(15.20 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Filozofie omezení věcného přezkumu je zachována. V zásadě platí, že rejstřík buď provádí zápis bez samotného rozhodnutí, anebo rozhoduje o zápisu, a to formou usnesení. Pokud jaksi rozhoduje formou usnesení, pak dochází v zásadě k věcnému přezkumu. Věcný přezkum je zachován pouze u konstitutivních zápisů do obchodního rejstříku, a to pouze v případě, že není veřejná listina, která by informace, které mají být zapsány, dostatečně dokladovala, to znamená, není přiložen notářský zápis. Takže dochází, dámy a pánové, ke zpregnantnění, ke zpřesnění toho, kdy dochází k věcnému přezkumu. Je to, jak jsem řekl, u konstitutivních zápisů, pokud není veřejná listina.
Co je důležité a co je nově doplněno v rámci usnesení ústavněprávního výboru, je pak novela zákona o vyšších soudních úřednících. Tato novela umožňuje trend obsažený v původním návrhu a ten trend je takový, že by v budoucnu mělo dojít k posílení činnosti vyšších soudních úředníků při provádění zápisu do obchodních rejstříků. V zásadě by mělo platit, že většinu agendy by měli právě vyřizovat vyšší soudní úředníci, a to z toho důvodu, že dojde k omezení věcného přezkumu, jak jsem řekl, k omezení dokazování a že samotné zapisování skutečností do obchodního rejstříku bude mít více administrativní charakter, a proto nebude nutné k takovéto de facto neprávní činnosti využívat soudců.
Chci říci, že novela, o které hovořím, novela zákona o vyšších soudních úřednících, jde tím směrem, že rozšiřuje možnost pro výkon tohoto povolání. To znamená, v zásadě stanovuje, že vyšším soudním úředníkem při splnění zákonných podmínek může být každý, kdo má ukončené vysokoškolské právnické vzdělání. Toto je velmi důležitá novela, protože umožní soudům připravit se na aplikaci a účinnost této novely a umožní jim z mladých právníků, kteří jsou sice absolventy právnických fakult, ale nejsou soudci nebo nevykonávají jinou právnickou činnost, nastoupit do pracovního poměru v pozici vyššího soudního úředníka.
U této oblasti, kdy má být účinná ta část zákona, která upravuje tu skutečnost, že většinu agendy obchodního rejstříku bude vykonávat vyšší soudní úředník, tak v této oblasti jsme vedli diskusi, od kdy má být tato část předloženého návrhu účinná, to znamená, vedli jsme diskusi, kdy naše soudy budou dostatečně připravené na to, aby agendu obchodních rejstříků převzali vyšší soudní úředníci. Nakonec jsme zvolili kompromisní termín, a to takový, tato část zákona bude účinná od 1. 12. 2006.
Dámy a pánové, tolik několik slov ke sněmovnímu tisku, resp. k usnesení ústavněprávního výboru. Hospodářský výbor podpořil toto usnesení.
Chci ještě konstatovat na závěr, pro shrnutí, že v zásadě předložený návrh, pokud přijmeme usnesení ústavněprávního výboru, dále bude zachovávat výhody, které obsahoval původní text, a to takové, že dochází k výraznému posílení registračního principu, omezuje se věcný přezkum, dochází k zavedení obligatorních formulářů pro podání u soudů, které vedou obchodní rejstříky, dochází, jak jsem ostatně v tuto chvíli říkal, k posílení pozic vyšších soudních úředníků, kdy vyšší soudní úředníci by měli převzít převážnou část agendy obchodních rejstříků, a je zachována zákonná lhůta, ve které má být proveden úkon, resp. případně zápis, pokud nemá charakter úkonu. Ta základní lhůta má délku pěti pracovních dnů a zachovali jsme moderní a v českém právu revoluční institut domněnky zápisu, to znamená, že pokud v této lhůtě pěti dnů není úkon učiněn ze strany obchodního rejstříku a nenastupují jiné zákonem dané důvody, pak se má za to, že zápis byl proveden.
