(14.30 hodin)
(pokračuje Pleva)
Další pozměňovací návrh. § 72 zní: "§ 72 Povinnost šíření určeného rozhlasového a televizního programu a služeb ve veřejném zájmu.
Odst. 1. Úřad podnikateli, prostřednictvím jehož veřejné komunikační sítě je poskytovaná služba šíření rozhlasového a televizního vysílání, kterou využívají koncoví uživatelé jako hlavní prostředek příjmu rozhlasového a televizního vysílání, uloží rozhodnutí povinnost šířit určený rozhlasový nebo televizní program a s tímto programem související služby.
Odst. 2. Úřad povinnost uvedenou v odst. 1 uloží jen na základě zvláštního právního předpisu. Poznámka pod čarou číslo 11."
Další pozměňovací návrh. § 135 se zrušuje, ostatní paragrafy se přeznačí.
Pak mi dovolte ještě jeden legislativně technický pozměňovací návrh, který je v usnesení výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu k bodu tři, kde je potřeba sladit terminologii, které toto ustanovení používá, s terminologií, které používá celý zákon.
Takže § 17 odst. 8 zní: "Úřad může vydat oprávnění k využívání rádiových kmitočtů pro rozhlasovou službu, jen je-li vydána licence podle zvláštního právního předpisu - poznámka pod čarou 11 - nebo jen se souhlasem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, a to i pro jiné radiokomunikační služby v části rádiového spektra vyhrazené pro rozhlasovou službu."
A nyní dovolte krátké zdůvodnění k § 72, to znamená takzvaná povinnost must carry rule, kde ve stávajícím zákoně zůstává formulace, kde rada může zvážit, zdali je tato povinnost ještě nutná, a případně od této povinnosti ustoupit. Jednak se domnívám, že povinnosti lze ukládat jen zákonem a ne rozhodnutím rady, a jednak toto vychází ze znění paragrafů zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, tak jak byly navrženy v novelizaci, ale tato novelizace je ze zákona vypuštěna. Proto si myslím, že je potřeba upravit § 72, aby odpovídal platnému textu zákona o rozhlasovém a televizním vysílání.
Ještě mi dovolte, abych se zastavil u svého pozměňovacího návrhu na vypuštění § 135. Je to záležitost, o které jsem mluvil již v prvním čtení. Je to takzvaný úřední jazyk, který je zaveden právě pro Český telekomunikační úřad. Teď nechci spekulovat a přednášet zde nějaké sentence o tom, zdali má mít Česká republika úřední jazyk, nebo nemá. Ale pokud se rozhodneme, že má mít úřední jazyk, pak je potřeba ho zavést ústavním zákonem, nikoliv zákonem o elektronických komunikacích. Je to naprosto absurdní situace a zdůvodnění ministerstva a Českého telekomunikačního úřadu mi připadá ještě absurdnější. Toto zdůvodnění zní, že Český telekomunikační úřad jedná se zahraničními subjekty. Jako kdyby Český telekomunikační úřad byl jediný úřad, který v této republice jedná se zahraničními subjekty. Jako kdyby živnostenské úřady nemusely jednat se zahraničními podnikateli. Jako kdyby finanční úřady nemusely jednat se zahraničními podnikateli. A další a další úřady v České republice, které jednají se zahraničními subjekty. Nevím, proč by pouze Český telekomunikační úřad měl mít nějaká privilegia ve svém zákoně. Proto vás velmi prosím, abyste podpořili tento pozměňovací návrh na vypuštění úředního jazyka. Pokud o úřední jazyk stojíme, veďme vážnou rozpravu o tom, zdali Česká republika má mít úřední jazyk, ale musí to být stanoveno ústavním zákonem.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Slovo má nyní pan poslanec Oldřich Vojíř. Prosím, aby se připravil pan kolega Schling, kterého nevidím v sále. Prosím o jeho přivolání, pokud chce vystoupit v rámci podrobné rozpravy.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, dovolte mi předložit ctěné Sněmovně jeden pozměňovací návrh, který se skládá ze tří odstavců. Navrhuji, aby v § 146 byly doplněny nové odstavce číslo 3, 4 a 5, které znějí:
"(3) Pokud byla pro výkon oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb. před nabytím účinnosti tohoto zákona uzavřena mezi podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť a vlastníkem nemovitosti jiná dohoda než dohoda o věcném břemeni a pokud bude po nabytí účinnosti tohoto zákona uzavřena mezi podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť a vlastníkem nemovitosti současně i smlouva o věcném břemeni, zůstávají smlouvy uzavřené s vlastníky nemovitostí před nabytím účinnosti tohoto zákona nedotčeny, přičemž vztahy z nich vyplývající trvají souběžně s věcnými břemeny, nebude-li mezi vlastníkem a podnikatelem zajišťujícím veřejnou komunikační síť ujednáno jinak."
Další odstavec - čtyři. "(4) Vznikla-li ve prospěch podnikatelů zajišťujících veřejnou komunikační síť, kteří realizovali výstavbu veřejné komunikační sítě před nabytím účinnosti tohoto zákona, věcná břemena k výkonu oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb., nebo vzniknou-li takovým podnikatelům věcná břemena pro výkon oprávnění podle § 90 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 151/2000 Sb., nebo § 104 odst. 1 písm. a) a b) tohoto zákona po nabytí účinnosti tohoto zákona, přecházejí oprávnění takových věcných břemen i na nabyvatele veřejné komunikační sítě i její části, pokud jsou tito nabyvatelé podnikateli zajišťujícími veřejnou komunikační síť, a to bez ohledu na skutečnost, zda se nabyvateli veřejné komunikační sítě stali před či po nabytí účinnosti tohoto zákona."
A poslední odstavec, pátý. "(5) Oprávnění z věcných břemen podle odst. 4 vzniká nabyvatelům veřejných komunikačních sítí:
a) v okamžiku vzniku věcných břemen, vzniknou-li věcná břemena po nabytí účinnosti tohoto zákona a došlo-li nejpozději v okamžiku vzniku věcného břemena k převodu veřejné komunikační sítě na nabyvatele;
b) v okamžiku nabytí účinnosti tohoto zákona, vzniklo-li věcné břemeno před nabytím účinnosti tohoto zákona a došlo-li současně před nabytím účinnosti tohoto zákona i k převodu veřejné komunikační sítě na nabyvatele;
c) v okamžiku nabytí veřejné komunikační sítě nabyvatelem, bude-li veřejná komunikační síť převedena na nabyvatele až po vzniku věcného břemene a po nabytí účinnosti tohoto zákona."
Jen velmi krátké zdůvodnění. Je to otázka věcných břemen. My jsme podobnou problematiku řešili v zákoně energetickém. Bylo zde - myslím že panem zpravodajem dokonce - řečeno, že otázka věcných břemen by bezesporu mnohem lépe pasovala do stavebního zákona. Za sebe mohu sdělit, že jsme připraven určitě učinit pak takové kroky v momentě, kdy vláda předloží novelu stavebního zákona, vypreparovat z těchto speciálních zákonů tato věcná břemena a řešit je ve stavebním zákoně.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Zrak můj pátrá po panu poslanci Schlingovi. V tuto chvíli dávám slovo panu ministru Mlynářovi a sděluji, že nemám žádnou další přihlášku do rozpravy.
***