(9.50 hodin)
(pokračuje Janeček)
Je to klasický souboj peněz a rozumu a já vás prosím, abychom dali přednost rozumu. Protože co se může stát? Dobře, schválíme nedokonalý zákon. Na tento zákon bude mít určitě Senát jiný pohled než Poslanecká sněmovna, asi ho vrátí, možná že ho vrátí pan prezident, ale jisté je jedno - ti aktéři budou muset říci, jaké námitky proti tomu návrhu mají. Já se odmítám spokojit s obecnou námitkou, že je to legislativně nečisté a že to může způsobit problémy. Prostě jednoduchá věta, že se v místnostech veřejného stravování zakazuje kouřit, je věta jednoduchá, já v ní nevidím žádný problém, já nevidím žádný problém v tom, když tam jsou vyjmenovány orgány, které mají na dodržování tohoto zákonu dohlížet. A nevidím žádný problém v tom, když v dalším ustanovení jsou stanoveny sankce a rozpětí sankcí.
Druhá věc, o které možná bychom se mohli zamyslet, je, co v případě, když tento zákon skutečně bude zamítnut. A protože znám určité osudy zákonů v této Poslanecké sněmovně, tak vám oznamuji, že mám připraven na disketě v podstatě obdobný zákon, jaký vyšel z výboru pro sociální politiku a zdravotnictví, a prostě ho podám formou poslanecké iniciativy, protože se obávám, že když vláda nebude pod tlakem, tak že prostě nic nepředloží, neboť zjistíme, že je to legislativně složité. A budeme o té věci jednat a jednat tak dlouho, až onen rozum zvítězí a budeme chránit děti a nekuřáky, aby nebyli nuceni dýchat a pohybovat se v prostředí karcinogenů.
Já vám děkuji za pozornost a těším se na vaše odpovědné hlasování.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Posledním přihlášeným zatím je - ale už předposledním - pan kolega Hovorka, po něm paní kolegyně Konečná. A ještě pan poslanec Říha. Ten si nedá pokoj se svojí biochemií a fyziologií. Prosím.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené dámy a vážení pánové, pokusím se jenom krátce vysvětlit význam svého pozměňovacího návrhu, který jsem přednesl pod označením K1. Pokládám to za nutné, protože ne každý v této Sněmovně cestuje vlakem.
Podstata tohoto návrhu spočívá v tom, že dnešní praxe je taková, že běžně bývají řazeny v soupravách vagony, které jsou zčásti pro kuřáky a zčásti pro nekuřáky. Smysl toho pozměňovacího návrhu směřuje k tomu, aby byli odděleni kuřáci a nekuřáci, to znamená, aby ve vlacích byla řazena minimálně polovina vagonů nekuřáckých. I když je v některých vlacích klimatizace, tak dochází k tomu, že jedna zapálená cigareta v době, kdy vlak například stojí, klimatizace je odpojená, potom vlastně zamoří ten prostor celého vagonu. Takže se domnívám, že je potřeba přijat tento pozměňovací návrh.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. S faktickou poznámkou předbíhá svoji kolegyni pan poslanec Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo, pane předsedající. Rád bych chtěl vaším prostřednictvím říct kolegovi Hovorkovi, co bude dělat s mezinárodními rychlíky Intercity a Eurocity, které v každém vagoně mají kuřácká kupé. To je bude na hranicích zastavovat a přemalovávat, nebo je radši do republiky ani nepustíme?
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Nyní má slovo kolegyně Konečná, poté pan poslanec Říha.
Poslankyně Kateřina Konečná: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, je to dva a půl roku, čtyřikrát se k tomuto sešel výbor pro sociální politiku, jednou výbor pro veřejnou správu a možná šestkrát jsme to řešili ve Sněmovně. A já bych se ráda zeptala vlády v tom případě, co dělala. Proč pokud vidí v tomto případě tento návrh zákona tak špatný, proč ho nestáhla před rokem, a dneska jsme mohli projednávat možná oddělenou, možná lepší, ale každopádně novelu zákona, která by byla přijatelná? Proč se tady dva a půl roku trápíme se zákonem, a vláda nám po dvou a půl letech řekne: "Promiňte, je tam moc pozměňovacích návrhů" - což je právo každého z nás dát pozměňovací návrh - "a my to nepřijmeme a my si to stáhneme a my jsme pro zamítnutí." Tento zákon přežil tři ministry. Tři ministry, kteří nebyli schopni, ani jeden z nich, stáhnout tento návrh a říct nám tady všem: "Za dva měsíce vám připravíme nový."
