(9.50 hodin)
(pokračuje F. Beneš)

Ochrana půdního fondu poklesla natolik, že by se stavět mohlo téměř všude. Není sice již tolik zainvestovaných pozemků jako na začátku devadesátých let, ale na okrajích měst je ještě dostatek prostoru a situace v tomto směru není neřešitelná.

Všeobecně se konstatuje a statistiky dokazují, že mnoho mladých lidí neuzavírá manželství a úvahy o dětech posouvají až za hranice třiceti let. Lékaři varují, že to není dobře. V republice už pár let po sobě umírá více lidí, než se rodí dětí, a to i přesto, že dospěly velmi početné populační ročníky z prvé poloviny sedmdesátých roků. Jednou z příčin tohoto nežádoucího stavu je obtížná dostupnost bydlení pro mladé lidi. Situace by se ale mohla podstatně zlepšit, kdyby byla obnovena výstavba bytů na principech nájemního bydlení v družstevních neziskových bytových domech, kdyby investorem nové výstavby bylo družstvo budoucích nájemníků a kdyby mezi stavební firmy a budoucího majitele nevstupovala již žádná zprostředkující realitní kancelář.

Chci to dokázat z údajů, ze statistických přehledů, např. ze stránek Ministerstva pro místní rozvoj. V roce 1990 byla cena nového bytu 171 tisíc. Porovnejte prosím tyto údaje se současnými čísly. Hodnoty jsou devětkrát vyšší, přičemž cena stavebních prací stoupla pouze čtyřikrát. Ale abych nebyl obviněn z populismu, musím uvést, že určitý podíl na nové ceně má i cena pozemků a lepší stavební materiály, které se dnes používají, stejně jako náklady na individuální budování infrastruktury. To nic nemění na skutečnosti, že průměrná česká domácnost by si na byt v roce 1991 vydělala za 2,88 roku, v roce 2001 - mám poslední údaj - by na to potřebovala 6,78 roku. Myslím, že čísla není potřeba dále komentovat.

Východiskem je, jak jsem již zmínil, odstranit zprostředkovatele výstavby bytů, aby byty stavěli budoucí vlastníci, v tomto případě bytové družstvo. To by se o dům potom staralo, nevytvářelo by zisk, nebo lépe řečeno - všechen přebytek by muselo investovat zase do správy domu a bytů a ukládalo by dvouprocentní odpisy ročně na fond obnovy, rekonstrukce domu a bytů, hradilo by náklady na správu domu a domovní služby, spotřebované energie a splácelo zvýhodněný úvěr garantovaný státem a zajištěný věcným břemenem. Výše následného "nájemného" v takto postavených družstevních bytech by byla na takové úrovni, že by nesměla ohrozit potřebu výplaty sociálního příspěvku na bydlení, pokud by lidé samozřejmě měli práci, a do rozpočtu mladé domácnosti by se jistě vešly i děti.

Z tohoto pohledu je třeba posuzovat i předložený návrh zákona. Jde o záměr chvályhodný, přestože by bylo třeba doplnit ještě požadavky, aby při výstavbě byly dodrženy parametry zákona o hospodaření energií, je třeba odstranit ustanovení, které zvýhodňuje velké stavební firmy požadavkem na certifikát ISO 9000, je třeba upravit pravomoci fondu při zpracování žádostí a stanovení doplňujících podmínek. To vše jsou záležitosti, které můžeme odstranit v průběhu projednávání návrhu zákona.

Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Eduard Vávra, připraví se pan kolega Evžen Snítilý.

 

Poslanec Eduard Vávra: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, vládní návrh tohoto "speciálního" zákona je určen pro výstavbu družstevního bydlení za pomoci Státního fondu rozvoje bydlení, jehož vzorem se i pro pana ministra stala druhá polovina devadesátých let minulého století, jak je sděleno v důvodové zprávě.

Zákony tohoto typu, speciální státní fondy, doplněné nařízeními vlády jsou ve svém důsledku diskriminační, jelikož jsou většinou určeny pro vymezené skupiny žadatelů, a to podmínkami, které omezují značnou část obyvatel ve využití těchto zákonů. Paradoxní je, že je nám sděleno, že jde o aplikaci na podmínky tržní ekonomiky.

