(17.00 hodin)
(pokračuje Páralová)
Prostě by se mu oznámilo ve Sbírce zákonů, že pro něj platí nějaká kolektivní smlouva vyššího stupně, a hotovo.
Za třetí. V § 7 odst. 9 návrhu se píše o tom, že Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělí smluvním stranám, že za určitých podmínek se žádosti o rozšíření závaznosti vyšších kolektivních smluv nevyhovuje. I zde platí, že právní charakter takového rozhodnutí je naprosto nejasný. Je to správní rozhodnutí, které podléhá správnímu soudnictví. Jedním z argumentů, které jsou uvedeny v předkládací zprávě k zákonu, je to, že problematiku rozšiřování kolektivních smluv vyššího stupně sice komunitární právo ani mezinárodní smlouvy neupravují, ale je to považováno zřejmě odbory za opatření státu podporující kolektivní vyjednávání ve smyslu úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 98. Navrhovanou úpravou se ale zcela smazává princip kolektivního vyjednávání, totiž to, že strany kolektivní smlouvy vyššího stupně jednají o úpravě určitých podmínek práce a mezd.
Za čtvrté. Pokud se předkládací zpráva odvolává na nález Ústavního soudu, je třeba vidět to, že zmíněný nález je kompromisem, velmi nepřehledně odůvodněným. Mám na mysli nález Ústavního soudu pod spisovou značkou ÚS40/02. V odůvodnění se odráží obava z údajného narušení sociálního smíru, aniž by se odůvodnilo, jak a proč mohl být sociální smír narušen, když by se kolektivní smlouvy vyššího stupně nerozšiřovaly na další zaměstnavatele. Navíc je argumentace více politická, a nikoliv právní.
Pokud jde o údajné principy, na nichž by měla právní úprava být budována, Ústavní soud se zabýval především postavením Svazu zaměstnavatelů a problematice odborů, zejména reprezentativnosti, se vyhnul. Jeho tvrzení, že prioritu veřejného statku před právem vlastnickým nutno ale podmínit podmínkou legitimity, reprezentativnosti v systému kolektivního vyjednávání, tudíž relevancí podílu kontrahentů na trhu v daném oboru, se dá vysvětlit velmi různě. Podle čeho určit podíl kontrahentů na trhu? A týká se to jen zaměstnavatelů? Reálnost fungování mechanismu kolektivního vyjednávání je podle Ústavního soudu dána akceptací výsledků sociálního vyjednávání ze strany státu, a to za určitých podmínek v českém právu obsažených, např. v § 4 zákona o kolektivním vyjednávání, to je přiřazením kvality pramenů práva normativnímu obsahu kolektivních smluv, z nichž pak plynou nároky uplatnitelné i soudní cestou.
To je obecné konstatování, nikoliv princip pro budoucí právní úpravu. Ústavní soud ovšem v odůvodnění nálezu také mimo jiné uvedl, že je třeba zachovat maxima pro normotvůrce, extenzi působnosti kolektivní smlouvy přijmout toliko mimořádně v odůvodněných případech veřejného zájmu. Za takovou maximu se nedá považovat to, že strany kolektivní smlouvy vyššího stupně oznámí Ministerstvu práce a sociálních věcí, že vyšší kolektivní smlouvu rozšiřují.
Pokud bude tento návrh zákona ohrožující svobody a práva občanů České republiky, garantované ústavou schválen, poslanci Občanské demokratické strany zopakují svou stížnost.
Dávám návrh na zamítnutí tohoto tisku a děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Aleně Páralové. Padl návrh na zamítnutí, o kterém budeme hlasovat po skončení obecné rozpravy. Ptám se, kdo další má zájem vystoupit v rozpravě, protože nemám žádnou další písemnou přihlášku. Nikoho nevidím. Končím tedy obecnou rozpravu s tím, že paní poslankyně Alena Páralová navrhla, aby byl návrh zákona zamítnut ve druhém čtení po obecné rozpravě.
Pokusím se přivolat poslance. Protože se o návrhu na zamítnutí hlasuje až na začátku třetího čtení… Přece jen jsem chtěl přilákat větší pozornost poslanců a vidím, že se mi to podařilo.
Připomínám, že k našemu bodu č. 8, vládnímu návrhu zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání podle tisku 721, padl návrh na zamítnutí v obecné rozpravě. Opakuji tedy pro většinu poslaneckých klubů, že tento návrh bude hlasován až na začátku třetího čtení, a budeme pokračovat v projednávání podrobnou rozpravou.
Do podrobné rozpravy vidím jednu přihlášku pana poslance Miroslava Kalouska, ale musím dát přednost zpravodaji podle jednacího řádu. Pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych předložil pozměňovací návrh k výše uvedenému návrhu zákona, který vám byl včera rozdán namnožený, takže jej nebudu celý číst, protože obsahuje i zdůvodnění.
Jenom bych poprosil o opravu tiskové chyby, která se v návrhu objevila, a sice v bodu 2 v odstavci 1 § 7a) se doplňuje nové písmeno e), které zní - a teď je tam ta chyba, kterou bych si dovolil opravit - "pro kterého je závazná jiná kolektivní smlouva vyššího stupně". Vypadlo tam slovo "jiná".
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji. Nyní pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně a kolegové, ve vládním návrhu je navrhován § 7a, který definuje, na jakého zaměstnavatele by se nevztahovala závaznost kolektivní smlouvy vyššího stupně. Je tam také řečeno v písmenu c), že se to nevztahuje na zaměstnavatele, který k předmětnému dni zaměstnává méně než 20 zaměstnanců. Přiznám se, marně hledám logiku u číslovky 20. Snad jenom že se to nevztahuje na zaměstnavatele, který nemusí zaměstnávat nikoho se změněnou pracovní schopností. Vzhledem k tomu, jakého se to týká zákona, bych rozuměl logice, že se to netýká malých podnikatelů, nebo že se to netýká malých a středních podnikatelů, anebo že se to týká všech. To jsou v zásadě tři možnosti, které mi dávají jakousi logiku, jiné ne, a z toho důvodu si dovoluji navrhnout pozměňovací návrh, který říká, že v § 7a odstavec 1 písmeno c) navrhuji číslovku 20 změnit na číslovku: varianta 1- 250, varianta 2 - 50, a to proto, že zákon o malých a středních podnikatelích říká, že malí podnikatelé jsou podnikatelé do 50 osob, střední podnikatelé do 250 osob. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi Miroslavu Kalouskovi. Kdo další do podrobné rozpravy? Nikoho nevidím, proto i podrobnou rozpravu končím.
Žádný návrh, který by byl k hlasování, to znamená vrácení výborům k novému projednání, nepadl.
***