(15.30 hodin)
(pokračuje Langer)
Přikročíme k hlasování.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 33. Kdo je pro návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na 48 hodin? Kdo je proti?
Z přítomných 125 pro návrh 97, proti 3. Konstatuji, že návrh byl přijat.
Tím končím druhé čtení tohoto návrhu a upozorňuji pana ministra, že zítra nejpozději do třiceti minut od zahájení ranního jednání by měl navrhnout zařazení nového bodu, kterým je třetí čtení, pokud není tento bod obsažen ve schváleném programu.
Zahajuji projednávání bodu číslo 7 schváleného pořadu schůze, kterým je
7.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb.,
o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky,
ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 821/ - druhé čtení
Z pověření vlády návrh uvede ministr vnitra František Bublan.
Ministr vnitra ČR František Bublan Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych na základě pověření vlády uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.
S obsahem a významem tohoto návrhu jsem již Poslaneckou sněmovnu seznámil v rámci prvého čtení. Proto pouze obecně uvádím, že jeho cílem je transponovat do právního řádu České republiky unijní právo v oblasti azylu. Jedná se zejména o směrnici č. 2003/9 ze dne 27. 1. 2003, stanovující minimální požadavky pro přijímání žadatelů o azyl, a směrnici č. 203/86 ze dne 22. 9. 2003, o právu na sloučení rodiny. Dále je do návrhu novely zákona o azylu promítnuto nařízení Rady Evropských společenství č. 343 z roku 2003, kterým se stanovují kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém ze členských států. Návrh reaguje i na protokol o poskytování azylu státním příslušníkům členských států Evropské unie, a to tak, že z okruhu cizinců-žadatelů o udělení azylu v podstatě občany členských států unie vylučuje tím, že řízení o udělení azylu na základě žádosti podané na území České republiky bude zastavováno z důvodu nepřípustnosti jejich žádosti.
Vítám souhlas výboru pro obranu a bezpečnost s vládním návrhem zákona. Připomínka obsažená ve stanovisku tohoto výboru není v nesouladu se záměrem vlády a předem avizuji souhlas s touto připomínkou. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro obranu a bezpečnost, jehož usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 821/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pan kolega Robert Vokáč.
Poslanec Robert Vokáč: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, výbor pro obranu a bezpečnost na své 46. schůzi dne 1. prosince 2004 projednal sněmovní tisk č. 821 a přijal následující usnesení:
Usnesení k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 821.
Po odůvodnění náměstka ministra vnitra České republiky Mgr. Miroslava Koudelného, zpravodajské zprávě poslance Roberta Vokáče a po rozpravě výbor pro obranu a bezpečnost souhlasí s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, sněmovní tisk 821, s následující připomínkou: Bod 29 § 85b odst. 2 - Za stávající text se vkládá věta, která zní: Územně omezit platnost víza lze nejdéle po dobu tří měsíců od zahájení řízení o udělení azylu.
Tolik k usnesení výboru pro obranu a bezpečnost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám zatím jednu písemnou přihlášku, a to paní poslankyně Táni Fischerové, které uděluji slovo.
Poslankyně Taťána Fischerová: Vážený pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, jsem ráda, že tuto novelu zákona projednáváme v řádném režimu, byť zkráceném, protože je dobré diskutovat o některých bodech, které jdou za rámec požadavků sladění naší legislativy s normami Evropské unie anebo jejichž aplikace by byla tvrdší, než po nás požadují mezinárodní závazky.
Na tomto místě bych ráda připomněla tradici azylové politiky naší země ve dvacátých a třicátých letech minulého století, kdy u nás nacházeli útočiště uprchlíci před diktaturou z východu i ze západu. Všichni lidé, kteří u nás našli druhý domov, byli přínosem a naše země byla obdivována jako ostrůvek demokracie uprostřed autoritativních režimů. Je pravda, že svět se změnil a žádná situace se nedá automaticky přenést na jinou dobu. Přesto mám ale za to, že i v této oblasti je na co navázat.
Nechci zavádět diskusi na téma kvót ani zpochybňovat naše závazky, které vyplývají ze společné bezpečnostní a azylové politiky Evropského společenství. V tuto chvíli se mi jedná o důstojné podmínky pro lidi, kteří mají za sebou často drastické zážitky a kteří většinou před sebou nemají žádnou smysluplnou budoucnost.
Bod 29 novely zákona rozšiřuje pravomoc policie omezit pohyb žadatelů o azyl na neomezeně dlouhou dobu. V některých případech může dojít i k rozdělení rodin. Zkušenosti ze Spolkové republiky Německo, která jako jediný členský stát Evropské unie k podobné úpravě přikročila, ukazují, že se jedná o opatření neúčelné, nákladné a mezinárodněprávně sporné. Takovéto opatření by mělo být výjimečné, a nikoli automatické, a proto je z bezpečnostního výboru předložen pozměňovací návrh, který stanovuje, že nejdéle lze územní platnost víza omezit na dobu tří měsíců od zahájení řízení o udělení azylu.
Podle novelizačního bodu 19 by osoba, které bylo zastaveno azylové řízení, nesměla opustit azylové zařízení až do doby svého předání do další země. Jelikož lhůta pro realizaci přesunu je až šest měsíců, ocitají se tito lidé v jakémsi domácí vězení, aniž by se dopustili jakéhokoli přestupku. Zároveň toto ustanovení nereflektuje zájmy a potřeby nezletilých, a to zejména jejich přístup ke vzdělání, tedy možnost pravidelné a povinné školní docházky. Proto v podrobné rozpravě navrhnu, aby toto omezení platilo pouze maximálně po dobu 30 dnů.
Nad rámec předložené novely navrhuji nový bod. Jde o zlepšení stávající praxe, kdy tentýž úřad rozhoduje o odvolání žadatele o azyl i ve druhé instanci. Mimo argument, že v odvolacím řízení by měl rozhodovat jiný orgán, způsobuje současná praxe, že žadatel o udělení azylu pobývá neúměrně dlouhou dobu v azylových zařízeních. Náklady na jeho pobyt narůstají.
***