(9.30 hodin)
(pokračuje Kühnl)
Domnívám se, že jsem snad řekl skoro všechno.
Ještě pravděpodobně jsem vynechal finance. Je třeba říci, že tento návrh je v souladu se střednědobým rozpočtovým plánem, zejména se skutečností, že veškeré náklady na vyslání sil Armády České republiky do zahraničí v příštím roce budou kryty z rozpočtu Ministerstva obrany a jsou také v rámci navrhovaného rozpočtu v rozpočtu kapitoly naplánovány. Jedná se, jak vyplývá z přiložených tabulek, o zhruba 1,3 mld. Kč, to je nákladů spojených skutečně s vysláním; je to tedy po odečtení nákladů, které bychom na tyto jednotky museli vynaložit, kdyby zůstaly doma. To jsou náklady, které bychom museli vynaložit v každém případě.
Dámy a pánové, prosím vás o schválení navrženého usnesení.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře, za vaše úvodní slovo. Usnesení výboru jsme obdrželi jako sněmovní tisky 757/1 a 2. Prosím, aby se ujal slova zpravodaj výboru pro obranu a bezpečnost pan poslanec Jan Vidím a poté pan poslanec Vilém Holáň jako zpravodaj výboru zahraničního.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji. Pane předsedající, paní a pánové, usnesení výboru pro obranu a bezpečnost máte před sebou, čili není třeba je sáhodlouze uvádět. Výbor pro obranu a bezpečnost doporučuje Poslanecké sněmovně vyslovit souhlas s vládním návrhem působení sil a prostředků Armády České republiky v zahraničních misích v roce 2005.
Současně avizuji svoji přihlášku do rozpravy, neboť mám k tomuto návrhu pozměňovací návrh. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Takže do podrobné rozpravy? Ano. Děkuji, pane poslanče. Prosím, aby se slova ujal Vilém Holáň, zpravodaj výboru zahraničního.
Poslanec Vilém Holáň: Vážený pane místopředsedo, kolegyně a kolegové, zahraniční výbor na svém zasedání převažující většinou hlasů přijal doporučení pro Sněmovnu, aby vyslovila souhlas s tímto materiálem.
Zrekapituluji, že vyslovíme souhlas s vysláním resp. rezervování 825 vojáků. Všechny tyto mise jsou řádně právně kryty mezinárodním právem a je třeba pro ně vyčlenit 1,2 mld. Kč, které ovšem jsou z rozpočtu resortu. Mise se koncentrují na tři oblasti - na západní Balkán, kam je vysíláno do 690 osob, na Afghánistán, kam se vysílá 90 osob, a na Irák, kam se vysílá 10 osob. Je tedy patrná koncentrace vysílání na západní Balkán.
Zahraniční výbor přijal argumentaci Ministerstva obrany v tom, že Česká republika jako malá země je orientovaná na svět, je s ním spojena čilým obchodem a dalšími svazky, a tedy vzniká jí také právo, aby se podílela na udržování stability a míru ve světě.
Doporučujeme, aby byl materiál schválen. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Vilému Holáňovi a otevírám všeobecnou rozpravu. Mám jednu přihlášku. Přihlásil se pan poslanec Petr Nečas, takže mu dávám slovo.
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, opakovaně a v pravidelných termínech je Poslanecká sněmovna postavena před problém prodloužit schválení působní jednotek Armády České republiky v zahraničních misích. Je to naše výsostné právo jako dolní komory Parlamentu České republiky a jsem přesvědčen, že všichni bereme tento úkol vážně a že to nepovažujeme pouze za technicistní úkol, ve kterém odmáváme automaticky to, co nám vláda předloží. Vzpomínám si zde na celou řadu někdy velmi emotivních diskusí, kdy bylo potvrzeno, že tomu tak není, že Poslanecká sněmovna věnuje těmto věcem velkou pozornost a podrobuje je podrobné politické rozpravě, analýze a diskusi. Já jsem přesvědčen, že je třeba na tuto tradici navázat a že i tento vládní návrh si zaslouží diskusi, mimo jiné i proto, že v současné době jsme konfrontováni s celou řadou změn, které probíhají v Armádě České republiky a v resortu Ministerstva obrany.
Jak jistě víte, dámy a pánové, ke konci letošního roku bude zrušena základní vojenská služba a od 1. ledna příštího roku bude Armáda České republiky plně profesionální. Můžeme vést dlouhou diskusi o tom, zda budeme mít plně profesionální Armádu České republiky, nebo pouze její torzo. Obávám se, že vzhledem k současnému stavu to bude bohužel až ta druhá věc, nicméně chci vyjádřit naději, že bude započat dlouhodobý proces k tomu, abychom skutečně v časovém horizontu několika let obdrželi plnohodnotnou profesionální, akceschopnou, flexibilní, s NATO slučitelnou armádu.
