(16.40 hodin)
(pokračuje Opálka)
Vrátil bych se k tomu, co zde poznamenal kolega Vymětal. V závěru minulého roku jsme se mohli dočíst v denním tisku, že spotřeba alkoholu na hlavu včetně kojenců stoupá v České republice ze 7,8 litru v roce 1993 na 8,4 litru v roce 2004. Výrobci odvádějící daně však signalizují jen za rok 2004 propad prodeje v litrech o 20 až 25 %. To by znamenalo, že Ministerstvo financí vykáže propad při výběru daně za počet litrů stoprocentního alkoholu, i když jeho spotřeba stoupá. Otázka zní, zdali to řeší výměra daně z dovozu. Byl bych rád, kdyby mi ministr financí vyvrátil tento předpoklad a uvedl - a to je rozdíl od otázky kolegy Vymětala - ne v hodnotě, protože ta rostla, ale z kolika litrů lihu stát vybral spotřební daň v roce 1993 a z kolika v roce 2004, a jak se dívá na odhad některých domácích výrobců, že 25 až 30 % prodaného lihu pochází z nelegální výroby, což znamená samozřejmě nižší daňový výběr, jak zde už bylo řečeno, o 4 až 6 mld. Kč. A když se přičte rok k roku, jde o nemalou částku.
Zájmem státu by měla být zejména řádná kontrola dovozců a našich výrobců, kterých je kolem stovky. Je to snazší než kontrolovat 50 či 60 tisíc prodejců. Řešení problému je především u zdroje, a ne pouze na konci řady. Například na Slovensku jsou od 1. května minulého roku u každého výrobce dva pracovníci celní správy, a najednou došlo u řady výrobců k nárůstu výroby i odvodu daní. Vedle toho zavedli institut minimální ceny, která obsahuje výši spotřební daně, láhve, uzávěru, etikety, výrobní ceny lihu a daně z přidané hodnoty na tyto náklady. Nejsou zde pouze zahrnuty náklady na cukr a byliny. Myslím, že by tyto příklady mohly být inspirací i pro naše Ministerstvo financí, a to jak pro účinnější fungující kontrolu, tak pro úpravu výměru Ministerstva financí o minimální ceně lihu, příp. novelu zákona č. 526/1990 Sb., o cenách. Přispělo by to k lepší daňové kázni i k vyšším příjmům do státního rozpočtu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Opálkovi. Další přihlášky do obecné rozpravy nevidím, takže obecnou rozpravu končím a zahajuji rozpravu podrobnou. Do ní se… Ještě v obecné rozpravě pan ministr. Pokud teď vystoupí, rozpravu opět prodlouží. Rád mu dávám slovo.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, musím říci, že za ty dva a něco roků, kdy jsem ve funkci ministra financí, se podařilo dosáhnout velkého množství změn, které ovlivnily prostředí pro prodej a možnosti realizace nedaněného lihu v České republice. Rád bych Poslaneckou sněmovnu s nimi seznámil, resp. je připomenu, aby bylo zřetelné, jaké všechny kroky v této oblasti byly podniknuty.
Především správa spotřební daně přešla z daňové správy na celní správu. To byl systémový krok, který nebyl motivován pouze snahou hledat agendu pro celní správu v situaci, kdy celní správa mění svůj charakter v důsledku vstupu do Evropské unie. Již zde bylo zmíněno, že jsme nehledali kompetence za každou cenu, ale po vstupu do Evropské unie došlo a dochází ke snižování počtu zaměstnanců celní správy a dochází k optimalizaci struktury celní správy poté, kdy se Česká republika stala členem Evropské unie.
Naším cílem bylo posílit státní dohled v oblasti spotřební daně z lihovin, zejména také tím, že celní správa disponuje pracovníky, kteří jsou ve služebním poměru, zejména také tím, že celní správa disponuje na základě zákona specializovanými složkami, resp. specializovanou složkou, která je částečně vybavena pravomocemi v oblasti přípravné fáze trestního řízení. Takovouto složkou daňová správa nedisponovala, a proto nemohla v těch uplynulých letech účinně bránit tomu, aby docházelo k daňovým únikům v oblasti výběru spotřební daně z lihu. Tím, že celní správa disponuje těmito pravomocemi, tím, že celní správa má tuto specializovanou složku, je daleko lépe připravena na boj s daňovými úniky v této oblasti a výsledky za loňský rok to jednoznačně potvrzují.
