Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(15.20 hodin)

Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážená paní předsedající, vážené dámy a pánové, jenom bych chtěl poznamenat k předchozímu vystoupení, že v podstatě změna už byla schválena Poslaneckou sněmovnou dříve ve služebním zákonu, kterým toto bylo upraveno s tím, že platy ústavních činitelů budou odvozovány od průměrného výdělku v rozpočtové a příspěvkové sféře. To, že zatím toto opatření nebylo uplatněno, má jednoduchý důvod, to je, že prakticky už třetím rokem jsou platy ústavních činitelů zmrazeny a do roku 2006 ještě zmrazeny budou. Teprve v té době toto opatření nabude účinnosti, to znamená vazba mezi průměrným výdělkem v rozpočtové a příspěvkové sféře a mezi platy ústavních činitelů.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se pana zpravodaje, zda chce vystoupit se svým závěrečným slovem. Zřejmě tomu tak není.

Zahajuji tedy nyní podrobnou rozpravu, do které nemám žádnou písemnou přihlášku. Ale přihlásil se předseda rozpočtového výboru pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, při projednávání sněmovního tisku 679 před dvěma dny jsem byl vyzván, abych svůj pozměňovací návrh předložil raději při projednávání sněmovního tisku 680, abych předešel jakýmkoliv nedorozuměním. Činím tak tedy i do tisku 680.

Myslím si, že Sněmovna bude souhlasit s tím, že nebudu zdržovat čtením tohoto pozměňovacího návrhu. Jeho smyslem je snaha odložit zákon o služebním poměru bezpečnostních sborů k účinnosti 1. ledna 2007. V písemné podobě ho podepsaný odevzdávám zpravodaji.

Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Vidím pana poslance Zdeňka Koudelku. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážená Sněmovno, využívám možnosti, že navrhovaným zákonem se odkládá účinnost služebního zákona, a jak všichni víte, dochází v současné době k určitým žalobám soudců na stát ve věci jejich platové základny. Tyto žaloby byly umožněny tím, že služební zákon má podle mého názoru chybnou dělenou účinnost, kterou se snažím sjednotit tak, aby služební zákon byl jako celek účinný až k 1. lednu 2007, a tak se zlepšila pozice státu ve sporech s některými soudci o určení jejich platové základny. Proto navrhuji:

1. V části 9 (změna služebního zákona) se v bodu 8 vypouští slova "a v § 254".

2. Doplňuje se nový bod 11, který zní: § 254. Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.

3. Za část 14 se vkládá nová část 15, která zní: 15. Změna zákona o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Čl. XV - Zákon č. 237/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 187/1999 Sb. a zákona č. 359/2004 Sb., se mění takto: V § 1 odst. 9 se slova "další plat" vypouští a slova "předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů podle zvláštního zákona" se nahrazují slovy "prezident Nejvyššího kontrolního úřadu. Místopředseda úřadu, kterého jmenuje a odvolává předseda, má plat, náhradu výdajů a naturální plnění jako viceprezident Nejvyššího kontrolního úřadu".

Odkaz a poznámka pod čarou 2 se ruší.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Pokud tomu tak není, tak podrobnou rozpravu končím.

Domnívám se, že nepadl žádný návrh, o kterém bychom měli hlasovat. Nicméně se zeptám pana zpravodaje, protože šlo o přerušenou obecnou rozpravu, zda nebyl podán návrh na zkrácení lhůty k projednávání nebo mezi druhým a třetím čtením. Není tomu tak. Končím tedy druhé čtení tohoto vládního návrhu zákona. Děkuji panu zpravodaji i panu ministrovi.

Budeme pokračovat v jednání. Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je

Prosím, aby se slova ujal ministr financí pan Bohuslav Sobotka.

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, vážené poslankyně, vážení poslanci, v souvislosti s vytvořením jednotného trhu, který je charakterizován volným pohybem zboží, osob, služeb a kapitálu, došlo ke zvýšení počtu a složitosti nezákonných aktivit. V důsledku toho vyvstala potřeba zintenzivnění boje s těmito aktivitami, a to rovněž v oblasti účinnější spolupráce celních správ jednotlivých členských zemí.

