(16.20 hodin)
(pokračuje Zaorálek)
Teď, když budeme pokračovat podle vašeho návrhu, budeme hlasovat o celém textu usnesení, jak ho předložil hospodářský výbor, včetně všech pozměňovacích návrhů. Je jasné, že vaše stanoviska jsou kladná.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro přijetí návrhu usnesení hospodářského výboru k Fondu dopravní infrastruktury, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
Hlasování má pořadové číslo 326. Přítomno bylo 190 poslanců, pro hlasovalo 157, proti 6. Návrh byl přijat.
Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.
Poslanec Miroslav Kapoun: Dopravní infrastruktura vám děkuje. (Potlesk.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším bodem je
85.
Vládní návrh dalšího působení sil a prostředků Armády České republiky
v zahraničních operacích v roce 2005
/sněmovní tisk 757/
Sněmovní tisk 757 by měl uvést ministr obrany Karel Kühnl. My jsme tento vládní návrh projednávali na 37. schůzi 4. listopadu, kdy jsme hlasovali o návrhu usnesení po částech. Všechny byly schváleny normálním kvorem a před hlasováním o usnesení jako celku jsme projednávání přerušili do 38. schůze. Na 38. schůzi jsme vyslovili souhlas s prvním bodem návrhu usnesení. Projednání zbývajících bodů obsažených ve sněmovním tisku 757/1 jsme odročili do další schůze Poslanecké sněmovny.
Je to tedy tak, že rozprava byla ukončena, a já se táži, jestli v této chvíli chce vystoupit pan ministr obrany Karel Kühnl. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr obrany ČR Karel Kühnl Vážený pane předsedo, vážené dámy a pánové, já bych jenom rád připomněl, že k tomuto sněmovnímu tisku 757 jsme přijali rozhodnutí, že budeme hlasovat po jednotlivých částech, tak jak již řekl pan předseda. Část číslo 1, prodloužení působení sil v operacích v Kosovu, jsme schválili na minulé schůzi Poslanecké sněmovny. Nyní nám zbývá hlasovat o pěti dalších částech.
Já jen pro pořádek stručně zopakuji. Nejprve tedy podle pořadí budeme hlasovat o vyslání sil a prostředků do operace Evropské unie ALTEA na Balkáně, to je do Bosny a Hercegoviny, potom o prodloužení působení sil a prostředků Armády ČR v mnohonárodních silách v Irácké republice v počtu do 10 osob /zapomněl jsem říci, že Bosna je do 90 osob/, tam se jedná o polní chirurgický tým. Dále budeme hlasovat o pobytu příslušníků iráckých ozbrojených sil v počtu do 100 osob na území ČR za účelem jejich výcviku. Dále o prodloužení působení sil a prostředků Armády ČR v rámci mise ISAF v Afghánistánu do 90 osob a konečně působení sil a prostředků Armády ČR v operacích sil rychlé reakce Organizace Severoatlantické smlouvy, v takzvaných NATO Response Force, mimo území ČR v celkovém počtu do 35 osob.
Chtěl bych zopakovat, že celkový počet osob v misích, pokud Sněmovna tyto operace schválí - připomínám, že Senát Parlamentu ČR je již všechny schválil - by byl v příštím roce zhruba 850 lidí včetně pozorovatelů, což obnáší zhruba 3,5 % z příslušníků ozbrojených sil Armády ČR, tedy stále ještě daleko méně, než je cíl NATO, který směřuje k tomu, že armády NATO mají mít vysláno zhruba 8 % příslušníků svých ozbrojených sil.
Celkové náklady na mise v příštím roce činí zhruba 1,3 mld. Kč, což představuje méně než 2,5 % rozpočtu Ministerstva obrany. Připomínám, že všechny mise budou placeny z rozpočtu Ministerstva obrany.
Myslím tedy, že můžeme zahájit hlasování, a prosím pana předsedajícího, aby přivolal všechny, kteří chtějí hlasovat.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji vám, pane ministře, i když jste se tak trochu ujal role zpravodaje. Požádal bych někoho ze zpravodajů, pana poslance Vidíma nebo Holáně, aby se přece jen také chopili své úlohy, protože navržení postupu, které učinil pan ministr, bych spíše čekal od nich. Můžete se k tomu vyjádřit?
