(17.00 hodin)
(pokračuje Buzková)

Tento problém v principu spočívá právě v tom, co v tuto chvíli popisuji, to znamená, že je velmi málo oddělený režim výkonu ústavní a ochranné výchovy, které mají zcela jiný charakter, protože ústavní výchova je v principu kázeňským a výchovným opatřením, zatímco ochranná výchova má do značné míry trestněprávní charakter.

Je třeba vyslat soudům signál, že má smysl v jejich rozhodování i rozhodovací praxi mladistvým, případně i dětským pachatelům ochrannou výchovu ukládat plně podle zákona 218 z roku 2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů /zákon o soudnictví ve věcech mládeže/. V důsledku navržených změn bude možné oddělit tyto děti od dětí s nařízenou ústavní výchovou a případně i lépe rozlišit jednotlivá zařízení či části zařízení určené pro děti s tímto ochranným opatřením, včetně vybavení nutnými zabezpečovacími technickými prvky. (Stále značný hluk v sále.)

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, možná se vám zdá, že v tuto chvíli hovořím příliš nahlas pro tuto Sněmovnu, nicméně jsem dospěla k názoru, že toto je jediná šance, aby ti, kteří mají zájem poslouchat úvodní slovo k tomuto zákonu, měli skutečně šanci jej vyslechnout.

Za druhé to je určení okruhu osob, které jsou oprávněny jednat za dítě v závažnějších případech. Současná jediná legislativní zkratka "osoby odpovědné za výchovu" je nejednoznačná, a proto v určitých případech nedostatečně identifikuje osoby oprávněné zastupovat dítě.

Za třetí je to zpřesnění úpravy příspěvků na úhradu péče. Stanovení výše příspěvku činí v současné době nemalé obtíže, neboť nejsou přesně definovány osoby, které jsou povinny příspěvek hradit. Není zřejmé, jaký podíl na příspěvku má každý z rodičů, a rovněž velmi nepřesně je stanoveno, jak postupovat v případech, kdy povinné osoby mají nízké příjmy, které jim neumožňují příspěvek hradit. V neposlední řadě v praxi způsobuje potíže skutečnost, že soudy v mnoha případech při nařizování ústavní výchovy nemění rozhodnutí o výživném dítěte, což se tato novela pokouší odstranit zpřesněním § 103 zákona o rodině.

Za čtvrté je to přesnější úprava správního řízení.V praxi vznikají velké potíže při určování, na které rozhodování ředitele užít obecnou úpravu správního řízení, neboť výslovně je vyloučeno pouze jediné rozhodování, a to umístění dítěte podle § 5 odst. 1, a naopak pod režim správního řádu je výslovně zařazeno pouze rozhodování o výši příspěvku, prodloužení termínu naplnění těch ekonomicky nejnáročnějších transformačních kroků týkajících se změn v počtech dětí v rodinných, resp. výchovných skupinách, a počtech rodinných, resp. výchovných skupin v zařízeních pro výkon ústavní výchovy anebo ochranné výchovy.

V neposlední řadě je nezbytné zdůraznit, že zákon je předpisem řešícím pouze oblast školství, tedy nejedná se o souhrnné pojednání péče o děti vůbec. Celkové koncepční pojetí náhradní výchovy by mělo být řešeno v průběhu následujících let za úzké spolupráce dalších resortů, které jsou za tuto oblast zodpovědné.

Paní poslankyně, páni poslanci, děkuji všem, kteří mi věnovali pozornost.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní ministryni Petře Buzkové. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Walter Bartoš.

 

Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedající, vážení vládo, dámy a pánové, dovolte, abych přednesl zpravodajskou zprávu a poprosil prostřednictvím předsedajícího pana kolegu Vymětala, aby mě teď při tom nerušil.

Sněmovním tiskem č. 822 vláda předkládá návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů, ve znění nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 476/2004, a další související zákony.

V obecné části důvodové zprávy vláda vysvětluje, proč je novelizován zákon, který byl od samého začátku připravován nejen ministerstvem, ale i širokým týmem odborníků z praxe a byl přijat teprve před dvěma roky. Novelizace se podle důvodové zprávy snaží reagovat na poznatky z praxe a zároveň podle předkladatelů reaguje na změnu možnosti státního rozpočtu naplnit do dvou let ekonomické důsledky původního znění zákona. Možnosti naplňování zákona byly podle důvodové zprávy přerušeny povodněmi v roce 2002 a nutností prioritně řešit jejich následky. Proto se nově navrhuje prodloužit dobu naplnění ekonomicky nejnáročnějších transformačních kroků, zejména počty dětí ve výchovných a rodinných skupinách, o další dva roky.

Důležitou poznámkou v důvodové zprávě je informace o tom, že se nejedná o souhrnné pojednání péče o děti. Vláda, potažmo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, v důvodové zprávě říká, že celkové koncepční pojetí náhradní výchovy by mělo být řešeno až někdy v průběhu následujících let.

Podle důvodové zprávy přináší předkládaný návrh úpravy zejména v těchto oblastech: za prvé - přesnější určení okruhu osob, které jsou oprávněny jednat za dítě v závažnějších případech; za druhé - zpřesnění úpravy příspěvku na úhradu poskytované péče; za třetí - přesnější úpravu správního řízení; za čtvrté - zřetelnější oddělení režimu výkonu ústavní a ochranné výchovy.

Důvodová zpráva k tisku 822 dále uvádí soulad s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami a slučitelnost s právem Evropské unie. Jako důležitý aspekt novelizace je konstatováno také to, že se jedná jen o novelu technického rázu, a nebude mít proto dopady nejen na státní rozpočet, ale ani na jiné rozpočty. Předkladatelé navíc doufají, že novela bude mít příznivé sociální dopady, neboť v odděleném režimu ústavní ochranné výchovy se bude moci lépe profilovat péče o tyto skupiny lidí.

Vážený pane předsedající, tolik moje neutrální zpravodajská zpráva. Já se samozřejmě hlásím do obecné rozpravy s projevem, který už neutrální nebude. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Kasal: Já vám děkuji, pane poslanče Bartoši, takto zpravodaji určeným pro prvé čtení, a otevírám rozpravu. Do rozpravy v tuto chvíli jsou přihlášeni poslanec Čada, potom paní poslankyně Táňa Fischerová a pan poslanec Bartoš. Chce s předstihem využít…? První byl přihlášen pan poslanec Čada, poté Táňa Fischerová, potom Walter Bartoš.

 

Poslanec Vladimír Čada: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych se touto cestou stručně vyjádřil k projednávanému vládnímu návrhu zákona, sněmovní tisk 822, kterým se navrhuje změna zákona o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních.

Během posledních měsíců byla společnost opakovaně šokována násilnými skutky, které měli na svědomí mladiství pachatelé a v některých případech bohužel i děti ve věku pod hranicí trestní odpovědnosti. V této souvislosti byla znovu nastolena otázka, zda jsme jako společnost schopni se vyrovnat s takto závažným problémem a zda jsme schopni ochránit společnost před takto závažným jednáním a současně zajistit, anebo se aspoň pokusit zajistit nápravu takovýchto pachatelů.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP