(10.00 hodin)
(pokračuje Exner)
To se samozřejmě bezprostředně týká také sil rychlého nasazení, do kterých přispíváme pro rok 2005 další jednotkou, sice nepříliš velikou, ale přesto. Tvrdíme, že síly rychlé reakce mají být nasazeny tak, že nebude možné případně žádné rozhodování Parlamentu o účasti našich sil a prostředků v případných operacích, a dokonce i v případech, že může jít o situace, kdy nebude dosaženo souhlasu přijímajícího státu, a dokonce to nemusí být ani se souhlasem Rady bezpečnosti, protože rozhodující je rozhodnutí orgánů Severoatlantické aliance. V takovém případě se Parlament vzdává možnosti zúčastnit se bezprostředně rozhodování před vysláním příslušné jednotky. Poté co už jednotka bude nasazena, další rozhodování je samozřejmě komplikované, a i zpětné neodsouhlasení operace nemá prakticky bezprostřední význam.
Pokud jde o situaci v Iráku, konstatuje se, že bezpečnostní situace je velmi nestabilní, to je špatná. Přestože podle rozhodnutí Rady bezpečnosti o předání správy Iráku dočasné vládě změnily okupační síly svůj charakter na asistenční ve prospěch nové irácké vlády, je potřeba uvést, že jenom v okolí Bagdádu a v něm bezprostředně je potřeba kolem 40 tisíc amerických vojáků k tomu, aby byla jakžtakž zajištěna bezpečnost a možnost prozatímní vlády zvládat situaci. Celkem je v Iráku více než 140 tisíc amerických vojáků a další vojáci z mnoha zemí. Dochází ke stálému posilování těchto jednotek, nedochází však ke zklidnění situace. Například do okolí Bagdádu v posledních dnech bylo nově nasazeno 3 700 námořníků z námořní pěchoty. Dochází k tomu, že stále je příliš mnoho zabitých členů koaličních jednotek, ale bohužel stále je také mnoho ztrát na civilním obyvatelstvu a na majetku. Není náhodou, že odhad lékařů zveřejněný v časopisu Lancet Medical Journal přesahuje sto tisíc civilistů, kteří zemřeli v souvislosti s iráckým konfliktem. Přestože Spojené státy americké a Velká Británie jako okupační možnosti uvádějí čísla podstatně nižší, mezi 15 a 20 tisíci, je potřeba konstatovat, že i naši představitelé a naše rozvědka nám potvrdili, že ve skutečnosti se ztráty civilního obyvatelstva a sil odporu v Iráku neevidují.
Musím říci, že, pokud jde o Irák, je k dispozici dokonce i vyjádření současného státního tajemníka Spojených států amerických Colina Powella, které podle časopisu Newsweek uvedl v soukromém rozhovoru. Tvrdí, že Spojené státy ztrácejí iráckou válku.
Jenom na tom, co se děje v současné době ve Fallúdži, je vidět, že dochází k převzetí v podstatě teroristického způsobu reakce na síly odporu. Vždyť došlo například ke zničení 15 až 20 domů v jediném dni. Kolem tří set tisíc Iráčanů opustilo Fallúdžu před americkým útokem. V takové situaci je nasazování českých ozbrojených sil do těchto konfliktů velmi problematické.
Já bych chtěl poprosit představitele vlády, aby nám vysvětlili, jestli kromě příspěvku k vojenskému řešení v rámci různých koalic také počítají s jinými iniciativami, například v oblasti upevnění mezinárodního práva, posílení diplomatických prostředků řešení problémů, prevence, policejní spolupráce, odstranění sociálních a ekonomických příčin nestability v různých částech světa.
I když máme úmysl vysílat do zahraničí podle ministra obrany až 8 % počtu našich ozbrojených sil a zamýšleným vysláním v roce 2005 se tohoto čísla nedosahuje, domnívám se, že Česká republika by v mezinárodních jednáních měla vystupovat především jako síla míru a spolupráce, síla o takové řešení usilující, a nikoli jako součást různých koaličních, okupačních nebo ochranářských sil.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Václavu Exnerovi. Další přihlášky do všeobecné rozpravy nevidím, takže tuto končím.
Otevírám rozpravu podrobnou. Do podrobné rozpravy se přihlásil pan poslanec Vidím.
Poslanec Jan Vidím: Vážený pane předsedající, paní a pánové, já jsem v podrobné rozpravě chtěl přednést návrh, který zazněl již v rozpravě obecné a zřejmě se jedná o návrh procedurálního charakteru, a proto není nezbytné jej přednášet v rozpravě podrobné. Chtěl jsem navrhnout, aby Poslanecká sněmovna hlasovala podle usnesení výboru pro obranu a bezpečnosti po jednotlivých odsecích uvedených v tomto usnesení tak, abychom dokázali hlasováním Poslanecké sněmovny stanovit priority.
Ale tento návrh je procedurálního charakteru, a proto není nezbytné, aby o něm Sněmovna hlasovala jako o návrhu předneseném v podrobné rozpravě. Takže, pane předsedající, já mám pocit, že není nezbytné, abych předkládal nějaký formální návrh, ten zazněl jako procedurální v rozpravě obecné.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Jsem téhož názoru. Další přihlášky do podrobné rozpravy nejsou. Takže závěrečná slova, chce-li pan ministr? A ocenil bych, pane ministře, kdybyste se vyslovil i k návrhu procedury.
Ministr obrany ČR Karel Kühnl Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já se nejprve vyjádřím alespoň k několika problémům, které tady byly nastíněny, a potom se vyjádřím i k tomuto procedurálnímu návrhu.
Já myslím, že velká část toho, co tady bylo v obecné rozpravě řečeno, byla nesena skutečnou starostí o to, jakým způsobem bude budována Armáda České republiky, jakým způsobem bude v budoucnosti působit, jak bude připravena tzv. operačními schopnostmi jak na obranu republiky přímo na našem území, tak i na součinnost s našimi spojenci jak na našem území, tak i mimo území České republiky.
Já se domnívám, že námitka, že současné velké změny, které probíhají v Armádě České republiky, jsou v rozporu se zvyšováním účasti Armády České republiky v zahraničních misích, je námitka, která je přinejmenším sporná. Já se naopak domnívám, že změny, které souvisí především s profesionalizací Armády České republiky, s novým postupným technickým vybavením špičkovou technikou této profesionální armády, budou naopak zvyšovat operační schopnosti Armády České republiky, a budou tedy zvyšovat její schopnosti efektivní účasti i v zahraničích misích. Domnívám se, že to je proces zvladatelný, a to i vzhledem k tomu, že v rámci NATO, jak kolegové velmi dobře vědí, platí cílová koncepce, podle níž by zhruba 8 % armády každé členské země mělo být schopno a mělo být nasazeno v zahraničních misích, pokud toho bude potřeba. To je třeba vždycky znovu a znovu zdůrazňovat. Samozřejmě v ideálním světě by toho nemělo být vůbec potřeba. Pokud správně počítám, v současné době i s tím návrhem, který je zde předložen a který opravdu představuje určité početní zvýšení, se pohybujeme někde ke třem procentům, tedy máme ještě hodně daleko k tomu, co je součástí společných úvah v rámci NATO.
Myslím si také, že otázka, jaký cíl sledujeme v Kosovu, a nejen v Kosovu, je sice převážně otázka spíše pro ministra zahraničí, ale je možné se k ní vyjádřit z pozice resortu obrany, z pozice Armády České republiky.
***