(10.20 hodin)
Ministryně zdravotnictví ČR Milada Emmerová Vystupuji podruhé přesto, že nechci znovu opakovat argumenty, které jsem zde uváděla. Jestliže se mě ale kolega Tlustý ptá, jaký mám úmysl, jak bych naložila s akciovými společnostmi, tam je jednoduchý recept. Bude předložen zákon o neziskových lůžkových zařízeních, a pak je možné v tomto režimu s nemocnicí pokračovat.
Také mu dám otázku. Jak by on konstruoval síť zdravotnických zařízení ve Středočeském kraji, kde se domnívá, že přebývá, když je tam již předem určeno z pozice krajského úřadu - čtyři nemocnice ano, ostatní privatizovat. Jak zajistí to, co jsem tu předeslala, co má být obsahem předkládané koncepce? To by mě zajímalo, o tom je řeč. Neuchylujme se jinam, nemá smysl se podezřívat, co kdo má v úmyslu, a už nemá vůbec smysl hovořit o nějakém znárodňování. To je zlý úmysl, něco takového rozšiřovat mezi obyvatelstvem. Jestliže někdo šíří poplašné zprávy, pak jsou to ti, kteří vyzývají jít, či nejít k volbám a koho volit proto, že Emmerová chce znárodňovat. Rezolutně to odmítám, nic takového nepadlo.
Prosím, aby se kolega Tlustý vyjádřil k mému dotazu, jak se zařídí síť zdravotnických zařízení, aby péče byl rovnocenná, kvalitní, dostupná časově, vzdálenostně a ekonomicky. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni zdravotnictví. Nyní s faktickou připomínkou pan poslanec Pavel Hojda, další faktická připomínka pan poslanec Karel Vymětal.
Poslanec Pavel Hojda: Chtěl bych zareagovat na vystoupení kolegy Patery z Karlovarského kraje. Chtěl bych jen připomenout, že byla zprivatizována také zdravotnická zařízení v Kraslicích a v Aši, která už dávno neexistují. Další zprivatizované nemocnice jako Mariánské Lázně a Ostrov fungují jen proto, že se specializovaly na určité obory. Osobně se obávám toho, aby zprivatizované nemocnice se jen nespecializovaly na lukrativní obory, a všeobecnou potřebnou péči, která není lukrativní, museli lidé hledat jen v Praze nebo v Plzni.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Pavu Hojdovi. Slovo má pan poslanec Karel Vymětal také pouze s faktickou připomínkou. Pak je řádně přihlášen pan poslanec Bratský.
Poslanec Karel Vymětal: Chtěl bych reagovat na to, co říkal kolega Mládek. Myslím si, že není možné přijmout tezi jeden okres - jedna veřejná nebo státní nemocnice. Jsou okresy velké jako jiný kraj z hlediska počtu obyvatelstva. Myslím si, že tato debata patří do oblasti, kdy paní ministryně připraví koncepci zdravotnictví, tam se o tom bavme. Myslím si, že takové teze není třeba dnes přednášet.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: S přednostním právem před svými kolegy pan předseda klubu ODS Vlastimil Tlustý. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, byl jsem doslova vyvolán. Nezbývá, než abych odpověděl. Mám-li naději, že něco z toho, co budu říkat, paní ministryně bude pečlivě poslouchat a zamyslí se nad tím, rád to objasním.
Koncept soukromých společností poskytujících zdravotní služby se v českém zdravotnictví osvědčil. Cestou k dalšímu zkvalitňování českého zdravotnictví jsou takové systémové změny, které budou ještě více motivovat poskytovatele zdravotní péče, aby poskytovali co nejkvalitnější služby, jinými slovy, aby si konkurovali navzájem, aby si pacienti na trhu zdravotních služeb sami vybírali ty nejkvalitnější a svou přízní, návštěvami u takovýchto úspěšných zdravotních zařízeních, sami určovali, kterými směry se má vydávat poskytování zdravotních služeb v jednotlivých zařízeních. To je základní koncept soukromého zdravotnictví, který funguje všude ve světě a funguje i u nás.
Dovoluji si vyslovit obavu, že vaše kroky proti převodům nemocnic na obchodní společnosti jsou bohužel asi motivovány tím, že kvalita jejich hospodaření po převzetí kraji, kde vládnou hejtmani ODS, se zlepšila. Hospodaření těchto nemocnic se rovněž zlepšilo, ekonomické výsledky těchto zařízení jsou v tuto chvíli nepochybně kvalitnější.
Chcete-li znát recepty ODS na skutečnou zdravotnickou reformu, mnohokrát jsme je uváděli. Zopakuji jen tři prvky těchto reforem.
