(12.30 hodin)
Poslanec Petr Bratský: Děkuji za slovo. Vystupuji podruhé, protože přece jenom po vystoupení některých mých předřečníků bych rád, aby zaznělo několik argumentů, které jsem předtím ještě nepoužil.
Já také podporuji odstátnění určitých finančních toků, které se děje prostřednictvím materiálu, který máme před sebou. O to přece jde. Dvanáct let jsem působil v komunální politice, byl jsem starostou a zároveň členem zastupitelstva hlavního města Prahy a velice dobře znám různé finanční toky, jak o nich rozhoduje město nebo kraj. Dokonce znám i situaci, kdy se rušily školské úřady a kdy byly veliké obavy, že najednou města a kraje - nebo tehdy okresy - nebudou schopny zajistit ústavou danou normu pro základní vzdělání a dobré vzdělání i na středních školách. Ale, přátelé, tady se přece hovoří o něčem jiném! Tady se hovoří o tom, že v původním návrhu to bylo se školstvím, v návrhu školského výboru jako druhého výboru se ocitají tyto toky bez školství a je tam určitý finanční rozpor.
A já bych nechtěl být zatahován do toho, že jeden poslanec jménem Petr Bratský zajistil to, že od Nového roku kraje nedostanou finance. To je přece nesmysl. Já jsem řekl, že navrhnu, aby se materiál ještě vrátil zpátky do výborů. Na to máme čas krásně příští týden. Může být projednán jako jeden z prvních bodů druhých čtení na příštím zasedání Sněmovny a někdy, třeba v pátek, na tomtéž jednání Sněmovny projednán i ve třetím čtení. Čili to, co jsem navrhl, anebo budu navrhovat, v žádném případě neznamená, že bychom na příští Sněmovně nemohli hlasovat o třetím čtení, což stejně budeme muset.
Chtěl jsem jenom toto vysvětlit. V řadě případů souhlasím s kolegou Martínkem a zároveň sdílím i některé obavy kolegy Bartoše. Samozřejmě přece, že soukromé a církevní školy dostávají finančně na frak a musí být dofinancovány z dalších zdrojů. Každý to vidí a máme o ně obavy. Samozřejmě i já mám obavy, ale věřím pevně krajům, že budou rozhodovat zodpovědně a že si to před obyvateli z těch obcí, kde tyto školy jsou, nedovolí.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní hovoří paní poslankyně Michaela Šojdrová. Připraví se pan poslanec Tom Zajíček.
Poslankyně Michaela Šojdrová: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně, za udělení slova. Já bych se chtěla nyní obrátit na kolegu Martínka. Spolu s ním chci poděkovat té první garnituře krajských politiků za práci, kterou odvedli, ale mám na něj dotaz, protože ho skutečně považuji za odborníka na reformu veřejné správy. Chci se ho zeptat, jak se on dívá na to, že některé kraje se již rozhodly převést a některé uvažují o převodu kompetencí právě jim zákonem - ale i nově schváleným školským zákonem - svěřených, jako je například zájmové vzdělávání, základní umělecké vzdělávání. Toto jsou například dvě kompetence, které jsou výsostně svěřeny školským zákonem do působnosti krajů již dnes, ale i od 1. ledna 2005. Toto je jedna ze základních kompetencí krajů v působnosti vzdělávání. A ony se rozhodly tuto kompetenci převádět na obce, ale aniž by se změnilo rozpočtové určení daní. To znamená, ve svých rozpočtech, v rozpočtech krajů, na sdílených daních mají prostředky na provozní výdaje do těchto škol, školských zařízení, a aniž by došlo ke kompenzaci v rozpočtovém určení daní, tak je tato zodpovědnost převedena na obce. Jsou takové kraje, které se tak rozhodly. Můžete namítat - je to v souhlasu s rozhodnutím zastupitelstva těchto obcí. Ano, je tomu tak. Ale je to i pod určitým tlakem a obavami těchto zastupitelstev, která nemají jistotu, jak bude další existence základních uměleckých škol či center volného čas či plaveckých škol krajem zajištěna.
