Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2002 – 2006

(14.00 hodin)

Místopředseda PSP Jan Kasal: Paní a pánové, společně s panem poslancem Kužvartem máme za to, že jste polední přestávku mohli využít k tomu, abyste si sdělili všechny podstatné věci. Pokud to někomu nevyšlo, tak bych ho prosil, aby v polední přestávce pokračoval za dveřmi sněmovny.

Poslanec Miloš Kužvart: Děkuji, pane předsedající, patrně v naději, že ten hovor se týká třeba toho, kde byly jaké průchodky v metru. Asi tomu tak není, ten hovor se týká jiných věcí.

Myslím si, že ta věc je natolik zásadní, že by bylo vhodné se zde, na půdě Poslanecké sněmovny, zabývat právě mnou před chvilkou zmíněnými systémovými záležitostmi, to znamená v oblasti legislativní, to znamená právního rámce a i v oblasti institucionální. Vzpomínám si, jaké byly stesky a kritika ze strany nejrůznějších institucí například na tok, ale nikoliv tok vody, ale tok informací. Zbytečně složité situace, kdy na jedné straně podniky Povodí, na druhé straně Český hydrometeorologický ústav, na třetí straně orgány veřejné správy, které zoufale potřebovaly kvalifikovanou informaci včas a v příslušném rozsahu mít na stole a podle toho jednat a podle toho se zařizovat.

Další věc je v oblasti kompetencí, v oblasti nakládání s vodami. Všichni víme, jakými peripetiemi zhruba od roku 1997 tato oblast prochází, a já jsem si jist, že právě zde ta dvojakost, dvoukolejnost znamená velkou nevýhodu pro jeden ze základů a předpokladů úspěšného systémového řízení, to znamená, že je prostě a jednoduše jedna hlava a jeden odpovědný ústřední orgán státní správy či instituce.

A zde mi dovolte kratinkou odbočku na konto úvah, které proběhly ve sdělovacích prostředcích před několika týdny v návaznosti na ničivou vlnu tsunami na Dálném východě, kdy byla zde na stole úvaha, že by se zřídil jakýsi úřad pro mimořádné události. Já pevně věřím, že takováto věc se již vykouřila z hlav těch, kteří toto uvažovali, protože já si myslím, že zřízení dalšího úřadu, který by podivně vstupoval do kompetencí daných kompetenčním zákonem a nejrůznějšími právními předpisy, že by to znamenalo, že nám kromě té dvoukolejnosti ještě vznikne třetí kolej v získávání informací, jejich vyhodnocování a také v řízení příslušných institucí v situaci toho krizového řízení.

Z tohoto místa bych chtěl poděkovat všem těm, kteří ať už v létě roku 1997 nebo v létě 2002 dokázali na místě řešit tyto věci často způsobem velmi pro nás často typickým, to znamená, improvizovali, ale o to možná úspěšněji zachraňovali hodnoty a lidské životy, lidské životy především. Jedná se o hasiče, jedná se o dobrovolníky, o místní samosprávu. To, co bylo podle mého soudu to základní problematické pochybení, a to, nač odkazuje nejvyšší státní zástupkyně i ona zmíněná vyšetřovací komise hlavního města Prahy, magistrátu, je to například otázka toho, zdali skutečně jsou oprávněné úvahy a odhady hydrologů, že pokud by před příchodem té největší ničivé vlny byla využita možnost, že Ústřední povodňová komise může nařídit mimořádnou manipulaci s jednotlivými vodními díly - mám na mysli především vltavskou kaskádu, a teď volně cituji úvahy expertů - mohla být například záplava Karlína až o jeden metr nižší. Zdůrazňuji onen údaj: až o jeden metr nižší! Pochopitelně že tato situace je velmi s otazníkem, zdali by tomu tak skutečně bylo. Vyplývá to z určitých modelací odborníků. Na druhé straně právě tyto nejistoty ukazují, že ve stávající legislativě, ve stávajícím institucionálním rámci je evidentně co prověřovat.