Za prvé si myslíme, že každý pacient, když odchází ze zdravotnického zařízení, ať už je státní, soukromé, ať je to obvodní lékař, nebo špičková nemocnice, by měl na účet, který vystavuje toto zdravotnické zařízení jeho pojišťovně, připsat "viděl jsem" a podepsat se. To je první, zdánlivě velmi jednoduchý reformní krok, kterým sledujeme informování veřejnosti o tom, kolik stojí zdravotní péče - zdůrazňuji slovo informování; pacient by nic nadále neplatil, pouze by viděl účet, který vystavilo zařízení pojišťovně, aby byl informován o tom, kolik poskytnutá zdravotní péče stála. To je první reformní krok, který navrhujeme.
Druhý reformní krok, který navrhujeme, je, aby v banální zdravotní péči, nikoli v těžké medicíně, byl do péče o vlastní zdraví a rozhodování o nákladech v rámci této péče vtažen také pacient, aby i na něm bylo ponecháno, jaký typ péče, jaký její rozsah a za jaké ceny je mu poskytován. Metoda k tomu je známá. Je to pojišťovací bonus, který by poskytovala pojišťovna takovému pacientovi, který v rámci čerpání zdravotních služeb by čerpal zřetelně méně než srovnatelní lidé v téže věkové, pracovní a jiné kategorii. Pojem pojišťovací bonus je jasný. Všimněte si, že nenavrhujeme, aby někdo něco platil navíc. Naopak navrhujeme, aby ve sféře banální zdravotní péče byl člověk zainteresován tím, že naopak zpětně dostane slevu na pojištění, nějaké speciální výhody, případně dokonce vrácené peníze z takovéhoto "individuálního" účtu. To je druhý reformní krok.
Třetí reformní krok, který se týká právě nemocnic, je krok, který rovněž svět zná. Je to zachování sítě nemocnic ať již ve vlastnictví státu, krajů nebo měst, přičemž ovšem v těchto státních, krajských a městských zařízeních navrhujeme připustit, aby jednotlivé primariáty provozovaly - nikoli vlastnily, nevím, zda to umíte odlišit, ale doufám, že ano - soukromé společnosti, společnosti s ručením omezením, společnosti jednotlivých lékařů, které by poskytovaly v oné konkurenci služby stejně jako jiná soukromá zařízení a konkurovaly by si s nimi. Tato nemocnice by ovšem nadále zůstala majetkem státu v nejrůznější právní podobě. Není podstatné, zda se to jmenuje akciová společnost, veřejně prospěšné zařízení nebo cokoli jiného. Bylo by tím zaručeno na jedné straně to, že stát by svým občanům mohl garantovat existenci těchto zařízení. Je jasné, že ve chvíli, kdy by soukromá společnost přestala poskytovat služby, na základě kterých získala nájem, byla by vypovězena a takový nájem by získala jiná. Je to osvědčený model např. v Holandsku, kde to funguje.
To jsou základní reformní kroky.
Co k našim reformním krokům určitě nepatří, je zastavování zdravotních reforem, zestátňování nemocnic, nebo dokonce zestátňování celého zdravotnictví. Koncepty jsou, paní ministryně, známé, a pokud chcete, rádi se budeme účastnit hledání východiska z dnešní situace. Jsme připraveni podílet se na přípravách skutečné zdravotní reformy.
Znovu si dovoluji vás vyzvat: Nepodpořte v tuto chvíli dílčí pozměňovací návrh, který sám o sobě nic neřeší, pouze zmrazuje situaci, nemá žádné pokračování a nic pozitivního nepřivede. Znovu nabízím jménem ODS podanou ruku. Jsme připraveni podílet se na skutečných reformách českého zdravotnictví, které pomohou dalšímu zkvalitnění zdravotních služeb pro naše občany.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Rád bych vrátil debatu k bodu vládní návrh zákona o hodnocení a snižování hluku v životním prostředí. Nemohu omezit ty, kteří mají přednostní právo ve Sněmovně. Zopakuji, kdo je momentálně přihlášen do rozpravy. Všechny vedu k pořádku. Mám jedinou nevýhodu, že nemohu sám vystoupit a vyjádřit se k tomuto bodu, protože předsedám.
Nyní je řádně přihlášen s přednostním právem pan ministr Sobotka, poté pan ministr Škromach, s faktickou připomínkou pan kolega Opálka, po něm řádně přihlášený pan poslanec Bratský, Bílý, Křeček, Řihák a Janeček. Slovo má pan ministr financí Bohuslav Sobotka.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Vážené poslankyně, vážení poslanci, bohužel jsem opět nucen vystoupit v Poslanecké sněmovně proto, aby zde zaznívala pokud možno celá pravda, abychom pokud říkáme A, říkali i B, abychom pokud mluvíme o jedné straně mince, zmínili i druhou stranu mince.
***