(11.40 hodin)
(pokračuje Škromach)
A ještě v té souvislosti samozřejmě nesouhlasím s návrhem výboru pro sociální politiku a zdravotnictví na zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Takže jak už naznačuje vystoupení pana ministra, my jsme tento návrh přikázali k projednání výboru pro sociální politiku a zdravotnictví. Usnesení výboru bylo rozdáno jako sněmovní tisk 787/1. Já bych požádal zpravodajku výboru paní poslankyni Alenu Páralovou, aby nás informovala. Prosím.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás seznámila s usnesením číslo 195 z 30. schůze výboru pro sociální politiku a zdravotnictví k návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 787.
Výbor pro sociální politiku a zdravotnictví doporučuje Poslanecké sněmovně, aby zamítla vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon číslo 463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 787.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji paní poslankyni Páralové a otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí paní poslankyně Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Já si jako zpravodaj znovu dovolím seznámit vás s podstatou toho návrhu.
Částky životního minima se valorizují na základě zákona o životním minimu, podle § 7 tohoto zákona, který je platný od roku 2002, a zvyšují se v okamžiku, kdy úhrnný index spotřebitelských cen za domácnost vzroste od počátku rozhodného období o více než 2 %. Vláda to musí stanovit k 1. lednu.
V tuto chvíli se naplnil zákon a je povinností vlády zvýšit životní minimum. Vláda se však přesto rozhodla, že příští rok životní minimum nezvýší, přestože na životní minimum jsou navázány rodinné dávky, jsou navázány dávky těch, kteří jsou nejpotřebnější z této společnosti. Můžeme srovnat tento počin vlády s tím, že pro zvýšení platů policie věnuje 8 miliard korun, a necelé 2 miliardy korun není ochotna dát na zvýšení rodinných dávek.
Ráda bych vás ještě seznámila s tím, jak probíhala inflace za ty roky, kdy se životní minimum nezvyšovalo. Naposledy se životní minimum zvýšilo v roce 2001. Růst spotřebitelských cen v roce 2001 až 2002 byl 0,9 %, od října 2002 do září 2003 byla deflace, bylo to minus 0,1 %. Od října 2001 do září 2003 byl tedy nárůst celkem o 0,8 %. Ceny se začaly zvyšovat až v posledním roce, kdy se od října roku 2003 do září roku 2004 zvýšily ceny o 3,1 %, takže v tuto chvíli se ceny již zvýšily o 3,9 %. Dá se předpokládat, že ceny dále porostou.
Občanská demokratická strana tento návrh nepodpoří právě proto, že se jedná o rodinné dávky.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Probíhá obecná rozprava, do které se hlásí pan poslanec Zralý.
Poslanec Antonín Zralý: Vážení členové vlády, paní a pánové, faktem zůstává, že k zachování reálné kupní síly částek životního minima, a potažmo téměř poloviny dávek českého sociálního systému, stanovuje zákon vládě povinnost navýšit k 1. lednu. To zde již bylo řečeno. Stanovená valorizační podmínka byla splněna v lednu. Spotřebitelské ceny pak za celé rozhodné období, to je od října 2001 do září 2004, vzrostly o 3,9 procentního bodu. Ano. Poslední valorizace byla před třemi lety.
Takto nastavený valorizační mechanismus ale není dokonalý. Spotřebitelské ceny již vzrostly o půl procentního bodu v říjnu, jistě porostou také v listopadu a v prosinci a určitě též v průběhu roku 2005. Odhaduje se, že spotřebitelské ceny v příštím roce vzrostou o 2,5 až 3,7 %. Nejvyšší inflaci odhaduje Česká národní banka. Miliony lidí pobírajících dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, příspěvky na péči o osobu blízkou nebo jinou osobu, zvýšení důchodů pro bezmocnost, příspěvky na úhradu výživy dítěte sociálně potřebné matky, příspěvky na úhradu potřeb dítěte v pěstounské péči, příspěvky při převzetí dítěte do pěstounské péče, odměny pěstounů, příspěvky na úhradu za užívání bytů nezaopatřených dětí, příspěvky na rekreaci dětí důchodců, příspěvky na provoz telefonní účastnické stanice a příspěvky na společné stravování důchodců tak zálohují stát.
Další nedokonalost nastaveného valorizačního mechanismu je možno spatřovat také v tom, že je nastaven na průměrné hodnoty, tj. na index spotřebitelských cen za domácnosti celkem, nikoli na skutečné životní náklady sociálních skupin, které dávky pobírají. Přitom skutečná struktura a dynamika spotřeby důchodců, rodin s dětmi, rodin s dětmi v nízkém příjmovém pásmu, zaměstnanců s nízkými příjmy, případně také důchodců s nízkými příjmy je jiná než spotřeba průměrných domácností. V posuzovaném rozhodném období, tj. říjen 2001 až září 2004, vzrostl index spotřebitelských cen za domácnosti celkem o 3,9 %. Skutečné životní náklady důchodců ale dle Českého statistického úřadu vzrostly o 4,8 %, tj. o 8,66 procentního bodu rychleji, a skutečné životní náklady rodin s dětmi v nízkém příjmovém pásmu o 4,7 %, tj. o 7,7 procentního bodu rychleji než rozhodné životní náklady průměrných domácností. Obdobné rozdíly a tendence možno vysledovat také v delších časových řadách, například za posledních 15 let. V tomto historickém období vzrostly spotřebitelské ceny 4,2krát, konkrétní životní náklady důchodců ale 4,52krát a životní náklady rodin s dětmi v nízkém příjmovém pásmu 4,4krát, tedy o 7,59 a 4,664 procentního bodu rychleji než rozhodné životní náklady průměrných domácností.
Sečteno a podtrženo, valorizace sociálního systému České republiky je nejen o patnáct měsíců opožděná, ale téměř až o desetinu nepřesná. Přes tuto skutečnost se vláda rozhodla zákonnou valorizaci sociálních dávek pozastavit. Důsledky budou významné. Další konkrétní čísla jsem uváděl při prvním čtení.
Dalšími důsledky budou ale podle § 93 zákona číslo 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, vyšší úhrada pobytu v ústavech sociální péče, dle § 46 zákona číslo 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, nižší možnost výdělku částečných invalidů, a dle § 85a zákona číslo 94/1963 Sb., o rodině, nižší soudem určované výživné dětem z rozvedených manželství u osob samostatně výdělečně činných.
***