(17.10 hodin)
(pokračuje Filip)
S touto odpovědí jsem vyslovil nesouhlas a stala se předmětem dnešního projednávání.
Pan ministr mě informoval o tom, že dnes jedná s firmou, která tady organizovala ono známé stádo umělohmotných krav, a já jsem uznal, že pan ministr zahraničí opravdu má své důvody pro to, aby s holandskou firmou jednal, aby případný výtěžek z této akce věnoval těm domům dětí a mládeže, těm charitativním organizacím, které si peníze zaslouží. Nicméně jsem ale trval na ústním projednání této odpovědi na mou písemnou interpelaci, a tedy trvám na tom, aby pokud dnes pan ministr nemůže, se interpelace projednávala, případně aby mi pan ministr znovu odpověděl. Jsem přesvědčen o tom, že podle jednacího řádu, pokud tady pan ministr není, je možné se zachovat dvojím způsobem, a to buď Poslanecká sněmovna nedá souhlas s odpovědí pana ministra zahraničních věcí, a pak tedy bude, jako kdyby byla dnes projednána, a pan ministr musí znovu odpovědět. Tak přísný na pana ministra nejsem, ale jsem přesvědčen o tom, že tuto interpelaci je možné přeřadit na příští schůzi, to znamená na dobu, kdy tady pan ministr bude přítomen.
Skutečně nemohu vyslovil souhlas s odpovědí pana ministra, protože mi odpovídal na něco jiného, než bylo předmětem mé interpelace. Ptal jsem se na konkrétní kroky Ministerstva zahraničních věcí, a on mi odpovídal na to, co si myslí redaktoři Lidových novin, případně organizace Přátel Kubánské republiky. Ani jedno, ani druhé nemůže být předmětem jednání. Předmětem jednání je konkrétní rozhodnutí Ministerstva zahraničních věcí, to znamená ministerstva, které je ústředním orgánem státní správy ve věci zahraniční politiky České republiky.
Prosím tedy, aby bylo uznáno, že moje interpelace bude projednána na příští schůzi Poslanecké sněmovny. Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Myslím, že můžeme zvolit postup, kdy přerušíme, odročíme. Nicméně tato procedura by měla být provázena hlasováním, kdy Poslanecká sněmovna vysloví souhlas s přerušením a odročením projednávání tohoto bodu na příští schůzi. Považoval bych to za optimálnější variantu než hlasovat o vyslovení nesouhlasu, neboť pan ministr se odůvodněně omluvil. Budeme tedy hlasovat.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 131. Kdo je pro, přerušit a odročit projednávání této odpovědi na příští schůzi? Kdo je proti?
Z přítomných 85 pro návrh 69, proti 2. Návrh byl přijat.
Třetí a poslední písemnou interpelací je interpelace poslance Jiřího Pospíšila, respektive odpověď tehdejšího ministra spravedlnosti Karla Čermáka, a to ve věci zákona č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 780. Připomínám, že interpelovaným ministrem v tuto chvíli není již ministr Karel Čermák, ale ministr spravedlnosti Pavel Němec. Otevírám rozpravu. Slovo má pan kolega Jiří Pospíšil. Prosím.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, chtěl bych úvodem říci, že jsem se s panem ministrem spravedlnosti domluvil, že tato věc by dnes zde neměla být ukončena. On se chce seznámit se všemi fakty a chce případně k této věci podat své vyjádření. I já budu navrhovat, abychom věc přerušili a celou věc dokončili na příští schůzi Poslanecké sněmovny. Přesto, když dovolíte, bych vás rád seznámil s některými základními fakty, protože se podle mého názoru jedná o problém, který je závažný a který výrazně ovlivňuje funkčnost české justice.