Tento zákon je potřeba, ano, je to patnáct let, co takový zákon chybí. A uvědomme si to všichni při svém hlasování, protože pokud byť možná, jak říkal kolega Janeček, ne úplně dokonalý návrh, ale přesto návrh zákona, který začíná aspoň řešit problematiku, která se stává aktuální v naší době, nepřijmeme, potom se zpovídejme všem, kteří pasivně kouří, kteří se setkávají s tím, že nenacházejí pomoc v různých léčebnách, a kteří mají problémy s návykovými látkami.
Já v tomto případě musím podpořit pana kolegu Janečka. Vláda toto měla udělat dříve. Dneska už to nemá smysl. (Tleskají poslanci KSČM.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. S faktickou poznámkou ještě pan kolega Hovorka. S faktickou poznámkou poté pan kolega Říha.
Prosím pana kolegu Kapouna (mluví s ministrem), aby uvolnil prostor u řečniště.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl jsem jen krátce reagovat. Ano, jsou i mezinárodní rychlíky, eurocity vlaky, které jezdí přes naše území. Jsou to například vlaky rakouské a je to například vlak slovenský, které mají oddělené vozy pro kouření a pro nekouření.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan kolega Říha.
Poslanec Vladimír Říha: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, je nezadatelným právem vlády vládní návrh brát zpět. Nemohu ale než vyjádřit lítost nad tím, že to nebylo učiněno dřív, například při opakovaném druhém čtení. Je pravda, že máme snahu předkládat zákony, které budou dobré. Také staré české přísloví říká "Dvakrát měř a jednou řež!". Kdesi jsem však četl i dodatek k tomuto přísloví: "Tak dlouho měřili, až už nebylo co řezat."
Místopředseda PSP Ivan Langer: Zatím posledním přihlášením je pan kolega Pospíšil. Poté pan kolega Beneš.
Poslanec Jiří Pospíšil: Já mám, dámy a pánové, pouze dvě poznámky. Budu reagovat na pana kolegu Janečka. On zde mluvil o ústavním principu ochrany zdraví. Dámy a pánové, náš ústavní pořádek nezná jedno ústavní právo, zná soubor ústavních práv. A základním principem demokratického právního státu je najít vyvážení mezi jednotlivými právy, to znamená, pokud upřednostníme jedno právo a zlikvidujeme druhé právo, tak potom bychom si jaksi měli dát pozor, zda vůbec máme mít soubor ústavních práv, a ne pouze jedno ústavní právo.
Takže dámy a pánové, my nemůžeme tím, že budeme chránit zdraví, likvidovat jiné ústavní právo, a to právo vlastnické, protože tím, že v soukromém vlastnictví zakážeme vlastníkovi, aby tam on sám nebo ten, kdo tam přijde, kouřil, tak podle mého názoru výrazně do ústavního práva zasahujeme. A prosím, zasahujeme rozhodnutím veřejné moci a zasahujeme bez náhrady. Pak nechť kolega Janeček navrhne formu vyvlastnění a majitelům restaurací a hospod poskytne náhradu za to, že omezí kouření v hospodách. Pak to bude korektní, pak to bude čestné a pak to možná bude ústavně konformní. Ale omezovat vlastnické právo bez náhrady je v rozporu s Listinou a minimálně s duchem ústavy.
A má druhá poznámka ke kolegům z KDU-ČSL. Mne velmi mrzí, že konzervativní strana zde utilitárně upřednostňuje možná správný obsah zákona nad legislativní formou a charakterem. Přece přijmout normu, která je objektivně legislativně nekvalitní, a konstatují to i koaliční politici, je obrovský hazard, protože ta norma výrazně omezuje práva našich občanů. Přece nemůžeme hazardovat s jejich právními statuty a přijmout normu, která v praxi bude způsobovat obrovské problémy.
***