(16.10 hodin)
(pokračuje Hovorka)

Krátké odůvodnění. Jedná se o shodné body, které byly již obsaženy v původním tisku číslo 499, byly náležitě prodiskutovány a nestaly se obsahem při projednávání ve výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Navrhuje se tedy vrátit tyto body do znění zákona. Zvláště bod tři - dozor ministerstva - je zcela zásadní částí návrhu. Nebude-li vykonáván nad kolektivními správci řádný dozor, jak je obvyklé ve státech EU, nebudou další ustanovení kolektivní správy příliš platná a kolektivní správci tak budou moci zneužívat svého zákonem garantovaného dominantního postavení, které se téměř rovná monopolnímu. Navíc se v tomto návrhu vychází vstříc kritice o neúměrné výši pokuty, která se snižuje oproti původnímu návrhu o jeden řád na maximálně 10 mil. korun. Přitom je však nutno vzít v potaz příjmy kolektivních správců, kdy například tržby Ochranného svazu autorského za rok 2001 činily 502 mil. Kč, přičemž samotné náklady na provoz více než 95 mil. korun.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ludvíku Hovorkovi. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Petr Pleva, a připraví se pan poslanec Teplík.

 

Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, můj pozměňovací návrh se týká zde již zmiňovaných hotelových pokojů a může být jakýmsi východiskem, pokud by pozměňovací návrh, který je obsažen v usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, byl příliš kontroverzní.

Tento pozměňovací návrh zní: "Do přílohy zákona Sazebník odměn se doplňuje bod 6, který zní: Bod 6. Odměna za užití díla v souvislosti se zpřístupňováním díla pomocí přístrojů technicky způsobilých k příjmu rozhlasového a televizního vyslání ubytovaným v rámci poskytování služeb spojených s ubytováním, jsou-li tyto přístroje umístěny v prostorách určených k soukromému užívání ubytovanými osobami, nesmí ve svém úhrnu za všechny kolektivní správce přesáhnout 50 procent výše poplatků stanovené zvláštním zákonem. Poznámka pod čarou: Zákon č. 252/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů."

Tento pozměňovací návrh je předkládán jako alternativní k pozměňovacímu návrhu číslo tři v usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu číslo 190.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Plevovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Teplík.

 

Poslanec Tomáš Teplík: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, dovolte i mně, abych přednesl svůj krátký pozměňovací návrh, který se týká dvou paragrafů, nicméně protože je zde logická souvztažnost, je třeba ho považovat za jeden celek.

A sice: V § 25 odst. 3 se za slova "přísluší při dovozu" vkládá slovní spojení "do České republiky ze zemí mimo celní území Evropského společenství". A analogicky s tím v § 107 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní: "Dovozem podle tohoto zákona se rozumí dovoz do České republiky ze zemí mimo celní území Evropského společenství."

Zdůvodnění je velmi jednoduché. Od května tohoto roku jsme se stali členem EU, a tudíž je pro nás legislativa EU právně závazná, zvláště jedná-li se o nařízení Rady, která jsou přímo závazným a aplikovatelným právním předpisem. V tomto případě je to nařízení Rady číslo 2913/92, kterým se vydává a zavádí tzv. celní kodex Evropských společenství.

Děkuji za chatrnou pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Teplíkovi. Protože nejsou další přihlášky do rozpravy podrobné, tak končím i rozpravu podrobnou, a pokud nikdo z protagonistů se nechce již ujmout slova, končím také druhé čtení této poslanecké předlohy. Děkuji panu navrhovateli i panu zpravodaji.

 

Přistoupíme k dalšímu bodu, kterým je

 

10.
Návrh poslanců Miloslava Kaly, Svatopluka Karáska, Bohuslava Sobotky,
Ladislava Šustra a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 238/1992 Sb.,
o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu a o neslučitelnosti
některých funkcí (zákon o střetu zájmů), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 550/ - druhé čtení

 

Prosím, aby za navrhovatele uvedl návrh pan poslanec Miloslav Kala.

 

Poslanec Miloslav Kala: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, páni poslanci, jsem velmi rád, že vám všem mohu poděkovat za to období, kdy jsme ve výborech projednávali novelu zákona o střetu zájmů, sněmovní tisk 550. Chtěl bych poděkovat všem, kteří se na hledání odpovědí na jednotlivé otázky snažili spolu s předkladateli nalézt pokud možno jasné, pokud možno nepříliš byrokratické řešení, které by nějakým způsobem přispělo k tomu, aby náš svět politiky se stal o něco málo lepším, než je dnes.

Hledali jsme odpověď na otázku, zda je třeba přijmout novelu zákona o střetu zájmů, a jsem rád, že dva výbory Poslanecké sněmovny se shodly na tom, že je třeba rozšířit okruh veřejných funkcionářů a je třeba reagovat na stav, kdy decentralizací moci a především decentralizací rozhodování o veřejných financích došlo rovněž k decentralizaci možné korupce. Dlouho jsme čekali na zákon, který byl přislíben vládou a který se měl projednávat souběžně s naším poslaneckým návrhem. Bohužel se ukazuje, že komplexní řešení a hledání komplexního řešení naráží na celou řadu nevyřešených otázek a do současné doby není znám termín předložení nového zákona.

Řada otázek se týkala toho, jak široce nastavit okruh veřejných funkcionářů, na které by se měl náš zákon vztahovat. Nakonec jsme se shodli na tom, že optimální bude - kromě samozřejmě stávajících veřejných funkcionářů - rozšířit působnost i na krajské zastupitele a funkcionáře měst a městských částí tam, kde vykonávají rozšířenou působnost.

Jaké důvody nás vedly k tomu, abychom tyto povinnosti nerozšířili na všechny veřejné funkcionáře? Především jsme se zabývali otázkou, zda je dostatečně upravena v malých obcích otázka střetu zájmů, a domníváme se, že majetkové poměry starostů a ostatních funkcionářů jsou v malých obcích velmi dobře známy. Dále jsme zvažovali tu věc, že povinnosti, které uložíme veřejným funkcionářům, budou působit proti ochotě lidí angažovat se v komunální politice, což je určitě dopad, který si předkladatelé nepřáli.

Zvažovali jsme rovněž možnost, abychom rozšířili povinnost na všechny zastupitele, ale limit pro přiznání příjmů jsme zvýšili ze současných cca 50 tis. korun na 300 tis. korun. Dospěli jsme ovšem k názoru, že toto řešení by zhoršilo veřejnou kontrolu nad majetkovými poměry politiků, a proto jsme jej nakonec rovněž odmítli.

Další probíranou otázkou byla otázka pobírání odměn za práci v dozorčích radách. Rozhodli jsme se, že uvolnění funkcionáři mohou vykonávat funkce v dozorčích radách společností, kde má příslušná obec nebo kraj více než 50procentní majetkovou účast, ale rozhodli jsme o tom, že uvolnění funkcionáři za tuto práci nebudou pobírat odměny, neuvolnění funkcionáři ano, ale jejich výše bude vzata na vědomí, to znamená, zveřejněna usnesením zastupitelstva.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP