(17.20 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Zvýšení výdajových paušálů se projeví až v inkasu daně z příjmů fyzických osob v roce 2007, a to částkou cca 2 mld. Kč, kterou budou zhruba ve stejné výši sdílet jak státní rozpočet, tak rozpočty krajů a obcí. S těmito dopady již uvažujeme při sestavení návrhu státního rozpočtu na rok 2006 a při projekci základních parametrů návrhu rozpočtu na rok 2007. Přitom více jak polovina očekávaných dopadů do veřejných rozpočtů v roce 2006 bude pokryta zejména již schválenými změnami ve spotřební dani, více než 7 mld. Kč. Druhou polovinu by měly pokrýt přínosy pokračujícího růstu ekonomiky, které se projevují zvyšujícím se výběrem daní z příjmů zejména právnických osob a daně z přidané hodnoty.
Z uvedeného vyplývá, že navržené úpravy byly posuzovány velmi pečlivě, a to jak z věcného hlediska, tak i z hlediska jejich dopadů na veřejné rozpočty. Mohu tedy konstatovat, že dopady této novely na státní rozpočet, rozpočty obcí a krajů budou z převažující míry kompenzovány již schválenými legislativními změnami v oblasti spotřebních daní a ve zbytku zvýšeným výběrem v oblasti daně z příjmů právnických osob a daně z přidané hodnoty.
Nyní mi dovolte podrobnější odůvodnění navrhovaných úprav.
Za prvé. Ke snížení daňové zátěže pro středně- a nízkopříjmové skupiny poplatníků povede komplex tří následujících úprav:
Snížení sazby daně u prvního a druhého pásma, a to u prvního pásma z 15 % na 12 % a u druhého pásma z 20 % na 19 %. Toto snížení se promítne do snížení daňové zátěže nejen poplatníků s nízkými a středními příjmy, ale příznivě se dotkne všech poplatníků, tj. i poplatníků s vyššími a vysokými zdanitelnými příjmy. Tento návrh tedy žádné kategorii poplatníků-fyzických osob daňovou povinnost nezvyšuje.
Dále rozšíření prvního pásma daňové sazby ze 109 200 Kč na 121 200 Kč, tj. rozšíření prvního daňového pásma o cca 9 %. To ovlivní příznivě daňové zatížení všech příjmových skupin poplatníků, nikoliv jen těch, kteří spadají výlučně do prvního pásma, jak by se mohlo na první pohled zdát.
A dále za třetí, nahrazujeme vybrané nezdanitelné části základu daně slevami na dani. Slevami na dani se nahrazují nezdanitelné částky základu daně vážící se k osobě poplatníka, tj. základní, na manželku při zachování obdobných podmínek, poplatníky se zdravotním postižením a studenty majícím zdanitelné příjmy. Touto změnou se dosáhne toho, že každý poplatník při uplatnění těchto slev bude mít stejnou daňovou výhodu bez ohledu na výši jeho příjmů, resp. výši základu pro výpočet daně z příjmu. Doposud totiž vlivem klouzavě progresivní stupnice daňové sazby základní nezdanitelná část základu daně ve výši 38 040 Kč ovlivňuje snížení daně o 5 tisíc až 12 tisíc korun ročně a přitom platí, že čím vyšší příjem, tím vyšší daňová výhoda. Podle návrhu to bude u všech poplatníků jednotná sleva na dani ve výši 7 200 Kč ročně. Návrh tak zvýhodňuje poplatníky s nízkými příjmy a naopak neposkytuje vyšší daňovou úlevu pro poplatníky s vysokými příjmy, což je ovšem u těchto poplatníků kompenzováno dvěma předchozími návrhy, tj. snížením sazby u prvního pásma a rozšířením prvního pásma.
Uvedená změna si vyžádá úpravu celé řady souvisejících ustanovení, což přirozeně zvětšuje rozsah této novely, ale jedná se o ustanovení, která bylo nutno upravit čistě z technických důvodů při systémové změně tohoto charakteru; těch ustanovení je více než 50.
Nezdanitelné části základu daně jsou ponechány u tzv. sponzorských darů, pro uplatnění zaplaceného pojistného na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na soukromé životní pojištění, pro možnost uplatnění zaplacených členských přípěvků odborové organizace a dále pro uplatnění úroku z hypotečních úvěrů s tím, že se navrhuje snížit maximální roční odpočet od základu daně.
Tyto tři zásadní daňové návrhy v komplexu svých účinků znamenají snížení daňového zatížení u všech poplatníků s výraznějším akcentem u poplatníků se středními a nižšími příjmy. To je také cílem navržených úprav, které budou motivovat poplatníky k přijetí i méně placené práce, sníží náklady práce, příznivě budou ovlivňovat snížení nezaměstnanosti, omezí možnou past chudoby a samozřejmě budou znamenat i větší daňovou spravedlnost.
