(18.30 hodin)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Josefu Janečkovi. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení paní poslankyně Alena Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, pod tiskem č. 709 se skrývá poslanecký návrh zákona, který se zabývá mateřskou dovolenou při převzetí dítěte do péče. V současné době se mateřská dovolená poskytuje ženě ode dne převzetí dítěte do péče po dobu 22 týdnů. Delší mateřská dovolená v délce 31 týdnů se ženě poskytuje tehdy, převzala-li dvě nebo více dětí nebo jde-li o ženu osamělou. Mateřská dovolená se smí čerpat nejdéle do osmi měsíců věku dítěte.
Projednávaný návrh zákona ale umožňuje ženě odejít na mateřskou dovolenou i v případě, že převezme do péče dítě starší osmi měsíců. Předkladatelé zdůvodňují svůj návrh dostatečně pádnými důvody, mimo jiné potřebou vytvoření citového pouta mezi náhradními rodiči a dětmi, adaptací na nové prostředí atd.
Vláda projednala předložený návrh na své schůzi dne 14. července 2004 a vyslovila s návrhem nesouhlas z následujících důvodů. Návrh zákona je dle názoru vlády v rozporu s principem, podle něhož se mateřská dovolená poskytuje v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě. Jedná se o typickou úřednickou námitku, vysvětlující, jak něco nejde, protože pro dítě do osmi měsíců to ve skutečnosti jde i v současnosti.
Další důvod k zamítnutí spatřuje vláda v tom, že předložený návrh je zcela mimo oblast pracovního práva a nemocenského pojištění. Do náhradní rodinné péče jsou svěřovány i děti ve vyšším věku. Jako příklad je uváděno dítě ve věku 16 let, které má plnou způsobilost v pracovním právu, v právu sociálního zabezpečení a je i trestně odpovědné. Zároveň by byly dle vlády na toto dítě čerpány výhody jako na novorozence. Jak často se vyskytuje případ, že do náhradní rodinné péče jde šestnáctileté dítě? Ze strany vlády existuje naprostá nevůle hledat řešení. Věk dítěte přece můžeme omezit třeba 14 nebo 15 lety.
Jako jeden z dalších důvodů pro nesouhlas s právě projednávaným návrhem vláda uvádí, že předložený návrh zákona není v souladu se smyslem směrnice Rady 96/34 Evropských společenství o rámcové dohodě o rodičovské dovolené, neboť dává ženě, která převzala dítě do péče, právo čerpat peněžitou pomoc v mateřství, zatímco muž by mohl požádat pouze o rodičovský příspěvek. Vláda nás upozornila na tuto směrnici a je otázkou, zda naše současná legislativa je právě s touto směrnicí plně v souladu. Zdá se, že není. Směrnice totiž stanovuje minimální požadavky týkající se rodičovského volna a podporuje stejné příležitosti a stejné zacházení s muži a ženami. Stanovené obecné podmínky, které mají členské státy vytvořit, aby - cituji - pracující muži a ženy měli individuální právo na rodičovské volno na základě narození nebo adopce dítěte a mohli o toto dítě pečovat po dobu nejméně tří měsíců do dosažení daného věku, do osmi měsíců. Podmínky pro přístup k rodičovskému volnu a podrobná pravidla jeho poskytování jsou v kompetenci členských států a při jejich vytváření musí být respektovány obecné podmínky ustanovené ve směrnici. Dle článku 4 odst. 1 mohou členské státy aplikovat nebo zavést příznivější opatření.
Návrh, který právě projednáváme, lze považovat za takové příznivější opatření, a není tedy s požadavky směrnice v rozporu. Na druhé straně dle tohoto návrhu má matka v případě převzetí dítěte staršího než tři roky právo na mateřskou dovolenou, zatímco otec pouze na rodičovskou dovolenou. Tím je ale porušena zásada rovných podmínek mezi muži a ženami - a považte, zde je diskriminován muž!
