodlám snižovat.
Pokračování vlády České strany sociálně demokratické, nyní již vlády Stanislava Grosse, v tandemu s pravicí nemohu považovat za šťastné rozhodnutí. Rozumím těm, kdo takový postup označují za pokračování handlů, na které doplácí republika a doplácí většina těch, kdo dosud nesli hlavní tíhu zpackané privatizace a výprodeje národní suverenity i národních ekonomických zájmů.
Poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy je vázán rozhodnutím voličů a tuto vládu s jejím pro nás nepřijatelným programovým prohlášením v žádném případě nepodpoří.
Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní vystoupí pan poslanec Petr Nečas, připraví se pan místopředseda Ivan Langer.
Poslanec Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, dámy a pánové. Jsem přesvědčen, že neuškodí v této situaci připomenout si, proč jsme tady právě tento den, právě v tuto hodinu, právě v této místnosti a právě s tímto bodem programu. Jsme tady proto, že v České straně sociálně demokratické vypukla vnitrostranická krize, která je důsledkem dramatického poklesu volebních preferencí, které jsou způsobeny především nekompetentním a mimořádně špatným vládnutím této vlády, protože tato vláda se neliší od vlády předchozí. Jsme tady proto, že se část špiček sociální demokracie rozhodla zachránit sama sebe tím, že bude hledat obětního beránka a obětuje bývalého předsedu vlády. Jsme tady proto, že k překvapení mnohých z nás jsme se dozvěděli, že Ministerstvo pro místní rozvoj je absolutním superministerstvem s nejstrategičtější pozicí v rámci celé vlády a že ho sociální demokracie prostě musí mít, a to i za cenu vládní krize. Jsme tady proto, že část špiček sociální demokracie povýšila své úzké stranické a osobní zájmy nad zájmy této země. Proto máme již dva měsíce situaci, kdy v této zemi nepracuje vláda.
Na to, že máme šest let situaci, kdy máme nekompetentní vládu, jsme si již docela zvykli. Na to, že máme dva roky vládu, která prakticky nevládne, jsme si také, byť neradi, docela zvykli. Ale to, že máme v tuto chvíli již dva měsíce situaci, kdy prakticky vůbec nepracuje vláda České republiky jako klíčový orgán exekutivy, to je věc, která je velmi na pováženou.
Podívejme se nyní, dámy a pánové, na to, jaké byly sliby jednoho ze spouštěčů této vládní krize, současného předsedy vlády pana Grosse. Pan Gross slíbil novou koaliční konstelaci. Pan Gross slíbil, že vytvoří menší vládu. Pan Gross slíbil, že vytvoří vládu výrazně personálně obměněnou, a slíbil, že to bude vláda s tahem na branku.
Podívejme se nyní na realitu. Jaká je tedy realita? Koalice je prakticky úplně stejná, jako byla ta bývalá, dokonce se to dá spočítat, je to 99 %, protože jen pan Bielesz byl nahrazen panem Kořistkou a pan Vrbík byl nahrazen panem Kottem. Tato Grossova a Kottova vláda není menší, jak bylo slibováno, ale naopak je větší, což nejkrásněji dokumentuje pan ministr bez portfeje Bureš, protože vláda nám expandovala ještě do vyšších lavic, do druhé řady, kde dříve sedělo pouze vedení Sněmovny. S jistou nadsázkou by bylo možno místo ministra bez portfeje pana Bureše za této situace označit za ministra na bidýlku, protože je jakýsi ministr dohlížitel, protože má celou vládu před sebou.
Je také skutečností, že vláda nebyla výrazně obměněna. Došlo k výměně pouze čtyř resortních ministrů. A tady chci připomenout, že dva z těchto resortních ministrů byli ve skutečnosti nestraníci, a ti byli velmi lehce obětováni, jeden dotlačen k rezignaci, druhý nejmenován do nové vlády. Myslím si, že osud těchto dvou obětovaných nestraníků - a musím říci, že pánové Čermák a Kostelka zdaleka, zdaleka nebyli nejslabšími členy této vlády a pan Kostelka byl obětí koaličních kšeftů - je docela poučením pro další nestraníky v této vládě, to znamená pro pana Jahna a pro pana Bureše. To poučení by se dalo nejlépe vystihnout parafrází českého přísloví: Nechoďte, pane nestranický ministře, se sociálními demokraty na politický led. Sociálním demokratům uklouzne noha a vy, nestranický člene vlády, si zlomíte nohu. Takže je to naprosto zjevné. (Potlesk poslanců ODS.)
Naprosto falešným slibem byl také tah na branku, který dříve sliboval pan předseda vlády. V této situaci je naprosto zjevné, že skutečným cílem této vlády je politické přežití. Jedna z koaličních stran, Unie svobody, je na jakési pomyslné politické jednotce intenzivní péče v podobě vlády. Že to něco stojí daňové poplatníky, je jiná věc. Sociální demokracie chce vládu jako svůj předvolební štáb a potřebuje také dotáhnout některé kšefty v oblasti veřejných zakázek a privatizace. No a KDU - ČSL, ta se ocitla v pasti, protože přece nemůže odcházet z každé vlády, do které vstoupí.
Je také zjevné, že ten "netah na branku" se projevuje tím, že tato vláda ve skutečnosti nechce řešit deficity veřejných financí, nechce dělat skutečnou daňovou reformu, s výjimkou zvyšování daňové zátěže, nechce dělat skutečnou reformu zdravotnictví a o důchodové reformě jen mluví.
Mimochodem, chci připomenout, že u sociální demokracie to za posledních několik let bude již asi čtvrtá změna názoru na podobu důchodové reformy, takže za ty dva roky se ještě nadějeme asi nejedné pružnosti v této oblasti.
Jsme svědky pokusu o jakousi mediální fikci, která je předkládána české veřejnosti. Je nám řečeno ze strany mediálních mágů i špiček této vlády a vládní koalice, že před nás předstupuje nová vláda. Dokonce mediální koryfejové blízcí současnému úřadujícímu předsedovi sociální demokracie mluví o nové sociální demokracii. V jednom celostátním deníku byl dokonce titulek mluvící o novém Grossovi.
Je to opět onen starý pokus známý z roku 2002, přepřáhnutí šéfa vlády a šéfa strany, tváření se toho nového šéfa strany a vlády, že on v té bývalé vládě neseděl, takže pan Gross možná opět zkusí zopakovat tuto špidlovskou fintu a bude se tvářit, že nikdy, ani okamžik, neseděl ve vládě Miloše Zemana, že nikdy, ani okamžik, neseděl v extrémně neúspěšné vládě Vladimíra Špidly a že byl dokonce druhým mužem této vlády i vlastní politické strany.
***