Dámy a pánové, všechny tyto změny by měly nastat za okolností, kdy soudy dále povedou obchodní rejstříky, to znamená, nepočítáme s tím, že by rejstříková agenda přecházela na jiné orgány, případně na rejstříkové úřady či na soukromé zapisovatele.
Dámy a pánové, tolik několik slov k předloženému návrhu. Závěrem mi dovolte, abych poděkoval panu ministrovi Burešovi, že byl velmi ochotný a podílel se na usnesení ústavněprávního výboru, že coby elitní procesualista nám pomohl vyladit některé procesní aspekty předložené novely.
Dámy a pánové, dovolte mi, abych vás požádal o podporu tohoto sněmovního tisku, tak aby mohl postoupit do třetího čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavněprávnímu výboru a výboru hospodářskému. Usnesení výborů byla rozdána jako sněmovní tisky 566/2 a 566/3. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavněprávního výboru pan poslanec Stanislav Křeček. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Stanislav Křeček: Paní předsedající, dámy a pánové, jak už zdůraznil pan předkladatel, ústavněprávní výbor vytvořil skvělé legislativní dílo, které významně obohatilo původní návrh a které opravdu není třeba žádnými pozměňovacími návrhy ve druhém čtení doplňovat, i když to nelze vyloučit, a doporučuji vám proto, aby návrh zákona byl postoupen do třetího čtení.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji a nyní prosím pana poslance Jaroslava Plachého jako zpravodaje hospodářského výboru, aby vystoupil se svou zpravodajskou zprávou.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, také hospodářský výbor projednal tisk 566 a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR projednat a schválit tisk 566 ve znění komplexního pozměňovacího návrhu obsaženého v usnesení ústavněprávního výboru, tisk 566/2.
Krátké odůvodnění. Hlasování nad tímto konsensuálním komplexním pozměňovacím návrhem bylo jednomyslné, protože si myslím, že je to přímo ukázková práce opozice a vlády, která vyústila právě do textu, který skutečně není třeba nějakým způsobem dále měnit. Proto i já jako zpravodaj se přimlouvám za to, abychom přijali komplexní pozměňovací návrh na našem dnešním jednání. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní otevírám obecnou rozpravu a zahlédla jsem přihlášku pana ministra Jaroslava Bureše. Jestliže tomu tak je, tak mu dávám slovo jako prvnímu v obecné rozpravě.
Ministr a předseda Legislativní rady vlády ČR Jaroslav Bureš Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci. Jelikož vláda se s předkladatelem shoduje v tom, že rejstříkové řízení a obchodní rejstřík vyžaduje reformu, a jelikož je jisto, že téma obchodního rejstříku není vhodným kolbištěm pro střetávání různých politických koncepcí, ale přímo vybízí k hledání shody, tak jsem s tímto záměrem přistoupil k projednávání předlohy na ústavněprávním výboru, a protože ta předloha byla založena na stejné koncepci, k jaké směřuje i věcný záměr rekodifikace soukromého práva, jde-li o obchodní zákon a jde-li o posílení významu veřejných listin notáře při rejstříkovém řízení, tak jsem považoval za velmi dobré se na vypracování toho komplexního pozměňovacího návrhu podílet, a mohu vás ujistit, že je výrazem skutečné shody a že ta slova nejsou jenom planou chválou.
Já bych chtěl tedy poděkovat těm poslancům, kteří zasedli v ústavněprávním výboru, za to, že se k této myšlence přihlásili a podpořili tento text, ale stejně tak bych chtěl poděkovat i hospodářskému výboru, u kterého jsme velmi rychle nalezli porozumění, právě proto, že si myslím, že ta předloha dokazuje svou životaschopnost ve smyslu zjednodušení podmínek pro svět podnikatelský, zjednodušení rejstříkového řízení a současně zachovává přiměřený princip ochrany třetích osob. Proto si myslím, že si zaslouží propustit do třetího čtení, a i ve třetím čtení vás vyzvu nebo požádám o podporu tohoto návrhu.
Děkuji.
***