Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(18.20 hodin)
(pokračuje Kupčová)

Dalším bodem, kterým se budeme zabývat, je bod

Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí pan Bohuslav Sobotka. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Děkuji, paní místopředsedkyně. Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, současný rozvoj světových finančních trhů vede k vytváření nadnárodních finančních skupin, které poskytují služby a produkty v různých oblastech finančních trhů, to znamená vytváření finančních konglomerátů. Cílem navrhovaného zákona je implementovat směrnici 87/2002, o doplňkovém dozoru úvěrových institucí, pojišťoven, obchodníků s cennými papíry ve finančním konglomerátu a doplňující a navazující směrnice.

Obezřetný dozor, který se navrhuje zavést v případě těchto konglomerátů, se týká zejména kapitálové vybavenosti a koncentrace rizik na úrovni konglomerátu, operací uvnitř skupiny, vnitřního řídícího a kontrolního systému na úrovni konglomerátu a dostatečně zkušeného a důvěryhodného managementu. Tento dozor je vykonáván určenými dozorčími orgány jednotlivých členských států, tzv. koordinátory. Nejedná se ovšem o nahrazování dozoru na úrovni sektorových zákonů, ale i o jeho nadsektorovou nadstavbu. Takto pojatý dozor nemůže zůstávat v rámci jednoho státu, ale vyžaduje vzájemnou provázanost národních dozorových orgánů, tak aby byla pokryta činnost finančních konglomerátů nejen co do rozsahu jejich činnosti z hlediska produktové skladby, ale i co do rozsahu jejich teritoriálního působení. Tato koordinace dozorových aktivit musí probíhat na úrovni členských států, ale na základě vzájemné výměny informací s dozorovými orgány třetích zemí.

Jedná se o první případ nadsektorového zákona v oblasti finančního trhu. Na vzniku se podílela Česká národní banka i Komise pro cenné papíry, a myslím si, že tento návrh zcela jistě přispěje k formování názoru na zřetelnou budoucnost českého dozoru nad finančním trhem. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní prosím, aby se ujal slova zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Martin Kocourek.

Poslanec Martin Kocourek: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych jako zpravodaj navázal na slova pana ministra a zrekapituloval, že předložený návrh zákona o finančních konglomerátech vychází z příslušné legislativy Evropských společenství, zmíněná směrnice 87 z roku 2002, a zároveň bych chtěl podotknout, že po prvním prostudování tohoto zcela nového zákona, který zároveň novelizuje dalších pět zákonů, a to zákon o bankách, zákon o pojišťovnictví, zákon o České národní bance, zákon o podnikání na kapitálovém trhu a zákon o spořitelních a úvěrních družstvech, nacházíme určité rozpory mezi interpretací směrnice a mezi interpretací tohoto návrhu zákona. Nicméně bych chtěl podotknout, že vzhledem k tomu, že se jedná o zcela novou normu, tak to nepovažuji v tuto chvíli za tak závažnou chybu, aby tento zákon nemohl být dále projednáván.

Co vidím jako problém u tohoto návrhu zákona, je, že tento návrh zákona svěřuje vymezení mnohých konkrétních podmínek a parametrů, za nichž mají být určité povinnosti dozorovaných subjektů plněny, prováděcímu předpisu, který je velmi objemný, velmi podrobný, což může vyvolat otázku jisté ústavní konformity takovéhoto řešení, vlastně v situaci, kdy de facto náplň jednotlivých uložených povinností je stanovena nikoliv zákonem, ale podzákonným předpisem, který stojí mimo obvyklý legislativní proces a mimo parlamentní kontrolu.

To jen na úvod.

Zároveň bych rád zdůraznil několik problematických okruhů, které jsem po prostudování tohoto návrhu zákona identifikoval. Mám pocit, že parametr personálního propojení není úplně precizní a zcela v souladu s právem Evropských společenství, neboť podle mého názoru příslušná směrnice a definice v ní je trošku odlišná od pojetí navrženého zákona.

