(17.20 hodin)
(pokračuje Vymětal)

Z toho já chápu, ale to samozřejmě já neznám a ani znát nemohu, že ať jsou takovéto jednotky kdekoliv po republice, tak všechny věci řeší úřad práce tam, kde má sídlo firma, nikoliv pobočky. Tím se stalo, já to chápu, že na celou záležitost odpovídal Úřad práce z Prahy 4.

Pak jsem se pana ministra ptal - to není tak podstatné - že ani úřad práce nevěděl, že se nejedná o stížnost podle vyhlášky 158 úředního listu, a klidně tam napsal ve své reakci z Prahy, že jde o Sbírku zákonů. Nikoliv, šlo o úřední list, a samozřejmě že dokument byl napsán jako podnět ke kontrole, takže nikdo si nestěžoval, takže pan ministr vysvětluje, že někteří odboroví funkcionáři si to pletou, že to je stížnost, tak proto oni raději preventivně odpovídají, že nejde o stížnost, že jde o podnět ke kontrole. Ale ono o to šlo.

Dál jsem se ptal pana ministra, jestli je obvyklé, aby úřad práce odmítl z kapacitních důvodů žádost odborové organizace o provedení kontroly a vyvození závěru. Pan ministr mi na to odpověděl, že v této věci to nebylo odmítnuto, jenom bylo řečeno, že taková kontrola byla již provedena v prvním pololetí 2004. Byl zjištěn minimální počet porušení a z kapacitních důvodů to nemohou úřady práce kontrolovat častěji, více než jednou za rok jednoho zaměstnavatele.

Přestože kolegové tady z KDU-ČSL mají živou debatu, zcela určitě o úřadech práce, nejsem schopen je ani vyrušit, tak bych chtěl říci: Pane ministře, víte, já jsem dělal hodně let svého života v kontrole, přes dvacet let. Vím, jak se dá udělat velké množství kontrol a nic nezjistit a jak se dá udělat malé množství kontrol, zjistit nedostatky a zjednat nápravu. Mně právě ten přístup, jakým přistupují a postupují úřady práce, se zdá jako ten první příklad, kdy se dělá hodně kontrol a nic se nezjistí. Samozřejmě, jestliže úřad práce v Praze bude kontrolovat třeba docházkové listy na centrále Kauflandu, tak vůbec nezjistí z těchto oficiálních dokumentů, že je vedena dvojí docházka v Jičíně, v Hodoníně a jinde po republice. Samozřejmě že není schopen nic zjistit. A tak se zjistí velmi málo porušení zákoníku práce. Ale když dostane úřad práce podnět s doklady, tady dochází k porušování zákoníku práce, tak na to úřad práce nemá kapacitu, on tam může jednou za rok, on už kontrolu udělal, a přitom vlastně nemusí nic dělat, protože to dostal na talířku. Podklady do ruky. Ano, takto je porušován zákoník práce.

S takovouto odpovědí, nezlobte se na mne, se nemohu spokojit v této části. To je pro mne naprosto nepřijatelné. Já bych si raději přál, kdyby Úřady práce pod vedením vašeho ministerstva začaly kontrolní činnost provádět racionálně, nejenom proto, že mají čárku, ale racionálně.

Samozřejmě k tomu se váže i moje další otázka, zda si pan ministr myslí, že postup Úřadu práce v Novém Jičíně a v Praze vyvolává důvěru pracovníků ve státní správu, že zjedná průchod práva, když zaměstnavatel vyvolává ovzduší strachu. Já o tom budu hovořit, jak se chová k pracovníkovi, k odborovým funkcionářům. Připadá mi, že máme často dobré zákony a nejsme schopni zajistit, aby se zákony naplňovaly, aby se respektovaly, a potom je zbytečné i kolikrát v této Sněmovně se bavit o nutné novelizaci zákona, když stávající stejně nikdo nekontroluje, že není plněn, stejně z toho nikdo nevyvozuje důsledky a nikdo není schopen prosadit, aby zákon byl dodržován a naplňován. To je mi velice líto, protože potom pracovníci samozřejmě ztrácejí důvěru v režim, který v této republice existuje, a ztrácejí důvěru v průchod práva. A zejména když kontrolní orgány mají dokumenty v ruce a na kontrolu nemohou jít a nemohou vyvodit důsledky.