Dovolím si upozornit ctěnou Sněmovnu na to, že se návrh zákona opírá o nařízení Rady Evropské unie č. 1435/2003, o Statutu evropské družstevní společnosti /SCE/. V důvodové zprávě je odvolání na část odstavce 6 a dále pak na odstavec 10. Tady vidím zásadní pochybení a dle mého názoru zneužití výše zmíněného nařízení. Dovolím si citovat z nařízení, a to odstavce 2 až 10.

V odstavci 2 se nám sděluje: Dokončením místního trhu a s tím spojené zlepšení hospodářské a sociální situace v celém společenství znamená nejen odstraňování překážek obchodu, ale také přizpůsobení výrobních struktur rozměrům společenství. Pro tento účel je podstatné, aby si společnosti všech typů, jejichž činnost není omezena na pouhé uspokojování místních potřeb, mohly plánovat, reorganizovat své činnosti na úrovni společenství.

Odstavec 3: Právní rámec pro podnikání ve společenství vychází stále z převážně vnitrostátních právních předpisů, a proto neodpovídá hospodářskému rámci, ve kterém by se měl rozvíjet, aby mohlo být dosaženo cílů stanovených článkem 18 smlouvy. Tato situace představuje značnou překážku pro vytváření seskupení společností různých členských států.

Odstavec 4: Rada přijala nařízení o statutu Evropské společnosti v souladu s obecnými zásadami platnými pro akciové společnosti. Tento nástroj však neodpovídá zvláštnostem družstev.

Odstavec 5: Evropské hospodářské zájmové sdružení ve smyslu nařízení číslo 213/85 sice umožňuje podnikům provádět společně určité činnosti při zachování jejich samostatnosti, nicméně nesplňuje zvláštní požadavky družstevní činnosti.

Odstavec 6: Pro zajištění rovných podmínek hospodářské soutěže a v zájmu svého hospodářského rozvoje by mělo společenství poskytnout družstvům jako organizační formě obecně uznávané ve všech členských státech vhodné právní nástroje, které by jim usnadnily rozvoj přeshraničních činností. Organizace spojených národů vyzvala vlády všech zemí, aby pro družstva vytvořily výhodná prostředí, v nichž by se mohla účastnit hospodářského života na rovném základě a s jinými formami společnosti.

Odstavec 7: Družstva jsou především seskupení fyzických nebo právnických osob se zvláštními zásadami činnosti, které se odlišují od zásad činnosti jiných hospodářských subjektů. Mezi tyto zásady patří demokratická struktura a kontrola a spravedlivé rozdělení čistého zisku za účetní období.

Odstavec 8: Mezi tyto zvláštní zásady patří zejména přednosti postavení jednotlivce, jež se odráží ve zvláštních předpisech pro členství, vystoupení a vyloučení z družstva, kde platí pravidlo jeden člověk, jeden hlas, přičemž hlasovací právo je vázáno na jednotlivce a vyplývá z něj, že členové nemohou vykonávat žádná práva nad jměním družstva.

Odstavec 9: Základní kapitál družstva je tvořen členskými vklady a jejich členy mohou být buď fyzické, nebo právnické osoby. Tito členové se mohou sestavovat zcela nebo zčásti ze zákazníků, zaměstnanců nebo dodavatelů. Skládá-li se družstvo z členů, kteří jsou sami družstvy, nazývá se družstvem sekundárním či družstvem druhého stupně. Za určitých okolností může být mezi členy družstva určitý počet členů investorů, kteří nevyužívají jeho služeb nebo třetích osob, jež mají prospěch z činnosti družstva nebo provádějí práci jeho jménem.

Odstavec 10: Hlavním účelem evropské družstevní společnosti by mělo být uspokojování potřeb jejích členů nebo rozvoj jejích hospodářských nebo sociálních činností v souladu s těmito zásadami: Svou činnost by měla SCE vykonávat pro vzájemný prospěch jejích členů, aby každý člen měl užitek z její činnosti přiměřený k míře své účasti. Členové SCE by měli být také zákazníky, zaměstnanci nebo dodavateli nebo by měli být jinak zapojeni do její činnosti. Členové by měli vykonávat kontrolu rovným dílem, i když může být povoleno také vážné hlasování odrážející přispění každého člena. Měla by být omezena výše úroků z úvěrů a členských vkladů. Zisky by se měly rozdělovat v poměru k obchodům nebo využít na krytí potřeb jejich členů. Neměly by existovat žádné umělé překážky členství.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP