(17.00 hodin)
Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolil bych si ve stručnosti říci několik slov k novele zákona o pozemních komunikacích, kterou předkládá vláda po několika málo měsících opět zde v Poslanecké sněmovně. Obsáhleji jsem k této, nebo lépe řečeno obdobné materii hovořil při jejím prvním projednávání právě před několik měsíci. Bohužel tehdy nenašla tato novela v Poslanecké sněmovně podporu a nebyla schválena. Možná že v tom svoji roli sehrálo i nebývalé množství pozměňovacích návrhů. A koneckonců se tomu ani nelze divit, vždyť drtivá většina poslanců jsou také řidiči, a tak se každý snaží uplatnit právě ten svůj pohled na danou problematiku.
Cílem předložené novely je zvýšení bezpečnosti na našich komunikacích a s tím samozřejmě souvisí také zvýšení postihů těch řidičů, kteří poruší dopravní předpisy. Musíme si uvědomit, že každé tři minuty se v České republice stane dopravní nehoda a každých šest hodin zemře na našich silnicích člověk. Pan ministr již ve svém úvodním slovu o tomto také hovořil. Více než 1300 osob zabitých při autonehodách nás řadí také mezi země s nejvyšší dopravní nehodovostí, a to i co do počtu tragických následků těchto dopravních nehod.
Především proto je u nás žádoucí zavedení tvrdších a účinnějších opatření, než tomu bylo dosud. Domnívám se, že jedním z nástrojů je právě zavedení bodového systému. Bodový systém by měl ovlivnit tu kategorii řidičů, kteří nedodržují dopravní předpisy, jezdí bezohledně, ale hned zaplatí pokutu v jakékoli výši a tím to pro ně vlastně končí. A své chování na silnici také nezmění. Nic je k tomu totiž nenutí. Bodový systém je zároveň motivační nástroj, který plošně působí na všechny - zdůrazňuji na všechny - řidiče. Jeho účinná realizace není však možná bez důsledné, poctivé práce policie, ale také policie, která má patřičnou autoritu.
Při minulém projednávání novely návrhu zákona o provozu na pozemních komunikacích, při diskusi právě o zavedení bodového systému a také o zvýšení pravomocí policie na našich silnicích, bylo možné ve Sněmovně zaslechnout i projevy, při kterých mi doslova běhal mráz po zádech. To, že bodový systém či pravomoc zadržet řidičské oprávnění dává větší prostor pro korupci dopravní policie, se stalo již obehranou písničkou některých našich politiků. Bohužel vyslechl jsem také projev kolegy z ODS, jaký doslova řečeno teror na silnicích rozpoutala policie při akcích Kryštof, že tyto dopravně preventivní akce byly vlastně pouhým šikanováním slušných řidičů. Je pravdou, že při silničních kontrolách jsou zastavování i slušní řidiči. Jak ale donutit právě ty neslušné, aby si na kapotu napsali "pil jsem", "řidičák už dávno nemám a mimochodem - to auto je kradené"? Přitom právě tyto celostátní bezpečnostní akce nepochybně přispěly, a to významnou měrou, k pozitivnímu obratu. Poprvé za dvanáct let v období od ledna do října zahynulo na našich silnicích méně než tisíc lidí, proti loňskému roku je to pokles o 134.
Ano, i u policie jsou jistě darebáci, kteří zneužívají svého postavení, zneužívají svých pravomocí, nechají se zkorumpovat či páchají jinou trestnou činnost. Ale o nic méně jich jistě není ani v ostatních oblastech naší společnosti. Je to vždycky a jenom o jedincích, o konkrétních jedincích. A s těmi je třeba rázně vypořádat. Je třeba, aby nadřízení těch, kteří porušují zákon, jednali vůči těmto lidem rozhodně, tvrdě a zcela nekompromisně. Tito lidé musí okamžitě také od policie odejít. Selhání jedinců nelze zobecňovat na selhání celé policie.
