(14.30 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené kolegyně a kolegové, vítám vás po polední pauze a zvu vás k odpolednímu programu. Nemohu tak ale učinit, protože technika nás trochu zradila. Proto vás prosím o trpělivost, začátek odpolední části jednání bude v 15 hodin. Prosila jsem, abyste byli prostřednictvím jednotlivých tajemníků informováni. Doufám, že jste tuto informaci obdrželi.
(Jednání pokračovalo v 15.00 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené paní poslankyně, vážení poslanci, podařilo se opravit závadu na technickém zařízení, a proto můžeme pokračovat v dnešním programu schůze v jeho odpolední části. Než se dostaví naši kolegové, jen vám připomenu, že se ocitáme ve sloučené obecné rozpravě k bodům č. 9 a 10. Tuto sloučenou obecnou rozpravu jsme si odhlasovali před polední přestávkou.
Zahajuji tedy tuto obecnou rozpravu. K bodu 9 a ani k bodu 10 nemám zde žádnou písemnou přihlášku. Proto se ptám, zda je nyní v Poslanecké sněmovně kolegyně nebo kolega, který chce v rámci této obecné rozpravy vystoupit. - Nevím, zda si mohu dovolit ukončit obecnou rozpravu, protože je nás zde málo. Vidím, že se hlásí pan kolega Býček. Má slovo.
Zpravodaj je přítomen, od pana ministra pro místní rozvoj Radko Martínka nemám žádnou omluvu z odpoledního jednání. Domnívám se, že je v prostorách Poslanecké sněmovny. Pokud mě slyší on nebo Kancelář Poslanecké sněmovny, prosím, aby ho upozornila, že jsme zahájili odpolední část jednání a že ho žádáme o přítomnost v jednacím sále.
Prosím, pane kolego, máte slovo.
Poslanec Ladislav Býček: Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, předkládán je ke spojené obecné rozpravě vládní návrh zákona o koncesních smlouvách, koncesním řízení a zákon změnový. Chtěl bych několik poznámek k tomuto předloženému návrhu zákona.
Především chápu potřebu, která je v důvodové zprávě uvedena, že je třeba rozšířit možnost uzavírání v rámci spolupráce subjektů veřejného a soukromého sektoru formou koncesních smluv. Předkladatel nám v důvodové zprávě slibuje, že se velmi rychle přínos tohoto zákona projeví zejména při budování chybějící dopravní infrastruktury, a že tedy bude okamžitě využitelný. Předkladatel podotýká, že jsme byli "kritizováni Evropskou unií", že nám chybí jak jednomu z mála států obecná právní úprava.
Tyto argumenty jsou oprávněné. Druhá stránka věci je, zda samotný návrh je tím řešením, které potřebujeme. Problém je v tom, že sama koncepce a konstrukce návrhu je vyloženě právní náhled na danou problematiku a že to, co se používá při jiných zákonech, to znamená dosavadní zkušenosti nebo poznatky, jsme dosud nemohli využít, protože zkušenosti v podmínkách České republiky nemáme. To, co se naznačilo při budování dálnice R47 i v citovaném zákonu o pozemních komunikacích, spíše vyvolává určité rozpory.
Musím se přidat ke kritice, že je příliš mnoho odkazů v tomto návrhu na zákon o veřejných zakázkách, a navíc je zde celá řada odkazů na obchodní zákoník a bohužel svými závěry vstupuje do celé řady jiných zákonů, i když změnový zákon je jen v tom nejnutnějším předveden.
Jistě jste si v důvodové zprávě všimli, že se to týká jedné problematiky a že ostatní ministerstva souvztažnosti z tohoto vládního návrhu zákona o koncesních smlouvách si budou postupně upravovat na své vlastní podmínky. Teď je otázka, nakolik bude následovat celá řada novel jiných právních předpisů. Škoda, že se v tomto zákonu musíme opírat v daném okamžiku byť o připravené vyhlášky jak Ministerstva pro místní rozvoj, tak Ministerstva financí.
Pan ministr financí jistě k problematice hovořil. Není to tak jednoduché. Domnívám se, že některé vazby na rozpočtová pravidla budou muset být řádně upřesněny.
Mám několik výhrad k samotnému textu. V paragrafu 2 je jako veřejný zadavatel velice složitě popisována právnická osoba. Když se podíváme na obecné výjimky z působnosti zákona, jsou zde velice vágní argumenty, pod které se dá schovat vše, co bude vyhovovat, ať už je záležitost odkazem na ochranu bezpečnosti zájmů nebo na zvláštní postupy mezinárodních organizací. Právě zvláštní postupy mezinárodních organizací by měly být popsány nebo definovány.
Jsou zde určité problémy ve vazbě na studii proveditelnosti či schvalování koncesního projektu ve vazbě na zadávací podmínky a podmínky koncesní smlouvy. Jako typický příklad můžeme dopředu použít, jak budeme chtít podle tohoto zákona formulovat koncesní smlouvu např. na mýtné, když dosud nemáme ze zákona ujasněno, na co se bude vztahovat, ale zadávací podmínky už jsou stanoveny na jistou tonáž. Už jenom to, že byly dány zadávací podmínky, aniž byla vyjasněna právní základna, na co všechno bude mýtné platit, vytváří určité zpochybnění, jak zpochybnění pro průběh výběrového řízení na mýtné, tak i na případné uzavření koncesní smlouvy.
Znovu se i v návrhu dostáváme do určitého problému, který se týká samosprávných celků. Je zde pouze rozděleno velikostně, to znamená, kolik milionů může mít která obec, ale přitom se musíme vyjádřit i k otázce, co to je velikost projektu a jaká je účast, neboť obce se mohou zavazovat jen do výše svého jmění.
Ve vazbě na koncesní smlouvu, jaké budou hodnoty projektu ve vazbě na koncesní smlouvu, jde o to, jaké budou hodnoty projektu ve vazbě na pravomoci obcí. Je pro mne dost nepochopitelné, proč se náhle vstupuje do zákona o samosprávných celcích, ať už krajské zřízení nebo obce, třípětinovou většinou. Přitom víme, že obce a samosprávné orgány jednají nadpoloviční většinou svých členů. Znovu se dostáváme do určitého problému, který jsme si tady zasuplovali, když jsme projednávali zákon o zdravotních zařízeních, o nemocnicích, a vůbec se neuvažují ve změnovém zákonu zákony o krajském zřízení, případně zákony o obcích.
***