Na druhé straně je třeba si říci otevřeně, že není možné bez jistého komentáře a s lhostejností ponechat některé tendence, které sledujeme. Dámy a pánové, není prostě možné současně zvyšovat počet misí Armády České republiky, rozjíždět jeden finančně náročný tendr za druhým v Armádě České republiky, profesionalizovat armádu a současně snižovat výdaje na obranu. To jsou dvě věci, které jdou absolutně proti sobě, a je to tendence k dlouhodobě neudržitelnému vývoji v naší zahraničně bezpečnostní politice i v armádě. Chtěl bych opravdu upozornit na to, že ještě podle letní makroprognózy Ministerstva obrany se počítalo po roce 2006 s výdaji na obranu ve výši 1,74 % hrubého domácího produktu, jakkoliv teď vláda v nejnovějších dokumentech se snaží to pokud možno uvádět bez čísel. Toto číslo však bylo uvedeno Ministerstvem financí ještě v letošním červenci. To jsou věci, které nás podle mého názoru nutí k zamyšlení.
Ve vládní koncepci Armády České republiky - a tady je třeba říci, že přestože ta koncepce se v poslední době mění v průměru jednou za tři čtvrtě roku, zůstává jedna věc konstantní, a to je počet zahraničních misí. Tam je jednoznačně řečeno, že Armáda České republiky má mít schopnost působit současně ve dvou paralelních misích. V jedné misi s jednotkami ve velikosti přibližně praporu a ve druhé misi s jednotkami ve velikosti přibližně jedné roty. Tady je třeba zdůraznit, že dlouhodobě i na této koncepci našich zahraničních misí bylo dosaženo širší politické shody. Koneckonců i my jsme přesvědčeni, že výrazně menší Armáda České republiky, armáda, která má bohužel omezené finanční zdroje, ale má také omezené personální zdroje - to je třeba zdůraznit - nemá v současné době z dlouhodobého hlediska na více než provozovat dvě paralelní mise.
Já musím konstatovat, že návrh, který nám předkládá vláda, jde nad rámec toho, co jsme doposud tady akceptovali, to znamená, že zpravidla v posledním období běžely paralelně tři zahraniční mise. V této chvíli je nám předkládán návrh na čtyři zahraniční mise, na pokračování v misi NATO KFOR na území Kosova, kde se dokonce, dámy a pánové, navrhuje zvýšení českého příspěvku prakticky téměř o 50 % z hlediska počtu osob, to znamená i patřičné zvýšení personálních výdajů, které tvoří největší část výdajů na zahraniční mise, je tady pokračování mise v Afghánistánu v rámci operace ISAF, to znamená jak zajištění kábulského letiště, tak nový prvek, a to začlenění České republiky a jednotek Armády České republiky do takzvaného provinčního rekonstrukčního týmu, což je bezesporu pozitivní krok, a samozřejmě pokračování v naší vojenské participaci na misi v Iráku jednak polním chirurgickým týmem, jednak prodloužením působnosti jednotky naší Vojenské policie.
Já bych chtěl zdůraznit, dámy a pánové, že je možné po určitou krátkou dobu mít vedle sebe paralelně více než dvě zahraniční mise, především tehdy, kdy je to skutečně politická nezbytnost, tehdy, kdy dochází k překrývání například z toho důvodu, že určitá mise dobíhá a současně dříve jiná mise začíná, a je možné mít toto překrývání, to znamená i tři, případně více misí, v časovém horizontu několika měsíců jako věc, která je akceptovatelná jak z finančního hlediska, tak ze zahraničněpolitického hlediska, tak z hlediska možností Armády České republiky včetně jejího personálního obsazení. To, co je nám zde ale předkládáno, nesplňuje tato kritéria.
Jsme si však plně vědomi toho, že v této chvíli odchod jednotky Vojenské policie z Iráku by byl špatným krokem. Irák stojí před volbami a stažení jakékoliv účastnické země z této zahraniční mise by bylo vnímáno jako ústup, přestože z hlediska bezpečnostní situace během voleb má naše vojenská policejní jednotka, která školí irácké policisty, minimální dopad a naše účast z tohoto pohledu je symbolická, protože tato jednotka Vojenské policie - znovu opakuji - se nepodílí na řešení bezpečnostní situace.
Znovu opakuji, že by bylo chybou v následujících zhruba třech až čtyřech měsících z Iráku odejít.
***