(12.30 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Ona rychlost soudního řízení totiž má výrazný vliv na tzv. nevyhnutelnost trestu, to znamená na to, nakolik po spáchání určitého trestného činu si pachatel bude muset být vědom, že přijde trest. To znamená, že trest je nevyhnutelný. Výzkumy, dámy a pánové, které realizují sociologové a psychologové na úseku delikventů, jasně ukazují, že nevyhnutelnost trestu jako jistý psychologický fenomén je pro odrazení k páchání trestné činnost stejně důležitá, možná ještě důležitější, než je brutálnost nebo tvrdost trestu. Proto bychom se měli zaměřit a zvážit, zda opravdu náš trestní řád nemá určité instrumenty, které ono řízení příliš formalizují a právě délku mezi spácháním trestného činu a konečným pravomocným rozsudkem zbytečně prodlužují.
Mám-li se podívat na konkrétní podobu předloženého návrhu, pak bych se chtěl zaměřit na čtyři základní body nebo čtyři úpravy, které považuji z pohledu novely za stěžejní.
První věc, kterou bych chtěl zmínit, bych nazval úpravou, kterou chceme odbřemenit české státní zastupitelství. Všichni víme, že dnes státní zastupitelství v České republice je bohužel výrazně přehlceno, že chybí přibližně 20 % státních zástupců do tabulkového počtu a že tato přehlcenost, nebo řekněme zatíženost státního zastupitelství má výrazný vliv na délku soudních řízení. My proto přicházíme s návrhem, který by mohl odbřemenit státní zastupitelství a přitom by neznamenal žádné další personální náklady navíc, a tudíž by neznamenal žádné další finanční nároky na veřejné rozpočty. Přicházíme s návrhem, který je relativně běžný i v jiných demokratických právních státech a který říká, že i právní čekatel, to znamená mladý právník, absolvent právnické fakulty, který je na stáži na státním zastupitelství, by mohl zastupovat veřejnou žalobu u jednodušších případů na okresní úrovni.
Možná někdo z vás bude považovat tuto věc za výraznou novotu. Chci však upozornit na skutečnost, že druhou stranu případného soudního sporu, to znamená obhajobu toho, kdo je obviněný, také může zastupovat mladý právník, který ještě není advokátem. Může tak činit koncipient, který sice již vystudoval právnickou fakultu, ale ještě nesložil advokátní zkoušky. Ptám se tedy, dámy a pánové - když práva obviněného může zastupovat mladý právník, který ještě není advokátem, proč by státní žalobu, státní zájem, u jednoduchých věcí také nemohl zastupovat mladý právník, který sice ještě nemá přímo složenou státní zkoušku, není státním zástupcem, ale má již úplnou odbornou kvalifikaci?
Říkáme, že bychom měli tímto směrem jít. Pomůže to naší justici, státnímu zastupitelství, nebude to stát žádné finanční náklady a naopak to přispěje k tomu, že stáž nebo praxe pro právní čekatele bude kvalitnější, protože oni se na jednoduchých konkrétních případech naučí mnohem více než ve chvíli, kdy víceméně pouze sekundují a nedělají konkrétní úkony v rámci své právní praxe na státním zastupitelství.
Nutno ještě dodat, že to, zda bude, či nebude přidělen konkrétní právní čekatel k obžalobě v té či oné věci, tak toto bude vždycky rozhodovat státní zástupce, který má takovéhoto právního čekatele na starosti. To znamená, že vhodnost přidělení, dozor nad chováním takovéhoto právního čekatele a případné usměrňování samozřejmě bude zajištěno skrze staršího kolegu, který je jakýmsi školitelem takovéhoto mladého právního čekatele.
Dámy a pánové, toto je první změna, která, jak jsem řekl, odbřemení české státní zastupitelství.
