(18.00 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Když se podíváte na tu strukturu pohledávek, které fond má, tak skutečně jádro těch pohledávek z nezaplacených privatizačních případů pochází ze samého začátku existence fondu někdy na počátku 90. let, ale postupně, tak jak čas plynul, se ta situace přece jenom zlepšovala. Já nejsem stoupencem další existence Fondu národního majetku, a proto jsem po svém nástupu na Ministerstvo financí začal prosazovat myšlenku zrušení, ukončení činnosti Fondu národního majetku v této časové fázi, to znamená ve druhé polovině volebního období, tak aby byl poskytnut dostatečný čas na pokračování privatizačního procesu, tak jak v tuto chvíli probíhá.
Když se podíváme na portfolio Fondu národního majetku a podíváme se na probíhající základní privatizační procesy, pak privatizace společnosti Unipetrol, která je významnou majetkovou účastí, se v tuto chvíli blíží do finále a její vypořádání je již v tomto okamžiku závislé pouze na jednom stanovisku Evropské komise. Privatizace společnosti Český Telecom, což je v tuto chvíli druhá nejvýznamnější majetková účast Fondu národního majetku, se dostává dnešním dnem do další fáze. Shodou okolností právě dnes vláda bude "mezirozhodovat" v tom běžícím privatizačním procesu.
Pokud jde o majetkovou účast v ČEZ, není záměrem vlády tuto účast v nejbližším období privatizovat tak, aby stát ztratil kontrolu nad společností ČEZ, čili dá se předpokládat, že nejméně 51 %, nejvýše tedy stávající účast, bude převedena skrze volby pro příští vládu tak, aby o nakládání s touto účastí rozhodovala posléze příští vláda, která vzejde z voleb v roce 2006. Přirozeně Fond národního majetku má ještě strategické účasti ve dvou strategických společnostech, kde vláda rovněž nemá zájem na privatizaci v tomto období, to je společnost MERO a ČEPRO. Dále má Fond národního majetku, a to je řekněme poslední významný podíl, který fond má, podíl ve společnosti České aerolinie.
Čili pokud se podíváme na ty základní a strategické podíly, tak jich dnes skutečně není mnoho. Dají se v zásadě spočítat na prstech jedné ruky, a pokud v letošním roce bude úspěšně dovršena privatizace společnosti Unipetrol a Telecom, pak skutečně lze hovořit o účasti ve čtyřech významných společnostech. Myslím si, že správa tohoto okruhu majetku už není tak rozsáhlá, aby odůvodňovala vydržování si samostatné instituce, která by plnila roli v té oblasti správy.
Zazněla zde v rozpravě otázka na celkovou koncepci v oblasti mimorozpočtových fondů. Vláda schválila v rámci reformy veřejných rozpočtů koncepci, která by měla směřovat k postupnému omezování počtu mimorozpočtových fondů. Ten proces byl zahájen tím, že již tato Poslanecká sněmovna zrušila jeden z mimorozpočtových fondů v gesci Ministerstva zemědělství. Dalším fondem, který by se měl zrušit, je Fond národního majetku. Rovněž bylo významně urychleno ukončení činnosti České konsolidační agentury jako další mimorozpočtové instituce, jejíž činnost má ovšem velký dopad na veřejné rozpočty. To je ta část úkolů, které zdá se budou realizovány v mandátu této vlády.
Pokud jde o další mimorozpočtové fondy a instituce, tak tam byl zvolen pomalejší harmonogram. Týká se to například Pozemkového fondu, kde byl schválen harmonogram, a horizont existence tohoto fondu ale sahá až do mandátu příští vlády, která vzejde z voleb v roce 2006.
V každém případě mým cílem jako ministra financí bylo v rámci resortu Ministerstva financí podniknout maximálně možné kroky k tomu, abychom v té oblasti, která je ve sféře působnosti Ministerstva financí, podnikli vše pro zjednodušení systému a pro snížení počtu mimorozpočtových institucí pokud možno na nulu.
Pokud jde o motivy tohoto návrhu, tak cílem je především posílení transparentnosti veřejných rozpočtů. Fond národního majetku byla instituce, která fungovala na základě zvláštního zákona, její závazky nebyly projednávány v rámci zákona o státním rozpočtu nebo nebyly součástí státního závěrečného účtu. Byla to instituce, která mohla mimorozpočtově financovat aktivity v řádu desítek miliard Kč, aniž by o tom explicitně rozhodovala Poslanecká sněmovna, pouze v rámci zákonných úprav, které toto umožňovaly. Postupem času přirozeně se ty toky dostaly pod kontrolu Poslanecké sněmovny zejména tím, jak se stále větší část zdrojů z Fondu národního majetku stala příjmovou stránkou fondu dopravy, fondu bydlení, jejichž rozpočty podléhají souhlasu Poslanecké sněmovny jak na příjmové, tak na výdajové straně.
