(11.10 hodin)
(pokračuje Plachý)
Budeme-li však všichni žít v rodinách, to znamená v tradičním manželství obdařeném dětmi, národ bude nepochybně vzkvétat. Který z těchto dvou modelů lidského chování je tedy dobrý a hodný privilegií, a který nikoliv. Odpověď zná zřejmě každý z nás.
Dámy a pánové pohled do historie nás utvrzuje v názoru, že národy jsou přesně tak silné nebo slabé, jak silná nebo slabá je jejich rodina. Staří Řekové byli nepřemožitelným národem do doby, kdy láska k mladým a krásným chlapcům se stala všeobecně přijímanou normou chování a kdy tak oslabila jejich rodinu. Staří Římané jako dominantní národ skončili v době, kdy veřejné orgie oslabily postavení jejich rodiny. Dámy a pánové, kdo není schopen se poučit z historie, je nucen ji opakovat.
Přesto věřím, že skupina navrhovatelů předloženého zákona měla dobré úmysly a v duchu tolerance chtěla podat ruku homosexuální menšině. Jenže tato menšina je už dávno plně tolerována a já bych byl první, kdo by se postavil proti její jakékoliv diskriminaci. Tento zákon proto není o toleranci, tento zákon je pouze o tom, zda oslabíme společenské postavení naší rodiny. A oslabit postavení kterékoliv instituce lze dvojím způsobem. Buď ojedinělá privilegia jí odejmeme, nebo tato privilegia udělíme dalším institucím, v limitním případě všem. Stejně tak jako horu lze snížit dvojím způsobem: buď absolutně tím, že snížíme její vrchol, nebo relativně tím, že násypem zvýšíme její okolí.
Nelze tedy pochybovat o tom, že projednávaný zákon postavení rodiny nepochybně oslabuje její relativizací. V této souvislosti vyzývám všechny navrhovatele, aby si vzpomněli, s jakým volebním programem kandidovali a kteří voliči je volili. Většina volebních programů obsahovala totiž podporu rodiny jako jeden ze stěžejních bodů. Připomínám, že paní zástupkyně navrhovatelů kandidovala sice jako nezávislá, ale přesto na kandidátce čtyřkoalice, kde podpora rodiny byla zřejmě vůbec tím nejdůležitějším bodem. Ať se tedy zeptá svých voličů, zda chtějí oslabit postavení rodiny. Věřím, že by jim udělala velkou, ale skutečně velkou radost, kdyby zákon vzala zpět. Jinak se opět potvrdí známá skutečnost, že takzvaná nezávislá politika je největším podvodem voličů.
Dámy a pánové, náš národ stárne a vymírá. Příčinou je krize rodiny. Jakékoliv oslabení společenského postavení naší rodiny napomáhá postupné a plíživé genocidě našeho národa. Proto navrhovatele zákona, a to ze všech parlamentních stran, vyzývám, aby zvážili, zda chtějí svými dobrými úmysly dláždit cestu našeho národa do pekel.
Dámy a pánové, přeji nám všem moudré a odpovědné rozhodnutí v duchu slibu poslance - dle nejlepšího vědomí a svědomí a hlavně a především ve prospěch všeho lidu. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk).
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu poslanci Plachému. Kdo dál? Vidím pana poslance Talíře, pak se hlásí pan poslanec Jičínský.
Poslanec Jaromír Talíř: Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, já vás dlouho nezdržím. Chci jenom připomenout za poslanecký klub KDU-ČSL, že se plně ztotožňujeme a opakujeme vystoupení kolegyně Vlasty Parkanové, které v minulém čtení reprezentovalo postoj klubu KDU ČSL, že toto vystoupení znovu připomínám a osvojuji si návrh, ve který vyústilo toto vystoupení, totiž navrhuji zamítnutí tohoto zákona ve druhém čtení.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. O slovo se přihlásil pan poslanec Jičínský.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Pane předsedo, kolegyně a kolegové, myslím, že tu základní diskusi jsme tu absolvovali v předchozích kolech jednání o tomto návrhu, takže k mému vystoupení mě vyprovokoval kolega Plachý, který diskusi vrátil opět na začátek. Nemyslím, že se bude opakovat v celé šíři, ale přesto některé jeho tzv. argumenty vyžadují reakci, protože to, co říkal, jakkoliv chápu jeho vnitřní motivaci a vůbec mu ji nehodlám rozmlouvat, protože to nejde, v otázkách víry racionální argumenty nemají cenu. Ale on užíval některých tvrzení, která nejsou pravdivá.
Nepochybně je skutečností, že krize rodiny je celoevropským jevem, ale není prokázána žádná souvislost mezi krizí rodiny a zákonnou úpravou takových vztahů, jako je náš návrh na registrované partnerství. Dokonce bych mohl tvrdit, kdybych užíval tak jednoduchých argumentů jako kolega Plachý, že opak je pravdou. Ve Francii již několik let existuje zákon o takzvaném partnerství, francouzsky tzv. P.A.C., a víme, že ve Francii je natalita poměrně vysoká, ale přesto i ve Francii značná část dětí se rodí mimo manželství. Tady jde o velmi složitější vztahy, které nelze vysvětlit touto příliš jednoduchou vazbou na určitou náboženskou víru a představy s ní spojené o tom, jak lidé mají spolu žít.
Takže to říkám jenom proto, abychom až budeme rozhodovat o tomto návrhu, se přeci jenom řídili jistým principem, který bychom měli uznávat - že chceme-li svobodu, máme svobodu přiznat i těm, kteří mají v některých otázkách z určitého důvodu jiné představy o určité formě společenského soužití.
Také mě trošku překvapuje stanovisko kolegy Plachého. Považuji jeho stanovisko za samozřejmé u představitelů strany lidové. Ale Občanská demokratická strana, která se hlásí k principům liberálních hodnot společnosti, české společnosti, která je nejvíce sekularizovanou společností v celé Evropě, tak toto jeho ortodoxní stanovisko mě překvapuje a myslím si, že nekoresponduje s názory většiny voličů ODS.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vidím o slovo se hlásit pana poslance Kopeckého a reagovat bude také pan poslanec Plachý. Takže prosím pan poslanec Kopecký.
Poslanec Robert Kopecký: Pane předsedo, dámy a pánové v minulosti jsem nebyl zastáncem registrovaného partnerství a chci říci, kdo mě přiměl změnit názor. Názor mě přiměla změnit katolická církev, která má dvojí názor. Dvojí metr na obyčejné lidi a dvojí metr třeba na pana faráře Mertu. Dozvěděli jsme se, a bylo to řečeno i několikrát v tisku otevřeně od studenta, myslím, že se jmenoval Novák, že docházelo ke zneužití ministrantů. Nestalo se prakticky vůbec nic, pan farář Merta dneska dělá knihovníka u pana biskupa Graubnera a lidi, kteří se údajně chovají jako čtyřpětinová (?) minorita, jsou od katolické církve zavrženíhodní. Já si myslím že ne.
Já tentokrát budu hlasovat pro registrované partnerství, a ten, kdo měl přiměl změnit názor, je katolická církev. Děkuji vám. (Potlesk).
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Prosím pana poslance Plachého, který se hlásil o slovo.
Poslanec Jaroslav Plachý: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl bych ujistit pana profesora Jičínského, že moje stanoviska vycházela nikoliv z víry, ale z hluboké vnitřní logiky.
***