(14.40 hodin)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Pane premiére, prosím vás, abyste doplnil svou odpověď. Máte k dispozici dvě minuty.
Předseda vlády ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, paní poslankyně, páni poslanci. Já doufám, že jsem si poznamenal všechny.
Za prvé. Obejití policejního prezidenta. Tady nejde o žádné obejití policejního prezidenta. Já jsem se informoval u pana ministra vnitra, protože on dostal řadu otázek z výboru pro obranu a bezpečnost, kde tato otázka byla také vznesena, a bylo postupováno striktně v souladu s mnou citovaným nařízením ministra vnitra, takže nelze hovořit o jakémkoli obcházení policejního prezidenta, protože samozřejmě všechna tato organizační činnost byla zaměřena do struktur Policie České republiky. A nikde není psáno, že policejní prezident musí být o této činnosti informován. Pan poslanec Vidím se nyní diví, ale znovu říkám, že nikde není psáno, že policejní prezident o takovém týmu musí být informován. Postupovalo se striktně podle instrukcí a podle nařízení, které nevytvářel ministr vnitra Stanislav Gross, ale které vytvářel ministr vnitra pan Vodička. Tak to je k této věci.
Pokud jde o skartaci. Skartaci slyším v tuto chvíli poprvé. Pokud vím, tak nepochybně budou existovat ve spisech záznamy o celé činnosti, ve spisech, které nejsou na policii nebo na Ministerstvu vnitra, a jsem přesvědčený, že státní zastupitelství bude schopno dát k dispozici dostatek argumentů k tomu, aby tyto pochybnosti mohly být zcela jasně vyvráceny. Takže si myslím, že se bude dát velmi dobře zdokumentovat celá činnost tohoto týmu, protože není nic, za co by se tento tým ani kdokoli jiný museli stydět. Kromě toho, že tento tým šlapal na kuří oka mnoha významným, kteří měli co skrývat před orgány činnými v trestním řízení. To je pravda. Ale to už je od orgánů činných v trestním řízení normální práce.
Pokud jde o mé informování, byl jsem informován pouze o organizačně technických záležitostech. To se nepochybně bude dát také zrekonstruovat, pokud někdo o to bude mít zájem.
Já nevidím důvod, proč by tato věc měla nadále zdržovat plénum Poslanecké sněmovny. Výbor pro obranu a bezpečnost je dostatečným místem. A tam bude dobré všechno vyřídit. Děkuji. (potlesk poslanců ČSSD)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Čas vypršel. Já už musím požádat dalšího poslance, protože čas této interpelace vypršel.
Ten kdo si vylosoval pořadí, je pan poslanec Pavel Kováčik. Já ho žádám, aby přednesl svou interpelaci na premiéra. Jejím předmětem je zákon o majetkových přiznáních a střetu zájmů. Prosím.
Poslanec Pavel Kováčik: Vážený pane předsedo, paní a pánové, dovolte mi přednést interpelaci na pana předsedu vlády, kterého tím teď oslovuji.
Vážený pane předsedo vlády, je zajisté zájmem nás všech, aby se situace, ve které se teď politická scéna v České republice nachází, co nejrychleji a co nejkvalitněji vyřešila, ale zejména aby byla přijata systémová řešení, která by podobným situacím předcházela. Proto se vás velmi jednoduše a velmi krátce chci zeptat, zdali vláda České republiky uvažuje, připravuje, pracuje na návrzích zákonů, a to zákona o majetkových přiznáních a zákona o střetu zájmů, které by byly natolik kvalitní a účinné, že by podobné podivné situace vylučovaly. Současně se vás chci, vážený pane premiére, zeptat, kdy vláda České republiky předloží návrhy těchto zákonů do Poslanecké sněmovny.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Tak to byl první dotaz pana poslance Kováčika. Prosím pana premiéra, který má k dispozici pět minut, aby se ujal slova.
Předseda vlády ČR Stanislav Gross: Vážený pane předsedo Poslanecké sněmovny, paní poslankyně, páni poslanci, já se tady vrátím k minulým interpelacím, protože on tento dotaz se k nim velmi úzce vztahuje, protože jsem dospěl k závěru, že řada informací, které jsou sice pravdivé a řadě poučených známé, tak samozřejmě pokud se k veřejnosti nedostanou, tak se jim dají velmi obtížně sdělit. A pak samozřejmě lidé s těmito informacemi nemohou pracovat.
