(12.20 hodin)
(pokračuje Vymětal)
Pokud jde o obecné hodnocení, dovolím si říci, že vládní návrh je jednotlivými částmi řazen logicky a přehledně, a tedy není chaotický, jak se v minulosti stávalo u tohoto zákona. Je obtížná srozumitelnost některých částí, zejména v těch částech, které jsou překladem evropských dokumentů. Naopak národní úpravy jsou podle mého názoru srozumitelné velmi dobře.
Dovolte, abych ocitoval příklad z paragrafu 5, to je souběh činností, kde se v odstavci 2 píše - je to překlad z dokumentu Evropské unie: Při souběhu činností a) veřejný zadavatel postupuje podle ustanovení tohoto zákona platných pro soukromého zadavatele pouze tehdy, pokud předmět veřejné zakázky souvisí především s relevantní činností vykonávanou veřejným zadavatelem. V opačném případě nebo pokud nelze objektivně určit, zda předmět veřejné zakázky souvisí především s výkonem relevantní činnosti, postupuje veřejný zadavatel podle ustanovení tohoto zákona platných pro veřejného zadavatele. - V tomto případě si dovedu představit starostu obce, když to čte, že sahá po pistoli. S tím asi ale mnoho nenaděláme.
Zdá se mi, že to ukazuje na to, že evropská legislativa se snaží být podrobná a přesná, bohužel často na úkor srozumitelnosti, což může vyvolávat výkladové problémy. Můžeme se pokusit ve výborech alespoň něco pozměňovacími návrhy vyjasnit. Podle mého názoru je přílišná podrobnost rovněž diskutabilní, ale s tím se dá těžko něco dělat, když je to dokument Evropské unie.
Dámy a pánové, ve věcném obsahu zákona vidím řadu problémů, které bude nutné podle mého názoru vyjasnit, upřesnit či změnit. Mohu uvést některé příklady. V paragrafu 8 a 10 je podle mého názoru dost nejasně vyjádřen, i když je to zase překlad z dokumentu EU, vztah veřejné zakázky k vedlejší činnosti, kterou obsahuje veřejná zakázka. Je to napsáno takovou formou, že to člověk musí číst desetkrát, a ještě se mu snad nepodaří pochopit smysl toho, co tyto odstavce pro praxi znamenají.
Co se mi nelíbí v navrženém zákoně, je v paragrafu 70 - je to naše národní úprava, tam se můžeme bavit, jak to upravit správně - že v případě, že jsou podány přihlášky k veřejné zakázce pouze elektronickými prostředky, nemusí se konat otvírání obálek. Znamená to, že účastníci se dozvědí o tom, kdo se přihlásil do tohoto řízení, až následně. Je to tam sice popsáno, že až následně, ale myslím si, že je to diskriminace. Když jsou přihlášky podávány písemně, všichni jsou sezváni, otevírá se to před nimi a všichni hned vědí, kdo se přihlásil do soutěže. Je to tady nespravedlivé vůči formě podávání přihlášek elektronickými prostředky. To je věc, nad kterou bychom se měli ve výborech bavit.
Vadí mi, že není k dispozici přímo účinná příloha 1 nařízení Rady Evropských společenství 2195 z roku 2002, kde jsou popsány skupiny dodávek. Je pouze na ni odkaz, ale v dokumentech ji nemáme k dispozici. Prosím, abychom to měli do výborů k jednání k dispozici.
Jdu do věcných podrobností proto, aby předkladatel pro jednání ve výborech měl možnost připravit si odpovědi a eventuální řešení některých problémů, které v tomto zákoně vidím.
Návrh obsahuje zvýhodnění dodavatelů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením v samostatném paragrafu 98. Je to pěkné, měli jsme to také ve starém zákoně, ale bohužel proti stávajícímu zákonu je vypuštěna pasáž zvýhodnění u nadlimitních zakázek a bylo ponecháno pouze zvýhodnění u podlimitních zakázek. Myslím si, že by měl na to pan ministr reagovat. Byla o tom jistě debata i v orgánech EU, jaký mají na to názor. Myslím si, že v každém případě bychom se měli pokusit vtělit tuto záležitost znovu do zákona zpátky. Máme ji tam, myslím si, že by bylo nekorektní, abychom vůči těmto zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají tělesně postižené osoby, byli nekorektní a zhoršovali jejich postavení na trhu.
Podle mého názoru je třeba do zákona také vložit možnost podpory regionů postižených vysokou nezaměstnaností, která není jednoznačně uvedena v návrhu zákona. V paragrafu 42 sice předkladatel uvádí, že zadavatel může v zadávacích podmínkách uvést též požadavky týkající se zvláštních podmínek naplnění veřejné zakázky, a to zejména v sociální oblasti nebo v oblasti životního prostředí. Myslím si, že by bylo vhodné, abychom tam vložili i otázku regionů s vysokou mírou nezaměstnanosti. Myslím si, že by tam EU nedělala překážky, abychom i z tohoto pohledu mohli dispozice upřesňovat.
Byla tady řeč o propadnutí kauce, která se skládá podle paragrafu 112 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Řekl bych, že pasáž, která byla zřejmě zpracovávána Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže, je dost nevyvedená a některé paragrafy budeme muset asi dopracovat ve výborech. Ale u kauce, což je v paragrafu 112, jak je to dnes napsáno, mi připadá, že kauce propadne v případě, že stěžovatel je úspěšný. Četl jsem to mnohokrát a těžko si to mohu vyložit jinak. Zřejmě tady budeme muset najít jinou formulaci, aby bylo jasné, že kauce propadá do státního rozpočtu v případě, že je stěžovatel neúspěšný.
Podle mého názoru je nutné přepracovat i paragrafy 117 a 118, což jsou správní delikty, protože podle navrženého paragrafu 117 se správních deliktů dopouští pouze zadavatel, a vůbec se neuvádějí uchazeči, zájemci, dodavatelé a účastníci. Používám termíny, které obsahuje zákon. Přitom se v paragrafu 118 - Společná ustanovení k správním deliktům - mluví o právnických osobách. Proč najednou mluvíme o právnických osobách, když se správních deliktů dopouštějí jen zadavatelé? Myslím si, že je třeba doplnit paragraf o správních deliktech mimo zadavatele také o uchazeče, soutěžitele, atd., a pak můžeme mluvit o právnické osobě. Nebo v paragrafu 118 nemluvme o právnické osobě a mluvme jen o zadavateli, jak to odpovídá paragrafu 117. To zcela určitě předkladatel neměl na mysli.
Problematická je podle mého názoru celá šestá část, což jsou seznamy kvalifikovaných dodavatelů, systém certifikovaných dodavatelů a zahraniční seznam dodavatelů. Jak je to navrženo, podle mého názoru žádná forma nedává jistotu zadavateli o oprávněnosti kvalifikace, ale současně znění stanoví povinnost zadavateli přijmout výpis ze seznamu. Myslím, že je to velice špatné řešení, protože povinnost není adekvátní kvalitě podkladu. V jednotlivých pasážích se totiž mluví o tom, že jestliže dodavatel poruší pravidla, jedinou sankcí za nesplnění povinností je vyškrtnutí ze seznamu. To je podle mého názoru málo. Naopak ještě v době, kdy nesplnil povinnost, než je ze seznamu vyškrtnut, výpisy ze seznamu, které byly vydány, jsou platné, a přitom mohou být nepravdivé a zadavatel je povinen je přijmout.
***