Druhý bod, který bych chtěl zmínit, sám osobně považuji za nejdůležitější změnu předloženého sněmovního tisku, respektive za hlavní bod a nejdůležitější změnu platného trestního řádu. My, dámy a pánové, po vzoru některých jiných demokratických právních států navrhujeme, aby do našeho trestního procesního práva byl zaveden nový institut, tzv. dohoda o druhu a výši trestu, to znamená dohoda o tom, že pachatel spáchal určitý čin a že přijímá určitý trest, který je mu navržen. O co v praxi půjde? Představte si, dámy a pánové, že někdo spáchá nějakou v zásadě bagatelní trestnou činnost, spáchá ji z nedbalosti, neúmyslně. To se může stát každému z nás. Pojedeme odpoledne autem ze Sněmovny, každý z nás můžeme spáchat takovouto trestnou činnost v nedbalosti, neúmyslně. Pokud bude přijat náš návrh, dohoda o druhu a výši trestu tak v praxi bude znamenat, že pokud někdo z nás, libovolný občan, spáchá takovouto bagatelní trestní činnost a nebude popírat, že spáchal takovouto trestnou činnost, státní zástupce navrhne konkrétní adekvátní trest; dotyčný pachatel s takovýmto trestem bude souhlasit, a pak nebude muset probíhat celé složité hlavní líčení, které trvá i několik měsíců, dokonce i let. Nebude třeba složitě formálně dokazovat jednotlivé skutečnosti, ale v zásadě bude uzavřena dohoda, která stvrdí to, že byl spáchán trestný čin, stvrdí okolnosti trestného činu a stvrdí adekvátní trest. V praxi to bude znamenat, že se v tomto případě výrazně odbřemení české soudy a bagatelní trestné činy se budou moci vyřizovat takovýmto moderním, progresivním způsobem.
Samozřejmě, že takováto dohoda o druhu a výši trestu bude uzavírána za zákonem jasně stanovených podmínek. Podmínky budou následující. Za prvé to bude možné pouze u bagatelní trestné činnosti, u takové trestné činnosti, kde současný platný trestní zákoník předpokládá trest odnětí svobody maximálně pět let. Za druhé, obviněný se bude muset doznat k této činnosti. Za třetí, státní zástupce navrhne konkrétní trest, se kterým obviněný bude souhlasit. Za čtvrté. V případě, že bude navržen trest odnětí svobody, pak obviněný bude muset mít povinně advokáta. To stanovujeme z toho důvodu, aby některý řekněme obviněný pod tlakem profesionála, státního zástupce, nepřistoupil na určitý trest pro něj třeba nevýhodný, to znamená, že povinnost advokáta bude sloužit k ochraně práv obviněného. Za poslední, a to je to hlavní, takováto dohoda bude muset být odsouhlasena soudcem. To znamená, že v zásadě bude mít všechny atributy rozsudku a soudce, který ji odsouhlasí, bude odpovídat za její objektivitu, kvalitu, obsah a za to, že tam nedošlo k nějakým dohodám, koruptivnímu jednání atd.
Chci, dámy a pánové, k tomuto bodu ještě říci, že byť to pro některé z vás může být velmi radikální změna, tak chci upozornit na to, že je to dneska relativně výrazným trendem, že i jiné evropské státy k tomuto přistupují. Studoval jsem relativně rozsáhlou monografii k tomuto tématu ve Francii. V neposlední řadě k tomuto institutu přistupují v tuto chvíli na Slovensku, kde dokonce zavádějí takovouto dohodu o druhu a výši trestu pro všechny trestné činy, ne pouze pro ty méně společensky závažné. Je to věc, která je naštěstí projevem moderního trestního práva a dříve nebo později se k ní také uchýlíme. Proto myslím, že je vhodné minimálně o tom zahájit diskusi na půdě Sněmovny.
Třetí změnu, kterou bych chtěl zmínit, bych nazval snahou odbřemenit a odlehčit soudům samotným. Navrhujeme rozšíření institutu tzv. zjednodušeného rozsudku, to znamená, že se rozšíří množina případů, kdy nebude třeba jednotlivé rozsudky odůvodňovat, protože samotné odůvodnění, jak jeho vytvoření, tak potom následný přepis, zabere soudci a jeho aparátu obrovské množství času a protahuje to celou délku řízení. Protože máte vynesený rozsudek a často trvá i několik týdnů, než se vám v písemné podobě takovýto rozsudek dostane do ruky a můžete činit další procesní úkony. Proto říkáme, že v případech, kdy se obviněný vzdá práva na odvolání, to znamená, v zásadě souhlasí s druhem a výší trestu, pak nemá cenu, aby soud vytvářel rozsáhlé odůvodnění. Pak stačí, že bude sepsán písemně výrok, a odůvodnění nebude třeba přikládat k písemnému vyhotovení rozsudku. Chci upozornit, že něco obdobného již dnes máme ve správním řádu, to znamená, že to není výjimka, kterou bychom v českém platném právním řádu nenašli.
***