S ovzduším strachu je to opravdu tristní. Mohu říci, že zase když přijde úřad práce na kontrolu, tak vás mohu ujistit, pane ministře, že nezjistí vůbec nic. Opravdu, nezjistí vůbec nic. Já vám řeknu, jak to v Kauflandu dělají. Přijede pět lidí z Prahy, z centrály, pozvou si toho pracovníka, pozvou si ho do kanceláře ředitele, tam ho dvě hodiny, čtyři hodiny masírují a masírují tak dlouho, dokud nepodepíše dohodu o výpovědi. Když k nim přijdete na kontrolu, tak samozřejmě je všechno v pořádku, pracovník podepsal dohodu o ukončení pracovního poměru, nic není možné. Odbory u toho nejsou. Přijdou i pánové v dlouhých kabátech, mně to něco připomíná, jistou dobu - a kde potom mají pracovníci vidět ochranu? A tak se chovají i k odborovým bossům. Ti po takovémto pětihodinovém terorismu podepsali nakonec dohodu o ukončení pracovního poměru. Takže ani soud jim nic nepomůže, protože tam byli sami, jiní svědci než protistrana nejsou. A to svědčí o tom, jaké postavení má pracovník vůči zaměstnavateli.

To tak odpovídá možná na pravou stranu tohoto politického spektra, když říkají, že zákoník práce je třeba zrušit, protože přebytečně chrání práva pracujících. Houby s octem. On je chrání na papíře, ale de facto nikoliv. Zaměstnavatelé si s nimi dělají, co chtějí. Já bych vám mohl tady o tom vyprávět. Mám tady zrovna čerstvou věc od jedné paní, kterou také vyhodili z Kauflandu v Novém Jičíně, terorizovali ji tam a nakonec ji dokopali k tomu, že ač byla celou dobu statečná v jednáních, odmítala podepsat výpověď, nakonec pod jakými hrozbami podlehla a podepsala ji. Nemyslíte si, že to je skutečně ovzduší strachu na pracovišti? Já si myslím, že ano.

Žádal jsem vás, abyste přijal nějaká opatření, aby plnili své zákonné povinnosti. Tak to jsem se nedočkal, protože vy jste toho názoru, že úřady práce své povinnosti plní. Já bych k tomu řekl, že ano, plní je, ale k ničemu, to znamená, své poslání nenaplňují. To bych řekl já.

Ptal jsem se vás, jestli přijmete nějaké opatření, kterým bude provedena prověrka dodržování či porušování pracovněprávních předpisů v Kauflandu v Novém Jičíně. Tady jste mi odpověděl, že by to mělo být někdy začátkem roku, tak teď už začátek roku je, tak možná, že mi to můžete upřesnit.

Já bych vás, pane ministře, dámy a pánové, ještě seznámil možná s tím, co následovalo po mé interpelaci. Začínám věřit tomu, že interpelace přece jenom byla účinná, protože nikoliv díky Ministerstvu práce a sociálních věci nebo úřadu práce, ale vedení Kauflandu se dozvědělo, že tady taková interpelace existuje, a ejhle - Praha vyrazila směrem do Nového Jičína a začali zkoumat najednou, jak to tam je s tou docházkou. Mohu vám říci, že sami si zjistili, že tam je porušování zákoníku práce. Neurekom, jsou celé štosy zpracovaných tabulek, jméno za jménem, den za dnem, co nebylo proplaceno, ale i co bylo přeplaceno. Jsou to obrovské spousty lidí, kdy se neplatily noční práce, noční směny, dělené směny se neplatily. Neuvěřitelné množství. Udělali si takovouto inventuru, kdyby po interpelaci úřad práce přišel, aby to bylo všechno košer, všechno v pořádku. Ale možná že by stálo za to ještě se podívat na takový případ, kdy tady mám jeden z faxové korespondence, že doplácet se to bude, pane ministře, jenom těm pracovníkům, kteří jsou ještě ve stavu. Těm, kteří ve stavu nejsou, kteří byli okradeni, tak těm už se raději nedá nic. A takovéto oficiální pokyny létají mezi vedením Kauflandu jako centrály v Praze a vedením Kauflandu v Novém Jičíně.

Pane ministře, možná pochopíte, i vy, dámy a pánové, že těžko mohu být spokojen s odpovědí, kterou mi dal pan ministr, protože si myslím, že ministerstva i úřady práce jsou od toho, aby efektivním způsobem dozíraly nad dodržováním zákonů. A to se tedy neděje. Tento případ svědčí o tom, že se to neděje. Já bych si velice přál, kdyby mi pan ministr zpracoval novou odpověď, ze které by čišelo, že se tak dít začne.

Děkuji za pozornost a samozřejmě hned v úvodu navrhuji, protože na tom nic nezměním, aby Sněmovna nepřijala odpověď pana ministra, protože on když bude doplňovat svoji odpověď, tak to těžko doplní, protože stav je takový. Děkuji za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Slovo má ministr práce a sociálních věcí pan Zdeněk Škromach.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP