(15.50 hodin)
Poslankyně Eva Dundáčková: Byla bych velmi překvapená, kdyby pan ministr nebyl. My jsme se před chvilkou viděli, takže to bych si opravdu musela vysvětlovat v jeho neprospěch a to bych nerada.
Obracím se na vás, pane ministře, s podivuhodnou událostí, která se stala ve věci kauzy odsouzené Adély Rajdlové. Paní nejvyšší státní zástupkyně se zabývala touto věcí a podala v měsíci červnu roku 2004 ve prospěch odsouzené podnět ke stížnosti ministra pro porušení zákona. Téměř současně ale podala dne 9. 6. 2004 pod spisovou značkou 1-NZO 5043/2004 v neprospěch odsouzené dovolání, jímž se dožaduje zvýšení trestu na deset let nepodmíněně. Včerejšího dne mělo proběhnout před Nejvyšším soudem v České republice projednání jak onoho dovolání v neprospěch odsouzené Adély Rajdlové, tak i dovolání odsouzené v téže věci. Podotýkám, že nevím, s jakým výsledkem tak bylo učiněno.
Je mi známo, že paní nejvyšší státní zástupkyně si ve sporu s občanským sdružením Šalamoun přičítá vydání podnětu ve prospěch odsouzené jako dobrý skutek. Čili předpokládám, že se ztotožňuje s právním názorem vyjádřeným tímto podáním.
Na zvláštnosti obou výstupů z činnosti Nejvyššího státního zastupitelství nemění nic ani okolnost, že podnět ke stížnosti pro porušení zákona byl vaším předchůdcem kladně vyřízen až po lhůtě, takže jste jej byl nucen vzít zpět. Pokud tak neučinila nejvyšší státní zástupkyně na včerejším jednání před Nejvyšším soudem, tak pak existuje jen stížnost v neprospěch odsouzené, která je zcela zřejmě v rozporu s proklamovaným právním názorem nejvyšší státní zástupkyně.
Ptám se vás, pane ministře, co stojí v pozadí této schizofrenie Nejvyššího státního zastupitelství. Jak časté jsou takové případy? Zda se nedomníváte, že to může výrazným způsobem narušit právní jistotu občanů? Zda se občané mají právo cítit znepokojeni? Jsem přesvědčena, že ano.
Poslední otázka. Neobáváte se, pane ministře, že v tomto případě mohlo dojít i k ovlivnění procesu samého?
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím, pane ministře, máte prvních pět minut.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, milé dámy, vážení pánové, vážená paní poslankyně. Chtěl bych předně uvést, že se domnívám jako nový ministr spravedlnosti, že pro interpelování ministrů ve věcech jednotlivých trestních řízení, popřípadě jednotlivých jiných sporů, není úplně nejšťastnější forma ústní interpelace, protože není možné se na ni korektně připravit. Jsem samozřejmě připraven všem poslancům sdělit postoje Ministerstva spravedlnosti v jednotlivých věcech. Nicméně určitě forma písemné interpelace dává záruku větší relevance takového výstupu. Domnívám se, že i paní poslankyně rozumí jako právník a advokát tomu, že vzhledem k probíhajícím tisícům soudních sporů prostě není možné po žádném ministru spravedlnosti chtít, aby okamžitě a s patřičnou relevancí reagoval na to, jaké ve kterém případu bylo podáno podání, jaké byly výstupy z Nejvyššího státního zastupitelství. To je jistě možné, ale spíše formou odpovědi na písemnou interpelaci nebo dodatečné odpovědi, kterou paní poslankyni poskytnu.
Protože paní poslankyně mi sdělila těsně před interpelací dotaz, kdy má informace o tom, že z Nejvyššího státního zastupitelství šly věcně dva výstupy, měl jsem možnost pouze telefonicky to konzultovat teď z Poslanecké sněmovny. Bylo mi sděleno, že šel údajně pouze jeden výstup. Tento rozpor v tvrzení samozřejmě prověřím. Paní poslankyně Dundáčková zde citovala čísla jednací. Budou ve stenozáznamu, takže samozřejmě na tuto věc poskytnu odpověď.
