(18.30 hodin)
(pokračuje Vidím)
Jedná se o bezplatnou železniční a linkovou autobusovou dopravu v rámci naší republiky, slevy při zřízení telefonní stanice a její bezplatné provozování a konečně poskytování příspěvků na lázeňskou léčbu a rehabilitační a rekreační pobyty. Problém je, že tento systém vznikl ještě v podmínkách minulého režimu, kdy všechny zmíněné služby byly zajišťovány státem. To už samozřejmě dávno neplatí. Poskytovateli dopravních a telekomunikačních služeb jsou v současné době akciové společnosti, které poskytují dané slevy dobrovolně a k tíži vlastního hospodaření. Dojde-li například k předpokládané privatizaci Českého Telecomu nebo Českých drah, nelze předpokládat, že současný systém výhod pro účastníky odboje zůstane zachován. Stejně tak se předpokládá ukončení činnosti systému příspěvků, které v současné době poskytuje některým příslušníkům odboje Ministerstvo obrany.
Nemenším problémem je správa současného systému Českým svazem bojovníků za svobodu. Poskytování příspěvků a vydávání průkazů zajišťují členové svazu, jejichž vysoký věkový průměr znemožní v dohledné době fungování systému. To platí tím spíš, že ze strany státu je plánováno převedení poskytování dotací na kraje, což by administrativní zabezpečení ze strany Českého svazu bojovníků za svobodu dále zkomplikovalo.
V předloženém návrhu zákona proto přináším řešení, které by současné a především v budoucnu očekávané problémy odstranilo. Vzhledem k tomu, že prakticky všechny osoby, které využívají současný systém výhod, jsou recipienty některého druhu důchodu, navrhuji, aby byl současný systém výhod od příštího kalendářního roku nahrazen zvláštním příspěvkem k důchodu.
Tato úprava má dvě základní výhody. Za prvé reaguje s předstihem na problémy a komplikace, které jsou již nyní ve fungování systému výhod zřetelné a které plynou ze změny právní formy povinných subjektů, a za druhé návrh přenáší povinnost ocenit zásluhy účastníkům odboje z podnikatelských subjektů na stát. Pokud má Česká republika zájem na ocenění lidí, kteří se v historii zasloužili o její samostatnost, měla by jej vyjádřit sama a přímo.
Vláda ve svém negativním stanovisku k návrhu tvrdí, že mnou předložené řešení je nevýhodné, nesystémové a předčasné. Docela by mě zajímalo, kdy by toto řešení za předčasné považováno nebylo. Zřejmě v okamžiku, kdy by k předpokládaným změnám došlo a situace by byla kritická. Dále nerozumím tomu, jak lze za nesystémové řešení označit opatření, kdy je správa systému přesunuta z množství nejrůznějších subjektů, z nichž mnohé ani nejsou součástí státní správy, na Českou správu sociálního zabezpečení, resp. Ministerstvo obrany. Také upozorňuji, že pro řešení problémů, které v rámci navrhovaného systému mohou nastat, se počítá s jejich vyjasněním formou standardního správního řízení s možností soudního přezkumu.
A konečně, pokud jde o údajnou nevýhodnost příspěvku k důchodu. Iniciativa k návrhu zákona vzešla přímo ze strany Českého svazu bojovníků za svobodu, s jejichž vedením jsem předpokládanou úpravu průběžně konzultoval. Byl to právě tento svaz, kdo mě upozornil na problematické aspekty současné úpravy a její potenciální nevýhody a požádal mě o zvážení možnosti zavedení systému příspěvku k důchodu. Možná vláda ví sama nejlépe, co účastníci odboje považují za sebe za výhodné.
Přes vládní kritiku mého návrhu trvám na tom, že je tento návrh potřebný a přínosný, a chci požádat Sněmovnu o to, aby jej propustila do dalšího čtení. Pokud by tak Sněmovna učinila, bude samozřejmě v rámci podrobné rozpravy ve druhém čtení nezbytné upravit účinnost, protože tu jsem navrhoval k 1. lednu letošního roku v domnění, že tento návrh bude projednán někdy v září loňského roku.
