(12.10 hodin)
(pokračuje Braný)
Takže jsou tu otázky, které dávají mně, a zatím mi to nikdo nevyvrátil, pádný důvod tvrdit, že to není nějaký systémový přístup k této materii. A troufnu si říci, že to je velmi vážný zákon pro budoucnost.
A druhá věc. Když jsem se díval na pozměňovací návrhy, tak v podstatě tam vidím dvě linie. Z hlediska zákona, který některé věci vytahuje, dává těm krajům a dává to jakoby transparentně, že bude vidět přesně, kolik dostal ten kraj pro příští rok na školství, jak dál s těmi prostředky například pracuje, byl-li by schválen vládní návrh, i do těch dalších oblastí to takto jde, a jsou proti tomu další pozměňovací návrhy, které též mají naději na určitý úspěch, které vlastně ty prostředky dávají podle jiných kritérií jako v celku. Takže zase vidíme, že zde jsou dva přístupy velmi rozdílné, a zase budeme silově hlasovat, který projde.
Další poznámka je k jednání se Svazem měst a obcí. Ať jsou to jejich sněmy nebo jednání na úrovni pracovní, jejich finančních komisí, táží se stále hlasitěji, proč je panem ministrem a některými dalšími vehementně tlačena myšlenka, že rozpočtové určení daní se nejdřív musí vyřešit na úrovni kraje, a tady jsem řekl, že nevidím ani na tom kraji ten systém, a potom že teprve budeme řešit města a obce.
Já též se kloním k jejich názoru, že tu není žádný důvod toto nespojit. Ba naopak, debata, která by propojovala finanční toky, a teď ať je to školství, kolem kterého je nejvíce komplikovaná debata, tak i další otázky, by byla nejvhodnější právě nad celým systémem rozpočtového určení daní a přerozdělení jak obcím, městům, tak i krajům. Tato debata se podle mě účelově rozděluje, ale přitom ať přijmeme jakýkoliv návrh pro ty kraje, tak minimálně nepřímo, ale mnohdy i přímo bude se týkat měst a obcí.
Pak je to celá ta otázka financování různých projektů ze strukturálních fondů. To nechci dál rozvádět.
Mohl bych tu uvádět některé další souvislosti, ale myslím si, že tolik stačí v obecné rozpravě, a zároveň, vědom si toho, že návrh, který podám procedurálně, bude podle našich nově přijatých postupů jednacího řádu řešen až ve třetím čtení, dávám návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona - tisk 747. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Já vám, kolegyně a kolegové, přečtu další přihlášené do obecné rozpravy. Jsou jimi pan poslanec Václav Mencl, kterému jako prvnímu udílím slovo, poté pan poslanec Walter Bartoš, Petr Bratský a Michaela Šojdrová. Prosím.
Poslanec Václav Mencl: Děkuji, paní místopředsedkyně. Moje vystoupení směřuje k otázce na pana ministra, jak zdůvodní, že vloni jsme projednávali procentní podíl pro kraje ve výši 17,60, letos projednáváme daleko nižší, já teď řeknu 15,23, protože k tomu se usnesl náš výbor, a myslím, že správné číslo je 15,06, které navrhovalo ministerstvo, a říká veřejně, a já jsem to slyšel ve sdělovacích prostředcích, že příští rok to bude třináct a něco.
Já skutečně musím říci, že nevidím důvod, aby tomu tak bylo, a chtěl bych pana ministra požádat o vysvětlení, protože přece výdaje krajů, tak jako výdaje státu, jestliže zde ctihodní kolegové z vládní koalice schválili například zvýšení DPH na investiční práce a mnohé další zvyšování daní, jestliže se objektivně řada věcí zdražuje díky inflaci, a mohl bych uvádět další položky, proč tedy kraje mají být ty, které jsou kráceny, když si takovéto břemeno neukládá stát. Návrh letošního státního rozpočtu, to znamená na rok 2005, a my projednáváme návrh na rok 2005 a roky další, je o zhruba 80 mld. vyšší ve výdajích než loňský rozpočet, ale krajů se to jakoby netýká.
