(9.50 hodin)
(pokračuje Langer)
Navrhuje někdo oddělené hlasování případně? Nenavrhuje. Platí tedy, že volíme proceduru hlasování o návrhu na zamítnutí, poté pozměňovací návrhy tak, že nejprve pozměňovací návrh B celek a poté ty další. Nejdříve zamítnutí.
Poslanec Jan Grůza: Nejprve budeme hlasovat o návrhu na hlasování.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Zahájil jsem hlasování s pořadovým číslem 30. Kdo je pro tento návrh, nechť stiskne a zvedne ruku. Kdo je proti?
Z přítomných 183 pro návrh 114, proti 46. Konstatuji, že tento návrh byl přijat, takže předložený návrh zákona byl zamítnut.
Dalším bodem našeho programu je bod číslo
87.
Návrh poslance Jiřího Pospíšila na vydání zákona, kterým se mění
zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákon, ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 566/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal navrhovatel pan poslanec Jiří Pospíšil, zpravodaj ústavněprávního výboru poslanec Stanislav Křeček. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 566/4.
Otevírám rozpravu. Nejprve zástupce navrhovatelů kolega Pospíšil, potom pan zpravodaj, pak kolegyně Parkanová, pak kolega Koudelka. Takové je pořadí.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, můj úvodní vstup bude velmi stručný. Chci pouze načíst technické pozměňovací návrhy, které vám byly rozdány na stolky. Chci obecně říci, že tyto technické změny řeší některé odkazy, které nebyly zohledněny v obchodním zákoníku, tím, že se mění jeho výrazné pasáže. Jedná se opravdu pouze o technické změny, které zohledňují odkazy, poznámky pod čarou, které buď zásadně vypouštějí, nebo je dávají do normativního textu.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pan kolega Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych také já načetl některé technické pozměňovací návrhy. Jelikož od projednávání tohoto návrhu, jak už vyplývá z jednacího čísla, uplynula dlouhá doba, některé věci se posunuly, takže musíme upravit formulačně některá ustanovení.
Navrhuji: za paragrafem 34 se označení hlavy IV včetně nadpisu zrušuje a před paragraf 39 se vkládá označení hlavy IV včetně nadpisu, který zní: "Hlava IV. Účetnictví podnikatelů."
Druhá změna je v návrhu části druhé bodu 2. Musí být místo písmena "v" uvedené "w". Mezitím už "v" bylo obsazeno.
Konečně třetí návrh načítám podmíněně. V případě, že bude přijat pozměňovací návrh Zdeňka Koudelky, pak potom musí být v návrhu zákona na konci doplněna slova "a některé další zákony". Pro případ, že bude schválen pozměňovací návrh Zdeňka Koudelky. Pokud nebude tento pozměňovací návrh schválen, tak tento návrh uplatněn nebude.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Dalším přihlášeným je paní poslankyně Parkanová. Připraví se kolega Koudelka.
Poslankyně Vlasta Parkanová: Kolegyně a kolegové, v tisku 566/4, což je souhrn pozměňovacích návrhů na straně 18 pod písmenem C, je pozměňovací návrh kolegy Doležala, kde se navrhuje, že hlavní akcionář, který vlastní 90 % nějaké společnosti, může fakticky rozhodnout o vyvlastnění za náhradu zbylých menšinových akcionářů. Je na tom pikantní, že ona náhrada nemá být podle tržní ceny akcií, ale na základě znaleckého posudku, který si hlavní akcionář nechá vypracovat. Menšinoví vlastníci se potom mohou domáhat přezkoumání přiměřenosti proti plnění u soudu. V důvodové zprávě se připouští, že se fakticky jedná o vyvlastnění bez veřejného zájmu. Argumentuje se však tím, že zahraniční judikatura dovodila, že tento způsob vypořádání ekonomických vztahů nespadá do sféry práva veřejného, přičemž stačí vyváženost a přiměřenost náhrady za vyvlastnění. Ten institut má své jméno, cizím slovem squeeze-out, česky se říká vytlačení, a je to institut, který se skutečně v některých evropských zemích prosazuje, např. Německo, Rakousko, Francie. Evropská legislativa tento institut za jistých podmínek připouští. Všude je ovšem toto dáváno k ústavním soudům, které v těchto zemích, popravdě musím říci, tento institut připustily. Pro naši praxi, pro náš život, je podstatné, zda to není v rozporu s naší Listinou práv a svobod, s článkem 11.
V současné době je v našem právním řádu už jedna forma tzv. vytlačení součástí obchodního zákoníku. Jedná se o převod jmění na společníka. Tato ustanovení však už byla také dána k Ústavnímu soudu a ten zatím nerozhodl. Já se proto domnívám, že se zaváděním dalších nástrojů vytlačení je vhodné vyčkat na rozhodnutí Ústavního soudu v této věci, a to je důvod, proč nedoporučuji, aby pozměňovací návrh kolegy Doležala byl přijat, a sama budu hlasovat proti němu.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Dalším přihlášeným je kolega Hovorka. Pardon, nejprve Koudelka, potom Hovorka.
Poslanec Zdeněk Koudelka: Vážený pane předsedající, vážená Sněmovno, upřesním své pozměňovací návrhy. Pod D1 se příslušná změna týká posledního slova v textu příslušného odstavce. Pod písmenem D4 se týká zase druhé věty nebo slova ve druhé větě.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Nyní pan kolega Hovorka.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych jen odstranit zjevnou chybu, která se patrně stala při přepisu ze sněmovního tisku 566/2 a následně je obsažena v tisku 566/4. Chtěl bych přednést legislativně technickou změnu, a sice:
1. V paragrafu 36b se slovo manditní mění na slovo komanditní. Domnívám se, že se jedná o zjevnou chybu, která vznikla špatným přepisem.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Kdo se další hlásí do rozpravy? Pan místopředseda Vojtěch Filip.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, členové vlády, paní a pánové, před chvílí, v uplynulém bodě, jsme byli svědky diskuse, jakým způsobem je třeba chránit vlastnictví, a zejména kolegové z ODS nám vysvětlili, jak je nemorální to, co navrhujeme v zákoně, který se týkal zemědělských podniků. Tady nám kolegové z ODS v tom pozměňovacím návrhu pod písmenem C, o kterém tady hovořila paní kolegyně Parkanová, navrhují také vyvlastnění. Takže potom si vždycky musíme říci, co je a co není vyvlastnění. Vzhledem k tomu, že kolegyně Parkanová velmi přesně uvedla, že je to předmětem některých právních řádů členských zemí Evropské unie, upozorňuji, že klub KSČM tento princip nepodpoří vzhledem k tomu, že celé to množství minoritních akcií je 10 % a vlastník 10 % může svolávat valnou hromadu. To znamená, že bychom vlastně toho, kdo je oprávněn svolat valnou hromadu, vyvlastnili bez jeho souhlasu, nebo dokonce na valné hromadě, kterou on sám svolá. Bylo by to velmi trapné, a podle mého soudu pozměňovací návrh, který je skutečně jinde v obchodním právu téměř běžný, se dostal do kolize s jinou částí obchodního zákoníku, a není tedy k podpoře, byl špatně vyjednán, i když o něm jistě do budoucna bude diskuse.
Klub KSČM tento vyvlastňovací návrh nepodpoří.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Kdo se další hlásí do rozpravy? Nevidím žádnou další přihlášku, proto rozpravu končím.
***