(10.50 hodin)
(pokračuje Filip)
O zásadních otázkách postupu v rámci řízení, zejména o otázkách souvisejících se zpeněžením podstaty, právech třetích osob a podobně, nemůže rozhodovat správce, ale ve svém konečném způsobu soud, byť po vyjádření věřitelů. Navrhované znění podstatně snižuje odpovědnost správce za výkon jeho funkce. Jestli chcete mít poloodpovědného správce konkursní podstaty, to zvažte zejména vy, kteří máte právní vzdělání, případně alespoň rozvinuté právní vědomí.
Novela obsahuje řadu ustanovení, která jsou zásadně předmětem úpravy jiných zákonů. Trochu mě mrzí, že mezi navrhovateli jsou právníci, kteří vědí, co to je čistota právního řádu, a přitom novela, kterou předložili, v podstatě oslabuje postavení občanského soudního řádu, napadá OSŘ a komplikuje postavení jednotlivých účastníků. Je samostatně upraven okruh účastníků konkursního řízení. Stanoví postup soudu při posuzování, zda návrh na konkurs splňuje obsahové náležitosti, stanoví nové procesní lhůty, upravuje problematiku záměny účastníků v konkursním řízení, doručování, rozhodování soudu apod.
Z hlediska legislativního - znovu podotýkám - jde o velmi nešťastné řešení. Občanský soudní řád je přitom jmenován jako subsidiární, jako podpůrný zákon tam, kde konkursní řízení je jinak neupraveno. Přitom by mělo být záměrem zákonodárce, aby občanský soudní řád byl kodex komplexní a jednotně v celém právním systému spravoval postavení jednotlivých účastníků řízení. Pokud budeme rozlišovat, tak v tom případě občanský soudní řád zcela rozložíme ještě před jeho komplexní novelou. Roztříštěnost procesních pravidel a nejednotnost pojmosloví nutně povede totiž k nepřehlednosti a problémům v praxi. Byl by tak vytvořen precedens pro legislativní úpravy, které by nás vedly na úplné scestí.
Dám příklad. Jak bude řešit navrhovatelka pouhou záměnu věřitelů, aniž by probíhalo incidenční řízení? S tím se vůbec nevypořádala v novele a nečekal jsem to od výboru rozpočtového, protože to také nebylo předmětem jeho jednání při posuzování novely jako celku. Neviním je z toho. A v ústavněprávním výboru to dořešeno jako změna nebylo.
Zjevnou snahou stávající praxe je vytvořit v podstatě pro věřitele v rámci konkursního řízení lepší faktickou pozici k uspokojení pohledávky, než tomu bylo před prohlášením konkursu na dlužníka. Tato skutečnost má podstatný vliv na práva třetích osob.
V odvolání na judikaturu Ústavního soudu České republiky si dovolím vést vás trochu k pořádku a uvědomit si, jaká jsou potřebná ustanovení zákona o konkursu a vyrovnání, a prosazovat ochranu práv nabytých v dobré víře. Pokud se tohoto úkolu nezhostíme, nemůžeme napravit ten závadový stav, který v podstatě se snaží stát řešit tím, že garantuje rovná pravidla v konkursním řízení.
Zákon není ani pregnantní v základních zásadách, podle kterých by měly být jednotlivé otázky posuzovány. Bohužel ani připojená důvodová zpráva, která samozřejmě už neodpovídá tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, neukazovala aspoň na směr skutečného uvažování předkladatelů.
A tak mi nezbývá, než říct, že tento pokus o novelu konkursního práva je nezdařený, že se nepodařilo ve druhém čtení, resp. v jednání ve výborech před druhým čtením, odstranit základní vady tohoto návrhu, a proto navrhuji hlasovat o zamítnutí tohoto návrhu. A protože se o tomto návrhu hlasuje až před zahájením třetího čtení, tak pro odstranění vad dávám návrh na vrácení výboru ústavněprávnímu k novému projednání, abychom se vyhnuli zbytečné kolizi při hlasování ve třetím čtení.
Proč dávám tento alternativní návrh a proč ho říkám nyní v obecné rozpravě a chtěl bych, aby se hlasovalo až po podrobné rozpravě? Protože řada lidí, řada poslanců je připravena předložit pozměňovací návrhy a myslím si, že by bylo velmi solidní, aby Poslanecká sněmovna tyto návrhy vyslechla, aby se jimi mohl ústavněprávní výbor zabývat, aby se mohl vyjádřit k jednotlivým předmětům řekl bych opravdového sporu o konkursní právo v České republice. Jsem přesvědčen, že tímto postupem se nám nepodaří napravit ono směrování našeho konkursního práva.
Už při velké debatě, kterou řídil kolega Plachý na podvýboru pro podnikání, jsme se bavili o tom, jestli je pro české právo vhodný model německého konkursního řízení, nebo amerického. Většina odborníků se shodla na tom, že přes to, že náš právní řád je založen na základech evropských, tzn. kontinentálního práva, současná úprava, která je aplikována ve Spojených státech amerických, je pro stav světového obchodu, pro stav nebo míru globalizace mnohem širší a vhodnější. Míra změny tedy nemůže být v drobné úpravě našeho konkursního zákona, ale v zásadní debatě, protože hospodářský život překonal české konkursní právo a je potřeba ho směrovat jiným způsobem.
Jsem proti této úpravě, ale jsem pro úplnou rekodifikaci konkursního práva. Proto jsem podal tyto dva návrhy. Děkuji vám.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Do obecné rozpravy se přihlásil další - ministr Bureš. Prosím, aby se ujal slova.
Ministr a předseda Legislativní rady vlády ČR Jaroslav Bureš Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, za posledních šest let ode mne odborná, ale i laická a uživatelská veřejnost nikdy nemohla slyšet jinou větu, než že jsem proti dalším novelizacím našeho konkursního práva a že východisko vidím ve skutečné přípravě koncepčního řešení, v budoucí rekodifikaci. Ale stav, v jakém se nachází naše konkursní právo a zejména jeho praktická aplikace, je alarmující a vyžaduje akci. Proto jsem svůj původní názor korigoval a můžete nalézt korekci toho názoru i ve stanovisku vlády, v kterém, když si pečlivě přečtete, hovořím o stanovisku k tomuto poslaneckému návrhu, tak zjistíte, že vláda upozorňuje, že dokončuje přípravu rekodifikace a že tak rozsáhlá změna úpadkového práva, jaká byla původně navržena, jednak ohrožuje zájem o budoucí rekodifikaci a jednak zásadně posouvá naše konkursní právo způsobem, který je již překonán v těch postupně se rodících záměrech nové úpravy.
Proto jsem vyzval předkladatele při projednávání na ústavněprávním výboru, aby přijali návrh diskuse. Diskuse, která by byla založena na dvou východiscích. Za prvé - hledejme shodu na nezbytné novelizaci, která musí být, protože je před námi povinnost transponovat dvě směrnice Evropských společenství, které se týkají úpadkového práva. A hledejme, prosím, shodu, možnou shodu na redukci toho textu, na takové úpravě, která vytvoří jakousi přechodnou fázi v očekávané rekodifikaci. Ta rekodifikace je skutečně již ve svém posledním stadiu, návrh by měl být rozeslán do konce tohoto roku do připomínkového řízení. Ale to je jenom na okraj.
***