(10.10 hodin)
(pokračuje C. Svoboda)
Chci vidět, jestli i u nás tak rychle přijde trest za spáchaný trestný čin, že v řádu měsíců ty případy, o kterých víme, byly potrestány a už dnes víme, kdo byl potrestán a jaký trest dostal. To znamená, že i toto je demokratický prvek, že státy, které jsou přítomny v Iráku, jsou si vědomy toho, že dojde-li k porušení předpisů, že je samozřejmě nutné z toho vyvozovat sankci, a to se také skutečně děje. Takže odejít teď z Iráku znamená toto: říkáme prodemokratickým silám "nechceme být při vás, nechceme vám pomoci", a v tom případě posilujeme argumenty a pozice všech těch, kteří chtějí pokračovat v násilí.
Doporučuji všem, obzvláště těm, kteří mluvili přede mnou, přečíst si několik knih o dějinách Iráku. Ať sem někdo přijde a řekne, jestli Irák má demokratickou tradici. Do dnešního dne nikdy neměl. V Iráku se moc vyřizovala jenom s puškou v ruce. Toto je první šance umožnit iráckým obyvatelům demokraticky volit, ale budovat také demokratické instituce. Proto je široká shoda mezinárodní, jejíž jsme součástí, a tato shoda říká, že musíme pomoci prodemokratickým silám v Iráku vybudovat svůj stát, stát nezávislý, stát jednotný a stát demokratický, a můžeme k tomu dodat, i stát prosperující. Je to dlouhá cesta, to se nevyřeší ze dne na den, a náš příspěvek má sledovat tento cíl. My nikoho neokupujeme, my nikoho neterorizujeme, my budeme pomáhat těm, kteří mají vybudovat bezpečný stát pro Iráčany. Je to také důležité pro Blízký východ. Pro českou politickou scénu to znamená, že překročíme provinciální přístup k této věci a budeme se dívat za hranice nejenom naše, ale i za hranice Evropy a budeme pomáhat řešit problémy, které jsou problémy globální, neboť v globálním světě jsme si všichni blíže, než se nám zdá. A proto také je to intervence, která je pozitivní, je demokratická, je na základě požadavků vlády v Iráku a je to, doufám, také s mandátem naší Sněmovny a Senátu.
Velmi doporučuji, abychom toto potvrdili, protože tento trend je trend, který prospívá bezpečnosti našeho světa. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vidím, že se o slovo hlásí s přednostním právem pan místopředseda Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, dámy a pánové, mě zarazila poslední věta pana ministra zahraničních věcí. On tady hovoří o pozitivní intervenci. To je velmi zajímavý posun od člověka, který má právní vzdělání, a chce nám tady vysvětlit, že je možné šířit určité hodnoty mečem. Každý, kdo to zkusil v minulosti, vždycky špatně skončil, protože nakonec okupant zůstane okupantem.
Pokud má Česká republika skutečný zájem na tom, aby vycvičila pro novou iráckou vládu dostatek schopných policejních složek, má samozřejmě možnost pozvat ty, kteří budou pracovat v irácké policii, v irácké armádě, pozvat je do České republiky, předložit to Poslanecké sněmovně a umožnit jim tento výcvik na území České republiky, protože naši policisté nejsou vnímáni jako výcviková jednotka, jako někdo, kdo někoho učí to, o čem hovořil pan ministr zahraničí, že snad nemá tradici. Tam policejní práce jistě má tradici a pan ministr to řekl asi o dvě věty před tím, když řekl, že tam žádná demokracie nikdy nebyla. Pravděpodobně také chyběl, když se studovala historie a mluvilo se o Mezopotámii.
V tomto ohledu mi dovolte, protože na této schůzi jednáme o věci, která měla být projednávána později, a Český mírový výbor zorganizoval mezi občany České republiky petici o ukončení pobytu našich vojsk na území Iráku, abych vás informoval, že do dnešního dne mně Českým mírovým výborem byly zapůjčeny petiční listy v této věci, kdy samozřejmě petice dále probíhá, tedy nemáme všechny údaje. Je zde u mne na stole 147 archů s 2200 podpisy proti této naší vojenské přítomnosti v Iráku.
Tady se vrátím k tomu, jak začínal pan ministr obrany. Mluvil o přesvědčení vlády - a já říkám, že přesvědčení vlády je daleko od přesvědčení občanů České republiky.
Ještě jednu malou připomínku si dovolím říci. Ano, Velká Británie je jistě naším věrným spojencem, akorát toto věrné spojenectví v roce 1938 skončilo mnichovským paktem.
Děkuji vám.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Nyní bych požádal poslance Zdeňka Jičínského, který je dalším přihlášeným do rozpravy. Po něm to bude pan poslanec Jan Kavan a Jan Mládek. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážený pane předsedo, chápu, že problematika, kterou teď projednáváme, je středem zájmu a zároveň i příležitostí k politickým střetům. Přesto chci říci, že chápu návrh vlády, který předložila na prodloužení mise v Iráku, ale zároveň chci říci, že v této souvislosti se nám opravdu objevuje celá řada dalších problémů, které se týkají i naší zahraniční politiky do budoucna. Myslím, že je zřejmé, že vojenská intervence USA a koalice, kterou USA v této souvislosti vytvořily, v Iráku vytvořila víc problémů než vyřešila. Rád bych sdílel optimistický názor pana ministra Svobody o boji proti terorismu, ale i mnoho amerických střízlivých analytiků prokazuje, že vojenská intervence USA v Iráku boj proti mezinárodnímu terorismu oslabila. Umožnila naopak mezinárodnímu terorismu, aby se v Iráku etabloval a aby prostřednictvím využívání irácké krize ohrožoval hodnoty civilizace a mírového uspořádání včetně vztahů islámu a západního světa. Takže bohužel tyto souvislosti jsou mnohem komplexnější.
Organizace spojených národů přijala rezoluci, ve které podporuje účast států na stabilizaci situace v Iráku, a je to myslím přirozené, protože těžko je přijmout jiné doporučení. Je opravdu v zájmu všech států, pokud to nejsou státy, které někdo řadí do "osy zla", aby se situace v Iráku stabilizovala. Je ale třeba mít na zřeteli, že žádné dobré řešení není možné; je třeba jenom hledat takové řešení, které umožní postupně nalézt nějaké východisko z této situace, ve které dnes Irák je. Proto bych doporučoval, a to je mé slovo i na adresu kolegů z KSČM, aby přece jenom byli střízlivější v určitých požadavcích na Českou republiku.
***