Ve svém dopise ze dne 6. května tohoto roku jsem se obrátil na tehdejšího ministra spravedlnosti doktora Čermáka s dotazem, nakolik je od 1. 1. 2004, kdy vstoupil v účinnosti zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých dalších zákonů, nakolik je od této doby naplňována důvodová zpráva předložené právní normy. Důvodová zpráva totiž uváděla, že soudnictví ve věcech mládeže budou vykonávat specializovaní soudci, kteří budou mít na tuto činnost odbornou průpravu. Tato zpráva dále předpokládala, že by do justice k této činnosti mělo být povoláno 31 nových soudců, soustavu státního zastupitelství by mělo doplnit 52 nových státních zástupců a mělo by též dojít k navýšení zaměstnanců soudců a státních zastupitelství, a to celkem o 29 osob. Předpokládalo se též, že by měla být doplněna personálně základní probační a mediační služba, a to celkem o 35 úředníků a 17 asistentů.
Dámy a pánové, na tuto moji jasnou otázku, jak je naplňována důvodová zpráva schválené právní normy, schváleného právního předpisu, se mně dostalo velmi neurčité a dle mého názoru zcela klamavé odpovědi. To je též důvod, proč jsem požádal, aby Poslanecká sněmovna projednala tuto odpověď Ministerstva spravedlnosti, respektive ministra spravedlnosti, i když doktor Čermák již není ve své funkci. Obecně mi bylo sděleno v odpovědi doktora Čermáka, že potřeba soudců, státních zástupců a ostatních zaměstnanců odborného aparátu, uváděná v důvodové zprávě k citovanému zákonu o soudnictví ve věcech mládeže, byla v příslušných plánovaných počtech plně zohledněna. To znamená, na moji otázku, kolik v reálu Ministerstvo spravedlnosti zaměstnalo nových soudců, státních zástupců a úředníků, mně bylo řečeno, že to bylo zohledněno v nějakých tabulkách.
Dámy a pánové, myslím si, že takovouto odpověď, která, jak jsem řekl, je zcela klamavá, nelze považovat za odpověď hodnou ministra spravedlnosti, zvláště pak pokud z mého empirického zkoumání u předsedů jednotlivých soudů vyplynulo, že víceméně Ministerstvo spravedlnosti pro personální realizaci tohoto zákona neudělalo vůbec nic. To znamená, že nepřijalo žádné nové odborníky, jak právníky, tak odborný aparát, který by při aplikaci tohoto zákona mohl spolupůsobit.
Dámy a pánové, tato informace, to znamená, že vůbec nikdo nebyl přijat, aby doplnil stav soudců na úseku trestní odpovědnosti mládeže, je o to tristnější, když se podíváme na druhou část odpovědi pana ministra spravedlnosti, ve které konstatuje, že rok 2004 má pro soudce vyhrazené takové ekonomické a finanční možnosti, že jich může zaměstnat celkem 2925. Současně konstatuje, že ke dni odpovědi na onu interpelaci bylo zaměstnáno 2897 soudců. To znamená, že ministr spravedlnosti měl finanční prostředky na tento rok pro dalších 44 soudců. V tu chvíli ovšem neznám důvod, proč v situaci, když jsou vyhrazeny finanční prostředky na nové soudce, kdy je velký zájem o to, stát se soudcem, proč Ministerstvo spravedlnosti nekonalo a tyto finanční prostředky nevyužilo způsobem hodným aplikace daného právního předpisu.
Proto když dovolíte, dámy a pánové, budu dále trvat na své otázce, jak Ministerstvo spravedlnosti, potažmo tato vláda, chce zajistit kvalitní aplikaci zákona č. 218/2003 Sb., jak chce postupovat, aby personální potřeby aplikace této normy byly naplněny. Chci upozornit, že od účinnosti tohoto zákona již uplynulo devět měsíců, to znamená, že již bylo dostatečně možno tyto věci zohlednit a nové soudce nabrat. A pokud mně bude odpovězeno z úst nového ministra spravedlnosti, že Ministerstvo spravedlnosti nepřijalo nové soudce, státní zástupce a úředníky, pak bych rád slyšel důvod, proč takto nebylo učiněno v situaci, kdy je řečeno, že je dostatek finančních prostředků pro nových 44 soudců.
***