To je tedy první cíl, ztransparentnění veřejných rozpočtů v České republice.
Za druhé jsou to přirozeně úspory provozních nákladů, protože samostatně existující instituce bude vždy stát více finančních prostředků. Ty náklady nebyly hrazeny ze státního rozpočtu, proto na ně nebylo tolik vidět. Ony byly hrazeny z provozního rozpočtu Fondu národního majetku, který byl hrazen z výnosů privatizace, a ačkoli podléhal souhlasu Poslanecké sněmovny, tak to byl rozpočet, kolem kterého se tady vždy vedly poměrně složité debaty. Přirozeně nedojde k tomu, že bychom se obešli beze všech zaměstnanců Fondu národního majetku, ale ten počet zaměstnanců, který přesahoval 200, už je dnes poloviční, a na Ministerstvo financí přejde čtvrtina toho původního rozsahu počtu zaměstnanců, který měl Fond národního majetku. Čili i v té oblasti personálních nákladů dojde k úspoře. Odstraní se samozřejmě i některé duplicitní procesy, které probíhaly paralelně nebo postupně, následně, kaskádovitým způsobem na Ministerstvu financí a následně na Fondu národního majetku v procesu exekuce a vydávání privatizačních rozhodnutí. Tam si myslím, že může dojít k zefektivnění a ke zkrácení procesu, který souvisí s privatizací státního majetku. Domnívám se, že i zefektivnění a zrychlení privatizačního procesu může být jedním z pozitivních produktů toho, že zrušíme Fond národního majetku.
Otázka přechodu závazků, které Fond národního majetku má, do oblastí, které souvisejí více s hospodařením státu, do oblasti státních finančních aktiv, pasiv, závazků Ministerstva financí, to je něco, co není příjemné v té první fázi, kdy přesně budeme mít tyto závazky vyčísleny v bilanci Ministerstva financí, ale je to něco, co do budoucna je nesmírně zdravé a nesmírně užitečné, protože pohlédneme pravdě do tváře a ta evidence bude daleko blíže rozhodování vlády, bude daleko blíže rozhodování Poslanecké sněmovny, než byla v minulosti.
Nemyslím si, že cílem tohoto procesu by bylo, aby exekutiva uzurpovala nějaký větší podíl na privatizačním procesu. V této Sněmovně se během 90. let odehrály velké bitvy o to, jakým způsobem má probíhat privatizační proces a jaký má být vliv legislativy a exekutivy na privatizační proces. Většinou opozice, ať v ní byla ODS nebo ať už v ní byla sociální demokracie, usilovala o to, aby legislativa měla větší podíl na privatizačním procesu, a naopak. Čili ty role se tady v Poslanecké sněmovně během uplynulého desetiletí vyměnily a je přirozené, že legislativa chce mít nějaký přirozený, úměrný vliv na privatizační proces. Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně. Jestliže privatizace bude pod kontrolou vlády, pak to není něco, co by se dostávalo mimo sféru vlivu Poslanecké sněmovny. Poslanecká sněmovna může volat k odpovědnosti šéfa Ministerstva financí v rámci těch pravomocí a kompetencí, které má. Myslím si, že ta politická odpovědnost se do budoucna daleko zjednoduší a ztransparentní. Myslím si, že bude naprosto zřetelné, jaké potom jsou konkrétní odpovědnosti konkrétních osob. Někdy v minulosti tu konkrétní odpovědnost zamlžovalo fungování kolektivních orgánů, které byly v čele Fondu národního majetku, protože si uvědomme, že v čele Fondu národního majetku je dnes kolektivní orgán, kterým je prezidium Fondu národního majetku, a výkonný kolektivní orgán, kterým je výkonný výbor Fondu národního majetku.
Myslím si, že nelze hovořit o nějakých mocenských ambicích ze strany stávajícího vedení Ministerstva financí, neboť účinnost zákona je navržena k 1. lednu 2006. Dá se předpokládat, že v těch posledních měsících před volbami intenzita privatizačního procesu nebude nikterak vysoká, neboť ty klíčové privatizační procesy přirozeným způsobem proběhnou zejména v první polovině letošního roku, z hlediska vypořádání pak pravděpodobně ve druhé polovině letošního roku, čili tato aktivita již nebude velká, a jedná se o mocenskou změnu na šest měsíců do parlamentních voleb z hlediska tohoto vedení Ministerstva financí, a pak je to věcí nové vlády a nového ministra, který vzejde z příštích parlamentních voleb.
***