Začnu tedy tím, o čem jsem hovořil minule možná v trochu vzrušenější atmosféře, tj. tím, že majetková přiznání nejsou žádným výmyslem sociálně demokratické vlády anebo výmyslem třeba i v tuto chvíli komunistického poslaneckého klubu. Majetková přiznání byla v České republice uzákoněna již začátkem 90. let a tehdejší vláda, které rozhodně nebyla sociálně demokratická, prosadila to, aby došlo k přiznávání majetku v souhrnné hodnotě větší jak jeden milion korun všemi občany České republiky, s tím, že tato povinnost byla stanovena k 31. 5. 1995 s tím, že tento majetek měl být k tomuto datu uveden zpětně k 1. 1. tohoto roku. Toto bylo uzákoněno začátkem 90. let s účinností od 1. 1. 1993 v § 42 zákona číslo 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
Pozdější vlády dospěly k závěru, že by realizace těchto ustanovení mohla způsobit různé komplikace. Nechci se pouštět na rovinu spekulací, proč přehodnotily pozdější vlády z počátku 90. let svůj názor a rozhodly se nejprve odsunout účinnost těchto částí zákona o správě daní a poplatků a později se rozhodly tato ustanovení zákona o správě daní a poplatků ze zákona vypustit úplně. Došlo k tomu v příslušných novelách tohoto zákona, resp. předložením nového zákona tuším že v roce 1994.
Tím chci říci, že jsme, myslím si, v České republice propásli klíčové období, kdy docházelo ke kumulování poměrně velkých majetků, a kromě lidí, kteří získávali majetek poctivým způsobem, a vůči těmto lidem samozřejmě musíme mít úctu, tak samozřejmě vznikaly i situace, které byly, a myslím si, že dnes o tom nikdo moc nepochybuje, za hranou zákona. Kdyby se tehdejší vláda nerozhodla toto ze zákonů vypustit, existoval účinný nástroj, jak těmto věcem lépe čelit.
Nyní k otázkám, které předložil pan předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Vláda má ve svém programovém prohlášení příslušné pasáže, které hovoří o tomto tématu. A my jsme se v minulosti rozhodli, a byl takový návrh zpracován, předložit návrh zákona o majetkových přiznáních, resp. o registraci majetku. Problém tohoto návrhu spočíval ve dvou věcech. Spočíval v tom, že byl omezen na určitý rozsah majetku registrovaný podle příslušných právních předpisů, a za druhé samozřejmě narážíme na problematiku retroaktivity, resp. toho, že můžeme jít pouze v mezích našeho ústavního pořádku k věcem, které by tuto problematiku řešily. To znamená, nakonec jsme se rozhodli jít spíše cestou užšího vymezení osob, na které by se návrh zákona o majetkových přiznáních vztahoval, to znamená především na veřejné činitele a na ústavní činitele. Tam si myslím, že je možné jít více do hloubky jak co do šířky majetku, tak možná jít i na samou hranici retroaktivity, a v tomto směru má vláda příslušný návrh zákona připravený a bude projednáván v nejbližší době. A já předpokládám, že Poslanecká sněmovna se k jeho projednávání dostane během několika málo měsíců.
Já samozřejmě předpokládám, že tento návrh bude mít podporu nejen koaličních stran, ale stojíme o to, aby měl podporu širší, aby měl podporu i nevládních poslaneckých klubů, protože se samozřejmě jedná o poměrně důležitou záležitost, kterou myslím si můžeme vyslat veřejnosti jasný signál, že chceme s průhledností našeho politického prostředí ledasco konkrétního dělat.
Takže tento návrh bude předložen, bude projednáván a bude se vztahovat na širší okruh veřejných činitelů nežli jenom na ústavní činitele, tak jak je zná dnešní zákon o střetu zájmů.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců ČSSD.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano. Já se ptám pana poslance Kováčika, jestli ještě využije minuty, kterou má k dispozici. Prosím.
***