Chtěl bych ještě jednou zdůraznit, že dopady těchto tří zásadních daňových opatření na veřejné rozpočty, o který jsem se již zmínil, jsou odhadnuty s maximální možnou přesností. Naším zájmem je také to, aby si každý poplatník už nyní, v době, kdy se vede debata o tomto návrhu, mohl pokud možno velmi jednoduše zjistit, jaký vliv budou mít tato opatření na jeho daňovou povinnost. Proto Ministerstvo financí, obdobně jako v minulosti v případě společného zdanění manželů, daňového zvýhodnění na děti, na webových stránkách Ministerstva financí zřídilo a uvedlo do provozu tzv. daňovou kalkulačku. Tato daňová kalkulačka jednoduchou formou po zadání vstupních údajů, zejména pak ročního hrubého příjmu, okamžitě vyčíslí, zda a o kolik korun je námi navrhovaný postup pro poplatníka či jeho rodinu výhodnější. Chtěl bych konstatovat, že o tuto kalkulačku je poměrně značný zájem. Za dva měsíce jejího provozu jsme na ní zaznamenali více než 121 tisíc přístupů a více než 71 tisíc daňových poplatníků si za ty dva měsíce provedlo propočet na svém příjmu. V nejbližší době bychom rádi zřídili verzi využitelnou pro fyzické osoby-podnikatele.
Pokud jde o druhý účel, který tato norma sleduje vedle snížení daňového zatížení zejména pro středně- a nízkopříjmové skupiny, je to zjednodušení právní úpravy daně z příjmu. Chceme touto novelou zahájit proces směřující ke zpřehlednění podmínek pro placení daní při zachování odpovídající motivace. K tomuto podle mého názoru přispívá zejména navrhované zvýšení výdajových paušálů pro vybrané skupiny poplatníků - fyzických osob.
Pro ilustraci chci uvést několik údajů týkajících se stávající formy výdajů stanovených procentem z dosažených příjmů, tj. tzv. výdajových paušálů.
Z celkového počtu cca 1,2 mil. poplatníků podávajících přiznání příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a k příjmům z pronájmu uplatňuje dnes výdajový paušál dle stávající zákonné úpravy, tj. 25 % a 30 %, resp. 20 % u pronájmu, jen cca 177 tisíc poplatníků s příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti a cca 83 tisíc poplatníků s příjmy z pronájmu, čili celkem něco kolem 260 tisíc poplatníků, tj. zhruba 22 % z celku. Bude-li výdajový paušál zvýšen, tak jak zde vláda navrhuje, lze logicky předpokládat, že ho využije podstatně více poplatníků. Předpokládám, že by výdajový paušál mohl být využitelný až pro cca 40 % daňových poplatníků.
Aby toho mohlo být dosaženo v co nejvyšší a nejlepší míře, musím říci, že se nebráním tomu, aby při debatě v Poslanecké sněmovně došlo k další úpravě výše uvedených paušálů nebo jejich rozšíření či k větší diferenciaci i na jiné skupiny poplatníků, než je v návrhu novely uvedeno, které by vyplynuly zde z jednání Poslanecké sněmovny. Jsem připraven poskytnout Sněmovně a rozpočtovému výboru případné variantní návrhy i variantní propočty, které by umožnily ještě lepší stanovení výdajového paušálu, pokud na něm bude politická shoda, v této Poslanecké sněmovně stanovit.
Tyto návrhy, jež rozšíří možnost využití výdajových paušálů na další poplatníky daně z příjmu fyzické osoby, zejména tedy na malé podnikatele, obecně platí, že se pro tyto občany výrazně zjednoduší daňová administrativa ve srovnání s uplatňováním výdajů ve skutečné vynaložené výši, neboť poplatníci uplatňující tento paušál jsou povinni vést pouze evidenci příjmů a pohledávek vzniklých v souvislosti s jejich činností. Nejsou povinni vést účetnictví ani daňovou evidenci, to znamená, že například nemusí propočítávat výdaje spojené s pracovními cestami, sledovat a zaznamenávat výši ujetých kilometrů, při pracovních cestách vést knihu jízd. Nemusí evidovat velké množství pokladních dokladů na drobná vydání, jako jsou např. kancelářské potřeby, drobné opravy, údržba vlastního i najatého majetku, úklidové prostředky apod. Nemusí vést evidenci telefonních hovorů v případě, kdy telefon využívají jak pro podnikání, tak i pro osobní potřebu. Takovíto podnikatelé nemusí vést evidenci pojistného za obchodní majetek, nemusí evidovat placené majetkové daně, jako daň z nemovitosti, daň silniční, za majetek využívaný pro jejich činnost.
***