Poslanec Jan Vidím: Pane předsedo, dámy a pánové, chci velmi poděkovat panu ministrovi, že zastoupil nejen úlohu navrhovatele, ale i zpravodajů, a předložil návrh postupu, který je v souladu s představou jak pana kolegy Holáně, tak mojí. Takže můžeme opravdu přistoupit k hlasování o jednotlivých misích, nikoli však k hlasování o usnesení. Budeme hlasovat o vyslání jednotlivých misí, nebudeme hlasovat o usnesení jako celku; prostě budeme rozhodovat o jedné každé misi zvláště.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Já bych byl rád, abyste jako zpravodaj vždy řekl, o čem budeme hlasovat. Pro přivolání poslanců jsem učinil vše, co jsem mohl.
Hlásí se ještě pan místopředseda Filip. Na displeji by mělo podle mého názoru naskočit kvorum 101. Už tam je. Nyní má slovo pan místopředseda Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane předsedo. Vážení členové vlády, paní a pánové, když už se o tom pan ministr obrany zmínil, přece jen bych chtěl znát stanovisko vlády ČR, resp. alespoň ministra obrany a ministra zahraničí, k té schůzce z 22. února, jakou pozici bude zastávat Česká republika v rámci Severoatlantické smlouvy a jestli bude souhlasit s tím, aby počet vojáků v misích dosahoval osmi procent. To bych od vlády skutečně chtěl slyšet.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan ministr se pokusí odpovědět.
Ministr obrany ČR Karel Kühnl Vážený pane předsedo, dámy a pánové, já mohu jen zopakovat, co jsem řekl. Já jsem podal informaci o tom, že pokud Sněmovna schválí tyto mise, bude to obnášet zhruba 3,5 % příslušníků Armády ČR. Pouze jsem upozornil na to, že cílem NATO, zdaleka ještě ne schváleným formálně, je dosáhnout stavu, kdy armády zemí NATO budou schopny vyslat až 8 % příslušníků armád svých republik. To je konstatování faktů z různých jednání NATO, nikoli rozhodnutí.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pan místopředseda se zřejmě necítí spokojen s touto odpovědí. Prosím, máte slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Opravdu nejsem spokojen s odpovědí. Já jsem se ptal vysloveně na to, jakou pozici bude zastávat v radě Severoatlantické smlouvy Česká republika. Aby úroveň dosáhla 8 %, k tomu musí být konsensus, nebo resp. konsensus minus jedna, čili já se ptám, jakou pozici my budeme zastávat, jestli chceme zvýšit asi na těch 2600 vojáků v misích.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Prosím, pane ministře.
Ministr obrany ČR Karel Kühnl Sice to není bod, který projednáváme v tuto chvíli, ale nebude to samozřejmě 2600 vojáků, ale zhruba 2100, pokud správně počítám. Není nikde psáno, že každá země musí mít těch 8 %. Já se domnívám, že ČR by měla zastávat pozici, která je společná zemím NATO, čili směřovat k těm možným 8 %. Všichni se jistě shodneme na tom, že v ideálním světě by bylo nejlépe, kdyby nemusely být žádné zahraniční mise.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: To možná ještě předbíháme událostem. Teď se vraťme k misím, které schvalujeme nyní. Já bych požádal pana poslance Vidíma.
Ještě se někdo hlásí? Omlouvám se. Prosím pana poslance Exnera, protože to chápu tak, že pan ministr Kühnl svým vystoupením otevřel rozpravu, mohu vám tedy udělit slovo.
Poslanec Václav Exner: Pane předsedo, já se nehlásím do rozpravy, ale procedurálně. Jde o to, že o usnesení jsme začali hlasovat jako o jednom celku. Nyní je zde navržena změna procedury, změna postupu, aby se zřejmě přijalo několik usnesení, a to samostatné usnesení o každé konkrétní misi, jestli jsem tomu rozuměl dobře. Takovou změnu uprostřed hlasování podle mého názoru je nutno odhlasovat předtím, než se vydáme na jinou cestu, než kterou jsme začali na začátku.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, rozumím. Myslím, že zpravodaj by se tady mohl ujmout své role, jestli souhlasíte. Prosím pana poslance Vidíma.
Poslanec Jan Vidím: Děkuji. Pane předsedo, paní a pánové, musím v tuto chvíli být ve sporu s panem poslancem Exnerem. Důvod je následující. Poslanecká sněmovna na své předchozí schůzi ve chvíli, kdy rozdělila hlasování o jednotlivých misích tak, že nejprve schválila zahraniční misi našich vojáků v Kosovu a na jednání této Poslanecké sněmovny, této schůze, zařadila ostatní, rozhodla o tom, že ono usnesení budeme hlasovat po jednotlivých misích s tím, že na závěr nepodléhá již hlasování o celku.
***