Já na to upozorňuji proto, že právě kolega Martínek říká, abychom se lépe obeznámili s kompetencemi krajů, obcí, se školským zákonem. Já se domnívám, že toto je jedna z velkých disproporcí, která se děje. Protože to, že krajské zastupitelstvo slíbí dotaci jeden rok, druhý rok, to je prostě nenároková dotace, kterou tyto obce nemohou nárokovat bez svobodného rozhodnutí krajského zastupitelstva. Ze zákona krajům zůstanou miliony, které dostaly a které ušetří na tom, když převedou některá ze svých zařízení, za která dnes zodpovídají, na obce.
Já se zkrátka netajím s tím, že mám problém podpořit naprosto bez omezení navýšení sdílených daní do rozpočtu krajů, a to bez jakéhokoli omezení v jejich nakládání a rozdělování. I kolegovi Václavkovi bych chtěla říci, že to není proto, že bych krajům nedůvěřovala. Ale já prostě znám jejich limity a znám jejich problémy, s jakými se ony setkávají. V krajských zastupitelstvech se velmi dobře vytvářejí ad hoc koalice napříč politickým spektrem podle toho, který zastupitel je z kterého města a kterou školu si potřebuje obhájit. Proto také vznikají určité optimalizační problémy, protože zkrátka s takovýmito zájmovými koalicemi, naprosto pochopitelnými v konkurenčním prostředí v boji o žáky, se musí počítat.
Proto říkám - není to nedůvěra ke krajům a k zastupitelstvům. Ony si prostě tu důvěru po určitém čase musí získat. Ale je to vědomí jejich limitu, které mi činí problémy podpořit navýšení sdílených daní pro kraje pro oblast školství. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Radko Martínek.
Poslanec Radko Martínek: Vážená paní místopředsedkyně, já vaším prostřednictvím paní kolegyni velmi rád odpovím. Ona si totiž vybrala ne zrovna nejlepší případ. Protože pokud se týká těch zájmových uměleckých škol, tak tam je bohužel situace taková, že se to liší kraj od kraje, dokonce okres od okresu. Já si moc dobře pamatuji ještě z doby, kdy jsem byl starostou, jak jsem se rozčiloval, protože v řadě obcí základní umělecké školy zřizovalo město. Ty školy, které byly zřizovány státem, dostaly všechno od státu, dokonce těm obcím, v kterých ta základní umělecká škola sídlila, dávají nájem, to znamená že ta obec dostala ještě nájem za tu základní uměleckou školu. Zatímco tam, kde to zřizovala obec, to fungovalo dokonce takovým způsobem, že ještě chtěli po obci, aby zaplatila část nákladů z platu učitelů, to znamená odvody do státního rozpočtu. A takovýto čurbes - s prominutím - nebyl jenom tady, ale i v některých sociálních oblastech, kde to bylo téměř podobné.
Já tedy bohužel neznám ten případ, a my si to asi vyřešíme spolu někde jinde, abychom ostatní nezdržovali, ale jestli ty kraje alespoň trochu v tom začínají dělat pořádek - a já můžu říci, že třeba v našem kraji dělají pořádek v té sociální oblasti a převádějí ty prostředky potom zároveň na ty obce, které je nikdy neměly - tak to jenom považuji za správné. Ale znovu říkám, ty konkrétní věci si vyjasníme někde jinde.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Nyní vystoupí pan poslanec Tom Zajíček.
Poslanec Tom Zajíček: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážená vládo, vážení kolegové, dovolte i mně říci několik slov k předkládané novele, která je ve sněmovním tisku 747. Myslím, že není dobré zdržovat ctěnou Sněmovnu nějakým rozsáhlým rozkladem. To proto, že už jsme si zažili debatu o rozpočtovém určení daní v minulém roce. Prožili jsme ji také v prvém čtení. Chtěl bych učinit jen několik poznámek, které říkají, proč by měla nějaká podoba rozpočtového určení daní, které přivádějí podíl na daních do krajů, projít.
Ten důvod je jediný. Zavázali jsme se v Evropské chartě samosprávy k tomu, že dáme možnost všem samosprávným orgánům, aby rozhodovaly svobodně a demokraticky, a že jim také zajistíme odpovídající finanční prostředky k tomu, aby tak mohly činit. To je základ celé věci.
Chtěl bych učinit jenom malou poznámku k tomu, co tady říkal pan ministr Sobotka, protože on dobře ví zcela určitě, jsem přesvědčen, že dobře ví, že i hlasování při minulém projednávání rozpočtového určení daní nebylo vázáno na žádnou politickou stranu a bylo opravdu napříč Sněmovnou strukturováno.
***