Za poslední dva roky klesla důvěra lidí v policii z 56 na 36 %. Údaj je to jistě velice alarmující. Já si ale nejsem jistý, nakolik to skutečně vypovídá o stavu naší policie, nakolik se nedůvěra lidí skutečně opírá o nějakou konkrétní zkušenost s prací policistů. Obávám se, že svůj podíl na těchto číslech má i neustálé osočování policie, zpochybňování její práce, snižování autority policejních složek, a to také z řad některých politiků.
Domnívám se také, že by mělo být možné posuzovat jako trestný čin to jednání, jehož důsledkem je vysoká pravděpodobnost nehody, a to s těmi nejzávažnějšími následky, jako jsou těžká zranění či úmrtí. Mohu jmenovat - řízení motorového vozidla pod vlivem návykové látky, tedy alkoholu, drog, léků apod., a to nejen u profesionálních řidičů hromadných dopravních prostředků. Dále bych uvedl jízdu bez řidičského oprávnění, to je bez absolvování předepsané teoretické a praktické výuky, bez úspěšného absolvování zkoušky k získání řidičského oprávnění. Tyto nové skutkové podstaty trestných činů obsahovala také novela trestního zákona, kterou jsem společně se skupinou poslanců předkládal Poslanecké sněmovně a která bohužel nebyla těsně, a to o několik hlasů, přijata. Chtěl bych připomenout, že při třetím čtení předešlého projednávání zákona byl schválen také pozměňovací návrh, a to nepřímá novelizace trestního zákona zavádějící do našeho trestního zákona nulovou toleranci návykové látky v krvi řidičů motorových vozidel. Věřím, že tuto odvahu najdeme i při novém projednávání tohoto zákona.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní má slovo pan poslanec Martin Říman. Připraví se pan poslanec Karel Černý.
Poslanec Martin Říman: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, v poměrně krátké době jsme podruhé konfrontováni s touto novelou, jejíž ambicí je zlepšit situaci na našich silnicích a dálnicích, která by samozřejmě mohla být podstatně lepší, než je dnes. A to neříkám jen pod vlivem včerejšího krvavého pondělí na našich komunikacích. Proč se s tímto návrhem zákona setkáváme tady podruhé? Proč k tomu muselo dojít? Já myslím, že by bylo docela užitečné si připomenout, jakým způsobem novela procházela touto Sněmovnou - nakonec neúspěšně - před několika týdny.
Podle mého soudu, a věřím, že nejen podle mého, tomu tak bylo proto, že zde nebyla ze strany předkladatele jakási primární, elementární snaha najít přijatelnou shodu nad tímto návrhem v rámci jednání Poslanecké sněmovny. Myslím si, že mi dáte za pravdu, když řeknu, že pravidla silničního provozu jsou z 99 % normou neideologickou, normou, která by neměla rozdělovat pravou, levou a středovou část Poslanecké sněmovny. Protože víc než cokoliv jiného, víc než zákony, které máme tendenci považovat za rovněž neideologické, jako byl třeba energetický zákon, jako je dneska nový telekomunikační zákon, tak pravidla silničního provozu postrádají ideologický náboj ještě daleko více než tyto rádoby neideologické normy, které ve skutečnosti - ale tady nechci zabíhat k jinému tématu - svůj ideologický náboj mají.
To, že na silnicích by se mělo jezdit slušně a přiměřeně, pokud možno s minimem dopravních nehod, bez zranění, dodržovat taková elementární pravidla, jako je "dej přednost v jízdě", jízda na červenou (?), jízda bez vlivu alkoholu či jiných návykových látek, je myslím věc, na které - možná jedné z mála - se asi shodneme úplně všichni. To znamená, že tato norma by měla mít přece šanci projít, když ne 200 : 0, tak 180 : 20, v této Sněmovně. A přesto jsme byli svědky toho, že tomu tak nebylo. Ale byli jsme svědky toho, že tato norma neprošla ne kvůli rozdílnému ideovému pohledu na tyto záležitosti, ale neprošla díky hlasování napříč politickým spektrem. To si otevřeně řekněme. Neprošla (ne?) proto, jak zdůrazňují sdělovací prostředky, které se samozřejmě jako většinou mýlí, že někteří poslanci odjeli v pátek dříve do svých domovů, než jim skončila pracovní doba. Tak tomu přece vůbec nebylo.
***