(9.40 hodin)
(pokračuje A. Černý)
Možná by mohl někdo namítnout, že nová moc vzešlá z voleb, která bude mít, jak jistě všichni doufáme, větší podporu vlastního obyvatelstva než stávající prozatímní vláda, by mohla sama rozhodnout, zda vůbec, a když už, tak jaké vojáky a kterých států na svém území chce. Byla-li by mezi nimi i Armáda České republiky, pak by bylo možné hovořit o významném politickém signálu iráckému lidu. To by ale mohlo napadnout jen nezasvěceného. My věci znalí totiž víme, že Severoatlantická aliance zahájila již loni v létě vytváření výcvikové mise Severoatlantické aliance v Iráku. Tato mise má realizaci rozplánovanou do čtyř fází. V této chvíli se Irák nachází někde v průběhu první etapy druhé fáze. O časových proporcích etap, natožpak fází, se nedá ani spekulovat. Nikdo netuší, jak v dohledné budoucnosti budou další etapy či fáze trvat a kdy přijde na řadu čtvrtá fáze, v níž se předpokládá ukončení výcvikové mise NATO v Iráku. Je však naprosto zřejmé, že s lednovými volbami to nijak nesouvisí. Alespoň v projednávaném tisku číslo 861 o tom není ani zmínka.
Napadá mě v této souvislosti, že by vláda mohla přehodnotit návrh svého vlastního usnesení a místo časového vymezení od 31. března do 31. prosince 2005 použít univerzální a osvědčený termín "dočasně". Bez ohledu na to, zda vláda bude, či nebude můj návrh akceptovat, musím konstatovat, že další prodloužení doby působení kontingentu Armády České republiky v Iráku stejně jako jeho převedení do podřízení výcvikové mise NATO nepodpořím, a jsem si jist, že stejný názor budou mít i ostatní členové poslaneckého klubu KSČM.
Děkuji vám za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Dalším vystupujícím je pan poslanec Miroslav Grebeníček. Pak se připraví Zdeněk Jičínský.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, chci to, oč nás vláda žádá, posoudit se vší odpovědností, kvalifikovaně, a tedy v širších souvislostech v tom rozměru, který v předloženém tisku marně hledám. Současně předesílám, že na otázky, které tento materiál nastoluje, očekávám od kompetentních ministrů alespoň základní vysvětlení a odpovědi.
Je užitečné si pro pořádek připomenout, že s návrhem na prodloužení dočasného pobytu vojenského kontingentu Armády České republiky na území Iráku nepřichází vláda poprvé. V tom, co svého času žádal od Sněmovny kabinet premiéra Špidly, a co dnes žádá současný kabinet, je nepochybně určitá kontinuita. Tentokrát jde vládě o období od března do konce roku 2005, kdy personální nároky vyčíslila na 100 osob a finanční náklady na pobyt jednotky v Iráku na více než 175 milionů korun. V celkovém součtu pak činí finanční nároky až 215 milionů korun. Jsem přesvědčen, že tento návrh nelze brát jako cosi banálního a samozřejmého, jak se to pokouší naznačit dikce tisku, který je nám předkládán.
Vládní požadavek totiž přichází za okolností, které jsou víc než nestandardní, a svou formou pomíjí podstatné skutečnosti a celou řadu závažných otázek, které vyvstaly v souvislosti s válkou a okupací Iráku. Koaliční vláda svým požadavkem opět - pokolikáté už? - manévruje Poslaneckou sněmovnu k tomu, aby rozhodovala o tak zásadní věci, jako je vojenská mise, pod tlakem a dříve, než budeme znát výsledek případných iráckých voleb z konce ledna. Umím si představit nejrůznější výsledky těchto voleb, pokud proběhnou, včetně vzniku takové reprezentace, která odmítne přítomnost cizích vojsk na území Iráku. To je má první výhrada k tomu, co se po nás požaduje. Není to ale výhrada jediná.
Další vážný nedostatek vládního návrhu spočívá v jeho nedostatečnosti v tom, že neříká nepříjemná fakta, že nepřiznává otevřeně pravdu. Letos, kdy už za pár měsíců uplyne druhý rok od útoku Spojených států a Velké Británie na Irák, máme dostatek informací o tom, jak a s jakými argumenty válka začala a co se v samotném Iráku a na celém Středním východě po útoku odehrálo a odehrává. Zdůrazňuji - po útoku neschváleném Radou bezpečnosti OSN a vedeném pod smyšlenou záminkou.
V textu vládního návrhu, který nás žádá o vojáky a o peníze, nechybí vzletná slova o potřebě zajištění stability a bezpečnosti okupované země a o blahodárnosti takzvané výcvikové mise NATO v Iráku. Co v ní ale postrádám takřka bez výjimky, to je reálný pohled na příčiny války a okupace a reálné hodnocení výsledků a důsledků působení okupačních mocností v zemi. Troufám si říci, že to není nepodstatné, když máme jednat o aktivní vojenské účasti České republiky. Chybí mi tu jasné a nedvojsmyslné definování postoje České republiky a především vymezení mezinárodněprávního rámce, ve kterém by se měla pohybovat česká diplomacie a působit vyslaná vojenská jednotka.
Snad jen v jediné dílčí části vládního návrhu - mám tu na mysli bod první, tj. hodnocení politicko-bezpečnostní situace - pronikl do textu, který je nám předkládán, stín reality. Té reality, která je jinak ve zbytku celého návrhu záměrně potlačena. Dovolím si ocitovat: "Předání suverenity prozatímní irácké vládě v polovině roku 2004 neprovázelo očekávané zlepšení bezpečnostní situace a podpora prozatímní irácké vlády mezi obyvatelstvem země se v posledních měsících výrazně snížila. Odpůrci nového iráckého režimu vystupňovali útoky proti všem institucím, ať už národním nebo zahraničním." Konec citátu.
Ano, takový je stav země, která prodělala měsíční masové bombardování infrastruktury a následně rok permanentních bojů a povstání proti přímé americko-britské okupaci. Pomalu se naplňuje rok druhý. Vládní text, který přiznává, že podpora prozatímní vládě se snižuje, už neříká to klíčové. A v tom vidím projev neodpovědnosti kabinetu, jeho neochotu podat kvalifikované a pravdivé hodnocení situace, do které máme zasahovat.
Dámy a pánové, v Iráku nejde, jak nám bylo opakovaně namlouváno okupační správou a vládou Spojených států, o potlačení odporu jednotlivců a nečetných skupinek teroristů. Elitní útvary americké armády, jejich spojenců a bezpečnostní složky prozatímní vlády čelí rozsáhlé permanentní guerille podporované obyvatelstvem. Ani dvouleté nasazení těžce vyzbrojených invazních jednotek, které využívají leteckých úderů a nejmodernější bojové techniky, nedokázalo tento odpor zlomit.
***