Pokud by se však ustanovení přeformulovalo tak, aby měli oba rodiče možnost čerpat rodičovskou dovolenou za účelem začlenění dítěte do náhradní rodiny, dejme tomu do 15 let dítěte, s nějakým časovým omezením, rovnost mezi muži a ženami by sice byla zachována, ale rodina jako celek by neměla nárok na výhodnější mateřskou dovolenou. Zde vidíme typickou ukázku, jak je někdy těžké vyhovět evropské směrnici a sladit ji se stávající legislativou, a to i v případě, že chceme příznivější úpravu, než směrnice doporučuje.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové za její zpravodajskou zprávu a otevírám rozpravu. Přihlášky do rozpravy v písemné formě nemám, z místa se hlásí paní poslankyně Alena Páralová. Dávám jí slovo.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji. Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, právě projednávaný poslanecký návrh se snaží řešit problémy, které nastávají, když je dítě umístěno do náhradní rodiny. Takové dítě má často za sebou pohnutý život. Naučilo se přežívat fyzicky i psychicky v nejrůznějších podmínkách, ztratilo víru v dospělé lidi a všelijak je zkouší. Dostává se do nového prostředí. Zkušenosti říkají, že první týdny dítěte v nové rodině probíhají celkem dobře. Jsou to jakési líbánky. Problémy přicházejí později. Je třeba vrátit dítěti důvěru v lidi, důvěru, kterou ztratilo, je třeba dítěti dokázat, že jeho náhradní rodič je zde hlavně pro něho.
Vláda vyslovila s návrhem nesouhlas i přes to, že jej předkládají poslanci vládní strany. Svůj nesouhlas vláda zdůvodnila typicky úřednickými námitkami, které by se daly okomentovat slovy: Když se nechce, je to horší, než když se nemůže.
Podstatné je, že dle současné právní úpravy nemá ani jeden z rodičů při převzetí dítěte staršího než čtyři roky nárok na mateřskou ani rodičovskou dovolenou, což je opravdu na pováženou. Pokládám za velmi smutné, že vláda nepodporuje upevnění rodiny a neřeší současný neutěšený stav, kdy v našich dětských domovech prožívají své dětství tisíce dětí. Poslanecký návrh vlastně supluje povinnosti vlády.
Návrh se mi jeví principiálně správný a pevně věřím, že jej Sněmovna propustí do dalšího projednávání i přesto, že s ním vláda nesouhlasí. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové. O slovo se přihlásil ministr práce a sociálních věcí a místopředseda vlády pan Zdeněk Škromach.
Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Vážený pane předsedající, vážené dámy a pánové, už poněkolikáté tady paní poslankyně Páralová opakovala, že se vláda nezabývá nebo že se nesnaží řešit problémy rodin. Myslím, že toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Samozřejmě, pokud jde o poslanecké návrhy, tak většinou problémem, proč nejsou doporučovány, tak je problém technické přípravy. Věřím tomu, že pan poslanec Janeček, a má ty zkušenosti z minula, kdyby spolupracoval například s Ministerstvem práce a sociálních věcí jako vládní poslanec, tak určitě by návrh vypadal tak, že by bylo možné jej doporučit. Ale v principu samozřejmě je možné si představit, že rodič bude na mateřské dovolené i při šestnáctiletém dítěti.
Myslím, že je důležité, aby tady zazněla tato informace: Vláda se zabývá situací rodin a zabývá se situací rodin a dětí, které ztratily své rodiny. a v této době připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Protože to je velmi důležitá věc, dovolil bych si vás krátce seznámit s připravovanou úpravou, aby bylo jasné, že vláda se touto problematikou skutečně zabývá.
Základním principem zákona o sociálně-právní ochraně dětí je odpovědnost státu za zajištění ochrany a péče o dítě, která je nezbytná pro jeho všestranné blaho, a to při respektování zákonných práv rodičů. Jakmile jsou však práva nebo vývoj dítěte ohroženy, je právem i povinností státu zasáhnout do poměrů dítěte a jeho rodiny, a to i proti vůli rodičů.
***