Jedním z výsledků úsilí o zlepšení této spolupráce bylo podepsání Úmluvy o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními správami, vypracované na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, tzv. Úmluva Neapol 2. Úmluva byla podepsána v Bruselu 18. prosince 1997 a nahradí dosud platnou Úmluvu členských států Evropského společenství o poskytování vzájemné pomoci mezi jejich celními správami, která byla podepsána v Římě 7. září 1967, zvaná též Úmluva Neapol 1.

Cílem úmluvy je postavit spolupráci mezi celními správami členských států při předcházení, odhalování, stíhání a trestání porušování celních předpisů na nových principech. Úmluva zahrnuje v případech porušení vnitrostátních celních předpisů jak oblast právní pomoci, to je vzájemnou pomoc při jejich předcházení a odhalování, tak oblast právní pomoci ve věcech trestních, to je stíhání a trestání takového jednání. Pod pojem celní správa zahrnuje úmluva všechny orgány členských států, které odpovídají zcela nebo pouze částečně za provádění vnitrostátních celních předpisů nebo celních předpisů společenství ve smyslu úmluvy. V České republice jsou to rovněž orgány policie.

Působnost celních orgánů a orgánů Policie České republiky podle úmluvy bude smluvně upravena po vzájemné dohodě těchto orgánů. Přínos úmluvy je především v tom, že stanovuje pravidla pro poskytování důkazů mezi celními správami při odhalování a prošetřování konkrétních porušení celních předpisů a je podkladem pro uznávání takto získaných důkazů jak pro správní, tak pro trestní řízení.

Speciální význam pak mají instituty zvláštních forem spolupráce, mezi něž patří bezprostřední přeshraniční pronásledování, přeshraniční sledování, sledovaná zásilka, skryté vyšetřování a zvláštní společné vyšetřovací týmy. Úmluva zavádí též institut ústřední koordinační jednotky, která bude odpovídat za koordinaci spolupráce podle úmluvy a přijetí a vyřízení žádosti o úřední pomoc.

Česká republika nevznese žádné výhrady k uplatňování úmluvy ve smyslu jejího článku 30 v souvislosti s uložením listin o přístupu, budou však učiněna upřesňující prohlášení k uplatňování článku 20 a 21 a sděleny informace týkající se oprávnění postupu podle těchto článků. Prohlášení budou dále učiněna k článku 1 a 3 ve věci výkladu výrazu justiční orgány, článku 4 odst. 7 ve věci definice pojmu celní správy, článku 26 ve věci přijetí pravomoci Soudního dvora Evropských společenství.

Vzhledem ke skutečnosti, že pravomoci celních správ v různých členských státech jsou různé, bylo na návrh Rady do úmluvy začleněno ustanovení, podle něhož celní správa v případě spolupráce podle úmluvy bude působit na základě pravomocí přenesených na ni vnitrostátními předpisy a tyto pravomoci zůstávají úmluvou nedotčeny.

Závazky vyplývající z ostatních mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, nejsou touto úmluvou dotčeny. Přístup k úmluvě nebude mít dopad na státní rozpočet. Naopak účinnou mezinárodní spoluprací při odhalování nelegálních obchodů by měly být sníženy celní a daňové úniky.

Dovoluji si požádat o schválení této dohody včetně doplněného prohlášení, jak to vyplývá z usnesení zahraničního výboru. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu ministrovi. Vládní návrh projednal zahraniční výbor, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 659/1. Prosím zpravodaje výboru pana poslance Tomáše Duba, aby návrh výboru odůvodnil. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Tomáš Dub: Děkuji vám. Paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, sněmovní tisk 659, to je návrh, kterým předkládá vláda České republiky Parlamentu k vyslovení souhlasu s přístupem České republiky Úmluvu ze dne 18. prosince 1997 vypracovanou na základě článku K.3 stanov o Evropské unii o vzájemné pomoci a spolupráci mezi celními správami, projednal zahraniční výbor 8. září na své 35. schůzi.

***