Děkuji pěkně.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji předkladateli Janu Vidímovi a žádám, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Václavek. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Jiří Václavek: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, kolega Vidím uvedl řadu důvodů, s kterými lze souhlasit, aby se tento zákon projednával, na druhé straně vláda ve svém zamítavém stanovisku má také řadu oprávněných připomínek, které podle mého názoru bude nutno řešit. Vzhledem k tomu, že v rozpočtovém výboru - pokud tento zákon projde do druhého čtení - předpokládám projednávání 2. března této předlohy, doporučoval bych předkladateli, aby se buď s Českou správou sociálního zabezpečení, případně zástupci Ministerstva práce a sociálních věcí pokusili všechny legislativní námitky, které vláda měla, odstranit.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji za jeho zpravodajskou zprávu a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy mám jednu písemnou přihlášku - pana poslance Karla Černého. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Další přihlášku z místa, pokud nebudu mít písemnou přihlášku, mám od poslance Radima Turka.
Poslanec Karel Černý: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, sílu naši společnosti netvoří jen hodnoty materiální povahy. Jsem přesvědčen, že vlastenectví, svoboda a morálka nejsou jen rekvizitami minulosti, ale mají co říci i k dnešku. Jejich řeč by měla být výrazná a hlasitá, neboť bez historické paměti a národní hrdosti ztrácí národ svoji identitu a může tím ohrozit i samotnou svoji existenci. Nositeli hodnot, které jsem zmínil, byli a jsou členové Českého svazu bojovníků za svobodu a Obce legionářské. Jich se také týká novela předložená kolegou Vidímem.
Vláda České republiky uvádí ve svém stanovisku k předložené novele připomínky, na jejichž základě vyslovuje negativní stanovisko. Dámy a pánové, domnívám se, že připomínkované pasáže se dají upravit ve druhém čtení, a proto si dovoluji Sněmovnu požádat o propuštění předloženého tisku do dalšího čtení.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Černému. Slova se ujme pan poslanec Radim Turek, zatím poslední přihlášený do obecné rozpravy. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Radim Turek: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych řekl pár poznámek k tisku 740, návrhu zákona o zvláštním příspěvku, který účastníkům národního odboje za osvobození chceme poskytnout. Samozřejmě je chvályhodné se zabývat touto tematikou, protože skutečně některé výhody, které odbojáři na základě vydaného osvědčení, kterým odbojářům poskytoval stát, mohou skončit, nicméně některé věci se dopředu předjímají. Já bych chtěl upozornit na jednu věc, která bude určitě problémem, a pokud se dostane tento tisk do druhého čtení, měl by se tím výbor velmi podrobně zabývat. Je tam kolize se zákonem 255/1946, kdy v této Sněmovně jsme si již několikráte řekli, že se nechceme vlamovat do jurisdikce, která byla dávno proběhnutá, a zejména jedná-li se o takové zákony, které nabyly účinnosti v roce 1946, a to zejména v § 1 odst. 1 písm. b), kde se hovoří, že bude poskytnut zvláštní příspěvek účastníkům českého národního povstání. Právě osvědčení z roku 1946 platilo pouze pro účastníky, kteří byli nějak zraněni, anebo pozůstalým v případě, že rodinný příslušník padl v povstání, a bohužel nezahrnoval ani tento zákon účastníky, kteří se aktivně zúčastnili českého národního povstání 5. května v Praze, a nyní se vlamujeme do jurisdikce tohoto zákona, přičemž v žádném jiném zákoně, ani zákon z roku 2000, zákon č. 39, a zákony z roku 2001, č. 261, toto neumožňovaly. Tady je opravdu zřejmý nesoulad mezi některými již existujícími právními úpravami.
Stejně tak jako předřečník, i já se nepřipojím k nesouhlasu vlády, která ovšem velice správně poměrně mnoho chyb tomuto zákonu vytýká. Myslím si, že je to dáno trochu i tím, že sice kolega Vidím říká, že to vzešlo z iniciativy Svazu čsl. protifašistických bojovníků, nicméně jak jsem byl upozorněn před čtrnácti dny samotným vedením tohoto svazu, tak oni také překvapivě zjistili, že tento návrh právě pan poslanec Vidím předložil, a to z úst nejvyšších představitelů tohoto svazu, takže si myslím, že je tady trochu chyba, že se lépe nespolupracuje.
***