Ještě bych to chápal, kdyby to byly přesné výpočty na další konkrétní rok a kdybychom to projednávali každý rok, ale toto procento daní má platit do budoucna. Čili jestliže mělo platit pro rok 2004 a dále, pak nechápu, proč je nižší pro rok 2005 a dále. Vyplývá z toho, že pokud bychom to bývali přijali vloni, tak vlastně to procento pro příští rok bylo skutečně těch 17,60, a ne těch 15,06, potažmo 15,23. Já v tom nevidím vůbec žádnou politickou logiku, ale ani věcnou logiku. Požádal bych pana ministra o vysvětlení.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Pan ministr se přihlásil o slovo. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené poslankyně, vážení poslanci, já musím říci, že jsem hlasoval v této Poslanecké sněmovně jako poslanec pro to, aby kraje měly podíl na sílených krajích přes 16 procent, téměř 17 procent. Nevím, jestli pan poslanec, který položil tento dotaz, zde hlasoval. Já bych se vsadil, že byl proti tomuto návrhu nebo pro něj nehlasoval. Čili já bych se ho prostřednictvím paní předsedající zeptal, proč on nehlasoval pro ten návrh, který mohl umožnit tehdy krajům, aby získaly podíl sdílených daní cca 17 procent. Já jsem pro ten návrh hlasoval a nevím, proč bych měl vysvětlovat to, že ten návrh neprošel vzhledem k tomu, že Občanská demokratická strana proti tomuto návrhu hlasovala a nehlasovala pro něj. Tehdy to bylo 16 procent. Kdyby tehdy ODS pro ten návrh hlasovala, bez problémů mohl být přijat, dneska už jsme měli rozpočtové určení daní pro kraje, kraje měly 17 procent a nemusely zde být pokládány tyto otázky.
Samozřejmě já jsem už ve svém úvodním vystoupení zmínil, že ten trend je negativní a že se obávám, že pokud Poslanecká sněmovna i tentokrát ten návrh neschválí, který vláda předložila, tak že může dojít k tomu, že příště ten podíl bude ještě nižší, než je návrh, který je v tuto chvíli obsažen, vzhledem k tomu, že postupně přibývá resortů, které se určitým způsobem stavějí proti tomu, aby byly finanční prostředky převáděny, a tyto resorty získávají stále větší oporu i na půdě této Poslanecké sněmovny.
Čili odpověď je jasná: V mezičase od toho okamžiku, kdy ODS umožnila nepřijetí zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje, tak se postupně vytváří stále větší a větší odpor ať už na ministerstvech nebo v této Poslanecké sněmovně proti tomu, aby se ten původně navržený objem finančních prostředků, který Ministerstvo financí mnou vedené navrhlo vládě a poté vláda navrhla Poslanecké sněmovně ve výši 17 procent, tak se postupně zvyšuje tlak na to, aby se ten objem snižoval, a výsledkem tohoto tlaku, který v mezičase byl, je skutečnost, že tento návrh již obsahuje menší podíl sdílených daní pro kraje. Ale stále je to ještě více než ona tři procenta, která kraje získávají dnes. A znovu opakuji - kdyby pan poslanec, který tuto otázku položil, hlasoval pro návrh zákona, tak jsme tady možná dnes řešili úplně nějaký jiný zákon a otázku rozpočtového určení pro kraje jsme mohli mít vyřešenu.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Pan poslanec Václav Mencl chce reagovat. Předpokládám, že ve faktické poznámce, protože jinak by musel čekat na své pořadí. Prosím.
Poslanec Václav Mencl: Pane ministře, já jsem se vás zeptal naprosto věcně. Vy si tady pletete předvolební mítink sociální demokracie s odpovědí poslanci. Vy jste mně tuto otázku vůbec nezodpověděl, obvinil jste mě, abych se já zodpovídal Sněmovně, jak jsem hlasoval. To bych vás velmi požádal, abyste se do toho, jak já hlasuji, nepletl, to je moje věc, a předpokládám, že v Poslanecké sněmovně měla i tehdy vláda většinu, že si to mohla prohlasovat. Já dokonce jsem leccos v tomto návrhu podpořil, ale zodpovídat se vám nebudu.
Nicméně jestliže zde mluvíte o nějakém odporu ministerstev, která jsou řízena ministry a vládou, vůči přerozdělování prostředků krajům, tak bych od vás chtěl, abyste tuto větu skutečně zdůvodnil, protože pokud si já vzpomínám, tak v Poslanecké sněmovně takováto nedůvěra nebo něco takového projeveno nebylo. Rozhodně o tom nevím ani z jednání našeho odborného výboru, ani o tom nevím z jednání Sněmovny. (Potlesk ODS.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Walter Bartoš. Ještě ale chce reagovat pan ministr. Má přednost. Prosím, pane ministře.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Já se skutečně omlouvám a nechci tuto rozpravu zdržovat, ale i teď při projednávání tohoto návrhu zákona jsem zaznamenal, že školský výbor přijal usnesení, ve kterém snižuje ten objem prostředků, který má být krajům poskytnut, čili to je doklad mých slov, ve kterých jsem zmínil skutečnost, že i na půdě Poslanecké sněmovny roste odpor proti tomu, aby se určitá část finančních prostředků do RUDu převáděla. Já myslím, že je potřeba si to říci na rovinu, a odkazuji na aktuální usnesení rozpočtového výboru, které navrhuje nepřevádět prostředky na mzdy zaměstnanců středních škol do RUDu a ponechat je ve formě dotací, které by měly být převáděny. Čili já nevím, jestli toto je věc, která nesměřuje k tomu, aby se snížil objem finančních prostředků, které by měly být do toho RUDu převáděny.
***