Dále vidím jako problém u orgánu dozoru, který bude autoritativně rozhodovat o existenci finančního konglomerátu, aby měl povinnost zároveň v příslušném rozhodnutí určit i příslušnou dobu přizpůsobení se regulaci na konglomerátní úrovni, neboť návrh předpokládá, že povinnosti stanovené zákonem se na určený finanční konglomerát budou bez dalšího vztahovat okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o určení finančního konglomerátu, přičemž opravný prostředek proti tomuto rozhodnutí není přípustný.

Dále vidím jako problematickou navrhovanou pravomoc orgánů dozoru požadovat založení smíšené holdingové společnosti na území členského státu v případě, že je regulovaná entita ovládána osobou ze třetího státu, neboli non EU, kde se jeví jako velmi problematické a excesivní toto rozhodnutí a může být v konfliktu se základními principy právního řádu v národním pojetí.

Dále bych chtěl ještě zdůraznit, že navržená povinnost obezřetného chování je nadefinována velmi široce a velmi těžko uchopitelně, což nemusí být opět komfortní pro regulované osoby.

Takže to jsou mé obecné připomínky, hlavní připomínky k samotnému návrhu zákona o finančních konglomerátech. Mohl bych zde diskutovat ještě navržené novely dalších pěti změněných zákonů, nicméně nechci tím Sněmovnu zdržovat. Jen jsem chtěl naznačit rozměr problému, který ovšem, jak znovu zdůrazňuji, nepovažuji za natolik závažný, abychom tento návrh zákona nemohli propustit do druhého čtení. Nicméně zároveň bych chtěl avizovat, že v rámci rozpravy navrhnu prodloužení lhůty pro projednávání tohoto návrhu zákona o 20 dní, tak abychom na rozpočtovém výboru se mohli vypořádat se všemi nejasnostmi, které jsem zde ve své zpravodajské zprávě zdůraznil.

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které nemám žádnou přihlášku. Ptám se, zda se někdo hlásí. Ano, vidím pana poslance Recmana.

Poslanec Svatomír Recman: Paní místopředsedkyně, pane ministře, kolegyně, kolegové, já jsem si vědom toho, že finanční sektor je sektorem nejvíce se dynamicky rozvíjejícím, a to nejenom v ČR, ale i ve světě. Je to sektor, který právě svými službami naprosto bezproblémově překračuje hranice národních států. Samozřejmě tyto finanční trhy a jejich produkty je potřeba nějakým způsobem dozorovat, nějakým způsobem regulovat, aby byla zajištěna kvalitní ochrana nejenom účastníků služeb, ale i akcionářů. Jsem přesvědčen o tom, že v tomto směru má ČR legislativní dluh, který je třeba vyplnit. Proto svým způsobem jsem přivítal návrh tohoto zákona, který implementuje příslušné směrnice ES do českého právního řádu. Jsem přesvědčen o tom, že v této chvíli nejenom v ČR, ale i v řadě jiných zemí je kontrola těchto nadnárodních skupin - nebo přesněji řečeno, jsou v tomto zákoně definovány jako finanční konglomeráty - naprosto nedostatečná.

Národní regulátoři nejsou schopni bez účinné spolupráce na mezinárodní úrovni, alespoň v rámci ES, účinným způsobem se dostat k informacím, které by mohli využít na kontrolu těchto nadnárodních konglomerátů. A z toho důvodu jsem přesvědčen o tom, že je potřeba takovouto právní úpravu přijmout v ČR, abychom se mohli vyhnout problémům, které souvisejí s počátkem 90. let minulého století v ČR, kdy řada bank, pojišťoven i dalších finančních institucí zkrachovala a přivedla na buben nejenom vkladatele, ale i celou řadu akcionářů. Českou republiku a její státní rozpočet to stálo několik set miliard korun, abychom pokryli, alespoň v souladu s tehdy platnými zákony, některé pohledávky našich občanů, vkladatelů, věřitelů a akcionářů.

Nicméně chtěl bych obrátit pozornost a požádat pana ministra o určitý názor nebo úvahu. V této chvíli v ČR fungují čtyři dozorové orgány. Je to Ministerstvo financí, Česká národní banka, Úřad pro dohled nad družstevními záložnami a Komise pro cenné papíry.

***