Na závěr svého vystoupení bych tedy chtěl konstatovat, že do vínku takovéhoto skutečně pracovního týmu zřízeného na půdě Poslanecké sněmovny ze zákonodárců by mělo být právě toto, to znamená připravit se na to, že podobná pohroma nás může postihnout možná bohužel už toto léto. Být na to připraveni, poučit se z těch chyb, poučit se z toho, co nebylo učiněno v létě 2002, a snažit se v budoucnu jednat kvalifikovaněji, efektivněji a mimo jiné i s využitím těch nástrojů, které jednotlivé orgány včetně ústředních orgánů státní správy a včetně jejich vedoucích mají. Je zcela jisté, že by zase došlo k dalšímu posunu ve snížení počtu obětí na životech i snížení materiálních škod. Ten posun mezi lety 1997 až 2002 je zřejmý a já pevně věřím, že dojde souhlasným hlasováním této Sněmovny k ustanovení této komise.

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče. Jenom si dovolím poznámku, že kdyby povodně měly přijít toto léto, tak ta vyšetřovací komise, která má ukončit činnost v březnu roku 2006, už by nám příliš nepomohla. Ale to nechám pod čarou.

Další přihlášky do obecné rozpravy nejsou, takže obecnou rozpravu končím.

Otevírám rozpravu podrobnou. Připomínám text psaného usnesení, který máte všichni k dispozici. Hlásí se někdo do podrobné rozpravy? Nehlásí se do podrobné rozpravy, takže i podrobnou rozpravu končím, a poté co vás všechny přivolám, dám hlasovat o usnesení, které máme k dispozici a které v článku I zřizuje dle § 48 našeho zákona o jednacím řádu vyšetřovací komisi pro zjištění osobní odpovědnosti za škody způsobené povodní v srpnu 2002 a tak dále, tak jak je to v materiálu.

Takže, dámy a pánové, myslím, že nic nebrání tomu, abych zahájil hlasování pořadové číslo 202. Kdo s návrhem tohoto usnesení souhlasí, ať zvedne ruku a stiskne tlačítko "ano". Děkuji. Kdo je proti? Děkuji.

Hlasování skončilo. Ze 140 hlasujících bylo pro 48, proti 70, takže tento návrh nebyl přijat.

Takže já děkuji panu poslanci Fischerovi za jeho zpravodajské povinnosti, za účast a končím projednávání tohoto bodu.

Nyní se budeme věnovat bodu 11. Je to

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal ministr průmyslu a obchodu Milan Urban, aby byl ministr životního prostředí Libor Ambrozek pohotově, protože ten návrh předkládají společně. Zároveň jest žádán pan poslanec Oldřich Vojíř coby zpravodaj hospodářského výboru.

Tento návrh jsme začali projednávat na 38. schůzi 25. listopadu loňského roku, ukončili jsme všeobecnou rozpravu. Další den, 26. listopadu, jsme po závěrečných slovech hlasovali o přednesených návrzích a jednání jsme přerušili do přijetí usnesení hospodářského výboru. Hospodářský výbor návrh zákona projednal a usnesení bylo rozdáno jako sněmovní tisk 529/2.

Prosím tedy, aby se v tuto chvíli ujal slova zpravodaj tohoto výboru pan poslanec Oldřich Vojíř. Ale chce-li vystoupit pan ministr, má k tomu plné právo.

Ministr průmyslu a obchodu ČR Milan Urban Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, tento zákon bourá mýty o tom, že ministři průmyslu České republiky se každý den ráno probouzejí s myšlenkou, jak zhoršit životní prostředí v České republice. Opak je pravdou. Hospodářský růst, s tím související růst životní úrovně, dobré životní prostředí a přiměřený sociální smír - to jsou pilíře, které jsou blízké nejenom mně, ale všem Evropanům.

Smyslem tohoto zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je přispět k plnění osmiprocentního indikativního cíle podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, ke kterým se Česká republika zavázala v přístupové smlouvě s Evropskou unií. Co je však ještě důležitější, má zajistit stabilní podnikatelské prostředí pro potenciální investory v této oblasti.

Je přirozené, že k využitelnosti obnovitelných zdrojů existuje mnoho odlišných názorů souvisejících hlavně se zdejšími přírodními podmínkami, spolehlivostí dodávek elektrické energie a zejména s dopadem na ceny elektrické energie pro konečné zákazníky. O to více jsem rád, že během poměrně komplikovaného projednávání tohoto návrhu zákona ve výborech Poslanecké Sněmovny se podařilo nalézt velmi dobrou shodu mezi hospodářským výborem, Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem životního prostředí, Energetickým regulačním úřadem, a tato shoda vyústila ve formulaci dvou komplexních pozměňovací návrhů.

***