(18.30 hodin)
(pokračuje Parkanová)
Předložený návrh v části 2 až 21 řeší celou řadu těchto problémů a je třeba ocenit, že dává nejen práva, ale v některých směrech i povinnosti.
Třetím okruhem právních vztahů, který už obhájci registrovaného partnerství nebývá tak často zmiňován, jsou ona zvýhodnění a privilegia, která stát poskytuje výhradně rodině. V této skupině práv bývá společné jmění partnerů, společný nájem bytu, nárok na vdovecký či vdovský důchod, nárok na zvýhodnění podle zákona o dani z příjmů nebo nárok na přechod práv ze stavebního spoření, dědění ze zákona atd. A jak už upozornila předkladatelka v prvním čtení, nic z těchto práv v tomto návrhu zákona není s výjimkou zařazení partnerů do první dědické skupiny.
Zdá se tedy, že smyslem předložení zákona je především ta mnou zmíněná druhá skupina práv, která registrované partnerství konstruuje jako právní podklad pro trvalé soužití či uspořádání vzájemných vztahů. Pokud by tomu tak skutečně bylo, mohlo by být vše v pořádku. Legislativní forma návrhu zákona tomu ale neodpovídá. Celou řadu práv, která návrh zákona složitě konstruuje prostřednictvím institutu registrovaného partnerství, mohou již dnes nabývat druh a družka a k nabytí těchto práv není třeba uzavírat jakoukoli formu státem registrovaného soužití. A já osobně nevidím žádnou překážku k tomu, aby se stát k partnerům nechoval stejně. K dosažení takto vytyčeného cíle by pak vůbec nebyl zapotřebí samostatný zákon o registrovaném partnerství, stačilo by pouze ujasnit si, jakým způsobem má být soužití druha a družky upraveno k usnadnění styku s úřady. Odstranila by se tím i výtka, o které jsem již hovořila v prvním čtení k tomuto návrhu zákona, že totiž přijímáním speciálních úprav pro určitou skupinu osob ustupujeme od zásady obecnosti právních norem a rovnosti před zákonem. S něčím takovým se však homosexuální páry spokojit nechtějí. Již jsem říkala, že jde o prestiž, ale jde nejen o ni.
Přijetí tohoto návrhu zákona o registrovaném partnerství bude jen prvním krokem, který otevře stavidla dalším požadavkům a možná i stížnostem k Ústavnímu soudu. Jsem kupříkladu dost zvědavá, jak se např. Ústavní soud bude dívat na navrhované ustanovení druhého odstavce § 14, které říká, že trvající partnerství brání tomu, aby se jeden z partnerů stal osvojitelem dítěte. Předkladatelé tím nepochybně chtějí eliminovat určité obavy části zákonodárců, na druhou stranu se ale nelze ubránit dojmu, že předem spoléhají na to, že podobně diskriminační prvky ze zákona nutně musí časem odstranit Ústavní soud. Ani tím ale cesta, kterou nastoupíme přijetím tohoto zdánlivě bezzubého zákona, zdaleka neskončí.
V zemích severní Evropy, které registrované partnerství zavedly jako první, dnes můžeme vidět, že dalším stupněm po uzákonění registrovaného partnerství je zavádění pohlavně neutrálního manželství, tedy žádné dělení na homosexuální a heterosexuální svazky, ale jedno manželství pro všechny bez rozdílu. Takový požadavek je zcela v souladu s logikou "zrovnoprávnění" homosexuálních svazků, a pokud nastoupíme cestu, kterou otevírá předložený návrh zákona, těžko můžeme dříve či později dojít někam jinam.
Podstatné je, že to není jen registrované partnerství, které se bude stále více podobat manželství, ale nakonec to bude i manželství, které se bude muset přizpůsobit registrovanému partnerství, aby s ním nakonec mohlo splynout v jednu instituci. Ze zákona o rodině, ale i z povědomí lidí nakonec nepochybně zmizí taková ustanovení, která říkají, že hlavním účelem manželství je založení rodiny a řádná výchova dětí nebo že muž a žena jsou povinni žít spolu, být si věrni, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. A právě v tomto směru jsem přesvědčena, že registrované manželství ohrožuje rodinu, její funkci i postavení ve společnosti. Chceme-li takovému vývoji zabránit, nezbývá než odmítnout už ten první krok, kterým je tento návrh zákona.
Proto i v tomto druhém čtení podávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Vlastě Parkanové. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Petr Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, jsem hluboce přesvědčen, že rodina je zvýhodněna nikoli proto, že se dva mají rádi, ale rodina je zvýhodněna právě proto, že plodí a vychovává děti, a tím vlastně zaručuje to, že my jako lidstvo přežijeme. A přežijeme tak, abychom přežívali skutečně v kulturní a kultivované podobě, a ne v podobě nějakých divokých smeček. Právě toto je funkce rodiny, protože výchova dětí v rodinném prostředí skutečně musí děti kultivovat.
Proto se domnívám, že pokud není registrované partnerství osob stejného pohlaví postaveno naroveň rodině, nejedná se o diskriminaci, jak zde říkala paní předsedkyně petičního výboru, ale že se jedná prostě o zvýhodnění rodiny, protože fyziologicky není možné, aby muž a muž nebo žena a žena zplodili dítě.
Nicméně musím říci, že nic nemám proti tomu a nechci nikterak diskriminovat osoby stejného pohlaví, které spolu žijí a mají mít dle mého názoru právo na informace o svém zdravotním stavu a další věci, ale domnívám se, že by k tomu stačil takový institut, který je zaveden ve Francii, to znamená, že by ono registrované partnerství neurčovalo to, že do něho smí vstupovat pouze osoby stejného pohlaví. Může se totiž stát, že jakýsi druh soužití, který nebude založen na vzájemné lásce, ale bude založen na vzájemné úctě a nebude založen samozřejmě také na žádném sexuálním vztahu, může být mezi osobami různého pohlaví, a přitom pro tento způsob soužití nebude vyhovovat ani institut manželství a nebude vyhovovat ani institut druha a družky. Pak bychom ovšem tyto osoby zase z logiky věci diskriminovali.
Proto si myslím, že by bylo vhodné zavést jeden společný institut pro lidi, kteří chtějí spolu žít. Myslím, že stát by se jim neměl plést do toho, jestli se milují, neměl by se jim plést do vzájemných sexuálních vztahů a měl by pouze upravit nějaké vzájemné právní vztahy. Proto si dovolím v tomto smyslu předložit v podrobné rozpravě pozměňovací návrhy.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Petru Plevovi. O slovo se z místa přihlásil pan poslanec Zdeněk Jičínský, takže má příležitost ke svému vystoupení.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, diskusi, kterou tu obnovila kolegyně Parkanová i kolega Pleva, jsme svým způsobem vedli už v dřívějších jednáních o těchto předlohách, vedli jsme ji poměrně podrobně v prvním čtení. Nechci tady podrobně s paní kolegyní ani s panem kolegou polemizovat. Prostě jsme v oblasti, kde názory lidí jsou různé, a zachováme si je různé bez ohledu na to, jaká bude právní úprava. Tak to prostě je.
Když kolegyně Parkanová mluvila o těch severských zemích, tak severské země mají i jinou religiózní tradici.
***