V obecné rovině. Pokud by mělo být tvrzení pravdivé, že z Nejvyššího státního zastupitelství šly dva různé výstupy, to znamená jeden, který argumentoval ve prospěch obviněné Adély Rajdlové, a druhý v její neprospěch, tak to samozřejmě dobře není. Budu požadovat vysvětlení z Nejvyššího státního zastupitelství. Ale znovu opakuji, pokud se tyto informace, které paní poslankyně Dundáčková přednesla a budou ve stenozáznamu, ukáží jako pravdivé. Pochopte, že v tuto chvíli z Poslanecké sněmovny těžko lze z pozice Ministerstva spravedlnosti vést nějaké šetření řádově v minutách, aby byly nějaké seriózní výstupy.
Omlouvám se paní poslankyni, že na jednu stranu jí tady od mikrofonu nepodávám vyčerpávající informace, nicméně tak učiním v době co nejkratší buď osobní, nebo písemnou formou. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, pane ministře. Ptám se paní poslankyně, jestli ještě bude pokračovat.
Poslankyně Eva Dundáčková: Vážený pane ministře, ani mým úmyslem není samozřejmě vstupovat do nějakého soudního projednávání prostřednictvím interpelací. Ale spíše to směřovalo proti činnosti Nejvyššího státního zastupitelství jako celku a podivné právní nejistotě, ve které se jako občané nacházíme, pokud se informace, které vy získáte, a jste ochoten mi je v doplňujícím podání a vysvětlení zprostředkovat, ukáží jako oprávněné. Proto vás prosím, abyste věnoval pozornost všem otázkám, které jsem položila. Děkuji vám.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nevím, jestli ještě pan ministr chce něco říci.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Němec: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, dámy a pánové, já jsem upřesnění a zobecnění paní poslankyně Dundáčkové porozuměl. Nicméně k tomu, abych mohl zaujmout závěry, musím tento konkrétní podnět prošetřit. Děkuji za něj a paní poslankyni Dundáčkové sdělím výsledek.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji za poslední vystoupení. Končím tuto interpelaci.
Teď by měl dostat slovo pan poslanec Petr Nečas. Opět interpelovaným bude pan ministr Bublan. A pak je na řadě pan poslanec Jiří Bílý. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Nečas: Vážený pane předsedo, vážený pane ministře vnitra, dámy a pánové, má interpelace směřuje k jedné složce resortu Ministerstva vnitra, a konkrétně k Úřadu pro zahraniční styky a informace, ve věci bezpečnostních prověrek.
Jedná se konkrétně o to, zda Úřad pro zahraniční styky a informace provádí bezpečnostní prověrky i mimo samotný okruh příslušníků Úřadu pro zahraniční styky a informace, což jsou policisté vyslaní do služby k této instituci. - Jaká je tedy úloha Úřadu pro zahraniční styky a informace při vydávání bezpečnostních prověrek mimo samotné kádrové příslušníky této instituce. Zda tato instituce působí i na území České republiky, přestože podle zákona podle úmyslu zákonodárce je to primárně ofenzivní rozvědka, která má působit v zahraničí. Zda prověřuje i občany na území České republiky, kteří nejsou příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace.
Především pan ministr vnitra by měl být schopen zveřejnit seznam významných představitelů politické scény, případně významných a vysoce postavených představitelů státní správy, kteří obdrželi prověrku na základě prověřování Úřadu pro zahraniční styky a informace.
Má druhá s tím spojená otázka souvisí s tím, že právě někteří lidé, kteří byli dříve prověřováni Úřadem pro zahraniční styky a informace ve věci své bezpečnostní prověrky, a to v době, kdy ještě pan současný ministr Bublan nebyl ředitelem Úřadu pro zahraniční styky a informace, jedná se konkrétně o bývalé představitele Národního bezpečnostního úřadu pana Kadlece a pana Hejla, tak zda pan ministr vnitra je ochoten dát svou osobní garanci za to, že toto vyšetřování bude prováděno korektně, férově, že z hlediska nadřízených na Policejním prezidiu nebude vyvíjen žádný nátlak nebo pokusy nějakým způsobem posunovat s touto kauzou v rámci policie, protože je známo, že tito dva lidé měli velmi blízko k současnému předsedovi vlády.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane ministře, máte pět minut, abyste se vypořádal s touto otázkou. Prosím.
***