(18.10 hodin)
(pokračuje Pátek)
Jenom bych chtěl podotknout, že dle § 3 zákona o znalcích a tlumočnících je tímto orgánem ministr spravedlnosti nebo jím pověřený předseda krajského soudu.
Ve druhé části novely navrhují předkladatelé změnu trestního zákona, a to tak, že v § 175, který charakterizuje trestný čin lživé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku, a to z odstavce 1, navrhují vypustit možnost potrestání zákazem činnosti, a rovněž u § 175a, což je paragraf charakterizující trestný čin křivého tlumočení. V důvodové zprávě je poukazováno, a myslím že správně, na skutečnost, že současná právní úprava v podstatě umožňuje, aby znalec, respektive tlumočník odsouzený dle § 175, respektive 175a odst. 1 k zákazu činnosti, po vypršení tohoto trestu svou činnost vykonával dále, neboť se na něj hledí, jako by nebyl odsouzen. Toto znění je v odstavci 2 § 50 platného trestního zákona, který zní přesně: Byl-li trest zákazu činnosti vykonán, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen.
Kombinací těchto novel, vypuštěním možnosti potrestat dle § 175, respektive 175a zákazem činnosti a naopak vložením povinnosti příslušnému orgánu, který znalce nebo tlumočníka odvolal, zajistil jeho vyškrtnutí ze seznamu, je tedy vlastně dosaženo doživotního zákazu činnosti.
Vláda ve svém stanovisku ze 14. 7. tohoto roku, sněmovní tisk 708/01, vyslovila s předloženým návrhem nesouhlas a uvádí především tyto důvody: Vláda tvrdí, že změna § 20 zákona o znalcích a tlumočnících zužuje možnost příslušného orgánu odvolat znalce a tlumočníka pouze na případy odsouzení dle § 175, respektive 175a. S tím dle mého názoru nelze souhlasit, protože se navrhuje ponechat dosavadní znění § 20, respektive jej označit jako odstavec 1, připojit tam pouze odstavec 2. Čili nezužuje se tím tato možnost odvolat znalce a tlumočníky z těch důvodů, které tam jsou uvedeny.
Druhá námitka vlády je podle mě závažnější, a to především poukázáním na následující: Odebírá se možnost soudu vyměřit podle závažnosti trestného činu trest zákazu činnosti jako poměrně častý nástroj soudu při souzení těchto záležitostí. Přenáší se tím pravomoc na orgán, který je povinen zajistit doživotní zákaz činnosti v případě odsouzení dle § 175, respektive 175a. Lze parafrázovaně říci, že je zde vlastně uplatňována zásada "jednou a dost".
V paragrafu 49 odstavci 1 platného trestního zákona se obecně uvádí, jak upozorňuje vláda, že maximální délka tohoto trestu, čili trestu zákazu činnosti, je jeden až deset let, a jde tedy o nesystémové vybočení z udělování tohoto trestu zákazu činnosti. A konečně, vláda ve svém stanovisku pochybuje o potřebnosti takovéto úpravy doživotního vyloučení. Paralela o výjimečných trestech doživotí se nabízí samozřejmě velmi, velmi vzdáleně.
Podle mého názoru ovšem nejzávažnější pro proces projednávání této novely je skutečnost, že začalo projednávání komplexní rekodifikace platného trestního zákona. Vládní návrh tisk 744 první čtení proběhlo 19. 10. tohoto roku na 36. schůzi Poslanecké sněmovny. Tento vládní návrh obsahuje § 322, Křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek, a § 323, Křivé tlumočení. Text těchto paragrafů je téměř analogický s textem paragrafů 175 a 175a současného trestního zákona. Ovšem pouze s jedinou výjimkou. Obsahuje v bodu 1 těchto paragrafů rovněž zákaz činnosti - odstavec 1, ale nejen to. On dokonce zavádí v odstavci 2 rovněž zákaz činnosti a vypouští tam peněžitý trest, který je právě v tomto dnešním trestním zákoně. Čili naopak. Dá se říci laicky, že posiluje trestání této trestné činnosti zákazem činnosti. Samozřejmě mimo jiné je tam vyměřena i možnost odsouzení trestem vězení.
Takže v tomto případě se dostáváme do situace, která tady několikrát při posledních projednáváních byla, že se zde projednává novela - já nechci říci drobná, já si myslím, že je důležitá, ale přece jen částečná novela zákona, která navazuje na trestní zákon, a nyní se projednává rozsáhlá rekodifikace trestního zákona.
Já bych nechtěl dál mluvit o tom, že by zde mohlo nastat ono okřídlené zaplevelování právního řádu, respektive by šlo o nadbytečné záležitosti, které by se později musely upravovat. Takže v této chvíli, vážený pane předsedající, skončím a hlásím se tímto do obecné rozpravy. Z důvodů, které jsem uvedl v závěru své zprávy, podám návrh na vrácení návrhu zákona dle sněmovního tisku 708 k dopracování, a neprojde-li, tak podám podmíněně návrh na odročení projednávání tohoto bodu do dokončení projednávání celkové rekodifikace trestního zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Vy jako zpravodaj máte přednost, takže zůstaňte u mikrofonu. Jako druhý se přihlásil pan poslanec Pospíšil. Pane poslanče Pátku, máte slovo.
Poslanec Miroslav Pátek: Vážený pane předsedající, jak jsem předeslal v obecné rozpravě, podávám návrh na vrácení návrhu zákona dle sněmovního tisku 708 předkladatelům k dopracování, a to ve smyslu § 90 odst. 7 zákona o jednacím řádu. Podmíněně, neprojde-li tento návrh, dávám návrh na odročení projednávání tohoto bodu do doby dokončení projednávání celkové rekodifikace trestního zákona. Je to v souladu s § 63 odst. 1 bod č. 1 zákona o jednacím řádu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji. Bude hovořit pan poslanec Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Vážené kolegyně a kolegové, já se musím s některými výroky pana zpravodaje ztotožnit, protože jak jistě víte z mých mnoha vystoupení v této Sněmovně, i já dávám přednost širším rekodifikacím, čili pokud by Sněmovna došla k názoru, že pozastaví projednávání tohoto zákona, k němuž se vrátí až po projednávání komplexní novely předložené vládou, já s tím nemám problémy, byť to necítím jako prestižní záležitost, ale jako záležitost hluboce věcnou.
Jenom bych upozornil, že na problematiku kvality znaleckých posudků jsem upozorňoval již před mnoha a mnoha lety. Byl jsem jako předseda vyšetřovací komise iniciátorem usnesení, které se obracelo na tehdejšího ministra vnitra a spravedlnosti se žádostí, aby předložil návrh, který by zkvalitnil práci soudních znalců i tlumočníků právě i proto, že jsem byl svědkem toho, že pokud jde o znalecké posudky nejen z hlediska abych tak řekl odborného, ale i z hlediska způsobu, kterak mezi sebou komunikují znalci a orgány činné v trestním řízení, kdy tato komunikace jevila známky naprosté nedostatečnosti, docházelo k případům, kdy trestní stíhání bylo odloženo nikoli spíše z důvodů odborných, ale proto, že vyšetřovatel spíše nerozuměl odbornému textu díky tomu, že málo komunikoval se znalcem. Byl bych tedy rád, kdyby připravovaná novela, případně jiné právní normy zajistily, aby vztah mezi vyšetřovateli a soudními znalci a aby práce soudních znalců skutečně zajistily průchod práva v této zemi.
***