(9.10 hodin)
(pokračuje Kala)
Bod 3 tohoto paragrafu nově zní: O poskytnutí jednorázové peněžní částky rozhoduje a jednorázovou částku vyplácí Ministerstvo vnitra na základě stanoviska Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu Policie České republiky.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane poslanče. Další přihlášky do podrobné rozpravy v písemné podobě nemám. Z místa se rovněž nikdo nehlásí. Návrhy na vrácení či další návrhy nezazněly, takže končím druhé čtení tohoto návrhu. Děkuji paní navrhovatelce a panu zpravodaji.
Přistoupíme k projednávání bodu 24. Tím je
24.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně
a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 722/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Pane ministře, máte příležitost ke svému vystoupení právě teď.
Ministr průmyslu a obchodu ČR Milan Urban Pane místopředsedo, vážení páni poslanci, paní poslankyně, dobrý den. Dovolte, abych uvedl zákon o ochraně a využití nerostného bohatství, takzvaný horní zákon, ve znění pozdějších předpisů. Cílem a smyslem předloženého vládního návrhu je zpřesnit text horního zákona v souladu se změnami v názvech a kompetencích ústředních orgánů státní správy.
Podle jedné z novel takzvaného kompetenčního zákona přešla působnost ve věcech tvorby jednotné surovinové politiky a využívání nerostného bohatství ze zrušeného Ministerstva hospodářství na Ministerstvo průmyslu a obchodu a ve věcech geologického průzkumu na Ministerstvo životního prostředí. Tato změna však dosud nebyla taxativně promítnuta do horního zákona. V jeho textu je stále uváděno Ministerstvo hospodářství České republiky. Působnost tohoto zrušeného ministerstva byla vykonávána na základě dohod uzavřených mezi jeho nástupnickými ministerstvy podle ustanovení části první této novely kompetenčního zákona. I když do současné doby s tímto řešením nevznikl zásadní problém, přesto ministerstva průmyslu a obchodu a životního prostředí přistoupila k tomu, jednoznačně vyjádřit působnost zrušeného Ministerstva hospodářství i v horním zákoně. Tím se jednoznačně reaguje na občasné dotazy poslanců, správních úřadů, zainteresovaných podnikatelů a odborné i laické veřejnosti, směřované k dostatečně zřetelnému rozlišení kompetencí mezi ministerstvy průmyslu a obchodu a životního prostředí, ale zejména předchází potenciálním zbytečným správním sporům.
Na základě usnesení vlády č. 1239 ze dne 10. 12. 2003 ke Zprávě o plnění úkolů surovinové politiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů bylo dále do návrhu změny horního zákona promítnuto legislativní řešení ke splnění jednoho z důležitých úkolů surovinové politiky, to je navrhnout nový systém plateb úhrad z dobývacích prostorů; tyto úhrady koncipovat jako ekonomický nástroj politiky ochrany životního prostředí a krajiny, tj. diferencovat je podle hodnoty dotčeného území, míry dopadu a charakteru prováděných prací. Návrh nového systému plateb úhrad z dobývacích prostorů vychází z potřeby částečně pokrýt ekologické ztráty, které souvisejí se záborem území, znevýhodnit těžbu na území se zvýšenou ochranou životního prostředí, dále snižovat plošný rozsah těžební činnosti, podpořit urychlení sanací a rekultivací a vyšší využití šetrnějších technologií a metod těžby a úpravy nerostných surovin, které jsou méně náročné na zásah do krajiny.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, tolik mé úvodní slovo. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji vám, pane ministře. Nyní prosím, aby se slova ujal pan poslanec Tomíček, který je zpravodajem pro prvé čtení.
Poslanec Rudolf Tomíček: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, máme před sebou vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství. Já si myslím, že zde nemusím nějakým způsobem rozvíjet základní text této novely, protože to velice dobře popsal pan ministr Urban. Jen bych chtěl říci, že z celkem 19 změn, které jsou obsaženy v tomto předpisu, se 15 týká změny názvu ministerstva, 3 jsou přeformulace textu stávajícího a pouze jedna připomínka, která se týká právě výpočtu výší úhrad z vydobytých nerostů, tak jak tady bylo řečeno, které budou upraveny, je připomínkou věcnou.
Domnívám se, že tato svým způsobem technická změna této normy je jednoduchá a že případné výhrady budou projednány na jednání podvýboru výboru, popřípadě i zde ve druhém čtení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Tomíčkovi. Otevírám obecnou rozpravu, mám jedinou přihlášku v písemné formě, ta je od pana poslance Gongola, takže mu dávám slovo.
Poslanec Jaroslav Gongol: Pane předsedající, dámy a pánové, někteří z vás, kteří se trochu orientujete v hornictví a těžbě surovin, si jistě pamatujete, že jednu novelu horního zákona jsme zde nedávno schvalovali. Řekl bych, že na tomto tisku ještě ani neoschla tiskařská čerň. Tenkrát vláda tuto předlohu zdůvodňovala tím, že jde o harmonizační novelu s právem Evropského společenství, a tudíž že je to nutnost vyvolaná naším vstupem do Evropské unie. V podstatě to byla pravda. Přiznám se ale, že jsem tak trochu s profesním zájmem očekával další, již delší dobu signalizovanou novelu horního zákona, tentokrát nevynucenou Evropskou unií, ale skutečnou potřebou zákonné úpravy podmínek v České republice, a to nejen v zájmu státu, ale i v zájmu podnikatelů, a já bych řekl, že i v zájmu samotných občanů. Těch občanů, kteří jsou vlastníky soukromých objektů, které jsou důlní činností dotčeny. Jsem totiž přesvědčen o tom, že současný stav legislativy v oblasti horního zákona a horního práva vyžaduje komplexní novelizaci již proto, že existence tří zákonů v této oblasti je neúnosná, protože je pozůstatkem legislativy vyplývající ze zásad federativního uspořádání státu, stanoví odlišné režimy dobývání ložisek a vyvolává chaos v kompetenčních vztazích.
Uvědomme si, že v době schvalování stávajícího horního zákona byla těžba soustředěna v rukou státu a že dnes jsou skoro všechny těžební organizace v soukromých rukou, a tudíž se jedná o vztah soukromé osoby jako vlastníka těžební organizace a další soukromé osoby vlastnící dotčené povrchové objekty, jejichž zákonná práva soukromého vlastníka je nutno chránit zákonem.
***