(15.40 hodin)
(pokračuje Bublan)
K vaší otázce, která se týká toho, jak se změnily stavy jednotlivých složek Ministerstva vnitra od roku 1993, vám bohužel zde nemohu dát přesná čísla. Ale pokud na této otázce trváte, dodám vám to písemně.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji za zodpovězení. Paní poslankyně Bayerová má ještě možnost využít jedné minuty k položení eventuální doplňující otázky.
Poslankyně Marta Bayerová: Děkuji. Obdržela jsem informaci o snižování stavu z porady okresních ředitelů Policie České republiky, ale vaše ujištění, pane ministře, mi plně stačí. Budu informovat, že nedochází ke změně tabulkových míst. To mi plně stačí, děkuji.
Podala jsem ještě písemnou interpelaci, doufám, že mi písemně odpovíte. Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Myslím, že to je jasné. Můžeme ukončit tuto interpelaci na pana ministra vnitra Františka Bublana.
Další interpelací je interpelace paní poslankyně Lucie Talmanové na ministryni zdravotnictví Miladu Emmerovou ve věci úhradové vyhlášky pro první pololetí na rok 2005. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Lucie Talmanová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Vážená paní ministryně, dne 25. ledna letošního roku jste vydala vyhlášku číslo 50/2005 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění včetně regulačních omezení pro první pololetí roku 2005. Vy a vaše ministerstvo vydáním vyhlášky neakceptovalo omezené finanční možnosti systému veřejného zdravotního pojištění, návrh zdravotněpojistného plánu Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky pro rok 2005 a ani upozornění pojišťoven o finančních důsledcích a dopadech. I nadále tak bude pokračovat trend destabilizace systému veřejného zdravotního pojištění, trend nerovnováhy mezi příjmy a výdaji zahájený úhradovými vyhláškami již v roce 2001.
Tento trend v průběhu roku nutně nastolí otázku o způsobu řešení rychle narůstajícího deficitu, protože zdravotnická zařízení vystavená druhotné platební neschopnosti se budou jen velmi těžko smiřovat s prodloužením průměrných lhůt splatnosti. Dle názoru zdravotních pojišťoven povede vyhláška k významnému zvýšení deficitu základního fondu zdravotního pojištění. Ten se projeví prodloužením průměrné délky zpoždění plateb zdravotnickým zařízením zapříčiněné růstem závazků vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti.
Asi je vám známo, že v případě Všeobecné zdravotní pojišťovny dopad při plném dodržení této vyhlášky bude v roce 2005 pět miliard korun a závazky vůči zdravotnickým zařízením po lhůtě splatnosti dosáhnou tak ke konci letošního roku kumulované ztráty ve výši přibližně šestnácti miliard.
Vyvstává tedy otázka, vážená paní ministryně, kdo bude řešit případný deficit, a to nejen v roce 2005, ale i v letech následujících, bude-li se prodlužovat nebo budete-li pokračovat v tomto stavu.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Slyšeli jsme interpelaci. Prosím paní ministryni Miladu Emmerovou, aby se ujala slova. Prosím, máte slovo.
Ministryně zdravotnictví ČR Milada Emmerová Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, odpovídám na interpelaci paní kolegyně Lucie Talmanové ve věci úhradové vyhlášky pro první pololetí roku 2005. Jenom krátce zopakuji, že dne 25. 1. 2005 byla ve Sbírce zákonů uveřejněna vyhláška Ministerstva zdravotnictví číslo 50/2005 Sb., kterou se stanoví výše úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění včetně regulačních omezení pro první pololetí roku 2005. Tato vyhláška nabyla účinnosti dnem vyhlášení, tj. 25. 1. 2005. Upravuje úhrady segmentů lůžkové péče, a to akutní i následné, ambulantní specializované péče a neodkladné péče v nesmluvních zdravotnických zařízeních. Celkově se jedná o zhruba 54 % objemu z celkových úhrad. Vyhlášku vydalo Ministerstvo zdravotnictví na základě zmocnění, které má ze zákona číslo 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, § 17 odstavec 7 písmeno b).
Hlavní důvody pro vydání úhradové vyhlášky jsou následující.
Segment lůžkové péče se nedohodl o úhradách po dobu šesti let, to je pro dvanáct pololetí. Dále - podíl úhrad lůžkové péče se v posledních letech snižuje. V roce 2001 50,1 %, v roce 2004 46,2 %. Dále vyhláška dává možnost snížit nadbytečné náklady až o 10 % a společně s růstem úhrad o 3 až 4 % vytváří prostor pro zvýšení mezd v nemocnicích. Vyhláška dává jasná pravidla pro úhrady s přesným vymezením variant, odstraňuje různost výkladu při aplikaci předchozí vyhlášky číslo 532/2002 pro první pololetí 2003, zejména v oblasti stanovení referenčních období. Úhrady v rámci segmentu ambulantních specialistů jsou vyhláškou nastaveny tak, aby byl vytvořen prostor pro případný přesun péče z lůžkové části do ambulantní.
Finanční dopady vyhlášky jsou následující. Vyhláška upravuje úhrady zhruba 54 %, tj. asi 41,5 miliardy korun objemu péče pro první pololetí 2005 s předpokládaným navýšením do 4 %, tj. zhruba 1,7 miliardy korun, což při předpokládaném navýšení příjmů v rozsahu 5 až 6 % proti roku 2004, tj. 4,2 miliardy korun za první pololetí, by nemělo zvýšit současný deficit. Předpokladem je však odpovědnost zdravotních pojišťoven při realizaci úhrad pro ostatní segmenty zdravotní péče, které neupravuje úhradová vyhláška. Předpoklad navýšení příjmů o 5 až 6 % pro rok 2005 považuje Ministerstvo zdravotnictví za reálný, protože za rok 2004 bylo navýšení příjmů o 6,71 %, za leden 2005 je navýšení 5,86 %.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, paní ministryně. Vidím, že paní poslankyně Talmanová doplní svou interpelaci.
Poslankyně Lucie Talmanová: Děkuji. Vážená paní ministryně, z čísel, která jste zde uvedla, je zcela evidentní, že tato vyhláška byla opravdu připravena, koncipována a podepsána přes ostrý nesouhlas zdravotních pojišťoven, zejména Všeobecné zdravotní pojišťovny. Ztrátu, jak ji zdravotní pojišťovny vyčíslily, vy nepředpokládáte. Přesto se ptám: V případě, že k této ztrátě dojde a Všeobecná zdravotní pojišťovna, bude-li povinna dodržet tuto vyhlášku, ke konci roku zvýší svoji ztrátu odhadem o pět miliard korun. Je toto právě váš úmysl, když jste tuto vyhlášku takto podepisovala?
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Slyšeli jsme doplňující otázku. Prosím paní ministryni o doplněk k odpovědi.
Ministryně zdravotnictví ČR Milada Emmerová Chtěla bych podotknout, že v minulosti, kdy vyhláška nebyla z nejrůznějších příčin, se deficit Všeobecné zdravotní pojišťovny také konal, prohluboval a kumuloval. Takže žádná vyhláška nemůže být příčinou toho, že by se deficit zvyšoval.
Chci jenom říci, že vyhláška usměrňuje maximálně 3,5 až 4 miliardy z 9 až 10 miliard, což je 35 až 40 %. Protože žádné jiné navýšení se nekoná a nemocnice dle vyhlášky ušetří na duplicitních výkonech, diagnostice i materiálu, neboť mohou působit na 90 % loňských výkonů, nemají pojišťovny skutečně kde tyto zbylé peníze utratit normální cestou.
***