Čili opatření první bylo převedení kompetence z daňové správy na celní správu. To se projevilo častějšími kontrolami v lihovarech, to se projevilo mnohem větším objemem zabaveného nelegálního lihu. Chtěl bych upozornit na případy v loňském roce, kdy bylo kontrolováno několik takovýchto míst, kdy v několika lihovarech bylo zjištěno, že zde probíhá nelegální produkce, nedaněná produkce, např. v nočních hodinách, a takovéto lihoviny byly masivním způsobem v loňském roce zabavovány. Samozřejmě že celní správa se od okamžiku, kdy na ni tato kompetence přešla, začala také zabývat mapováním všech vztahů mezi dodavateli, prodejci a překupníky. Postupně se podařilo řadu těchto obchodních vztahů zmapovat. A mohu říci, že za největší nešvar považujeme právě skutečnost, že řada velkoobchodů či hypermarketů nakupuje lihoviny nikoli od výrobce, ale od prostředníků, a pokud se podíváte na ty linky, na ty sítě prostředníků, tak jsou to velmi složité struktury. Ale k tomu se ještě vrátím.
Druhé opatření systémového charakteru, které vláda navrhla a díky této Poslanecké sněmovně také prosadila, byl zákaz prodeje lihovin na tržištích. Jednalo se o to, zasáhnout distribuci nelegálních lihovin tam, kde jsme prodej identifikovali jako nejčastější. Právě vedle hypermarketů jsou a byla to tržiště, kde bylo možné legálně prodávat lihoviny, ale až do 1. ledna roku 2004. Od 1. ledna roku 2004 vláda prosadila i díky této Poslanecké sněmovně zákaz prodeje lihovin v této oblasti.
Další opatření, které jsme přijali a prosadili díky Poslanecké sněmovně, byl zákon o kolkování lihovin. Myslím si, že právě kolkování lihovin nám dá největší nástroj k souboji s prodejem lihu v řetězcích, protože nám umožní velmi levně, efektivně a rychle provádět identifikaci jednotlivých lahví, tak abychom byli schopni rychle, levně a efektivně vystopovat, zda byla z této lahve odvedena spotřební daň, či nikoliv. Tento systém začne fungovat od příštího roku a já věřím, že významně přispěje k tomu, aby byl omezen prostor pro distribuci nedaněných lihovin. Rovněž děkuji Poslanecké sněmovně, protože tento vládní návrh byl přijat a v tuto chvíli se celní správa připravuje na implementaci nového systému kolkování lihovin.
Chtěl bych připomenout obdobné zkušenosti, které jsme zaznamenali v oblasti kolkování tabákových výrobků. Pokud jde o tabákové výrobky, i tehdy se vedla debata o tom, zda má smysl kolkovat, či nikoli, i tehdy byli skeptici, kteří říkali, že kolkování nemá smysl, že to je administrativní zátěž, že stejně budou falešné kolky a že to k ničemu nebude. Když se kolkování cigaret a tabákových výrobků prosadilo, vedlo to jednoznačně ke zlepšení výběru spotřební daně a vedlo to k možnosti daleko efektivněji a účinněji odhalovat ty tabákové výrobky, ze kterých nebyla spotřební daň odvedena. Domnívám se, že kolkování lihovin bude mít obdobný efekt; samozřejmě z hlediska sortimentu je ta věc technicky složitější, ale domnívám se, že se dostaví obdobný efekt.
Další systémovou změnou bylo přijetí nového systému výběru spotřební daně, a to zákonem, který vstoupil v účinnost v loňském roce.
Pokud jde o debatu o sazbách lihovin, návrh, který dnes projednáváme, se netýká změny v oblasti sazeb lihovin. Vnímám to tak, že debata proběhla s ročním zpožděním k návrhu, který zde byl schválen v roce 2003 s tím, že změna sazeb lihovin byla účinná od 1. ledna roku 2004.
***