(12.30 hodin)
(pokračuje Kupčová)
Nyní prosím, aby se za navrhovatele k usnesení senátu a k předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil ministr životního prostředí pan Libor Ambrozek. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, chtěl bych říci, že Senát vrátil návrh novely zákona o ovzduší se dvěma pozměňovacími návrhy a že s oběma těmito pozměňovacími návrhy Ministerstvo životního prostředí souhlasí, a proto doporučuji Poslanecké sněmovně podpořit novelu ve verzi přijaté Senátem. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se pana poslance Pavla Hrnčíře, zda se chce jako zpravodaj výboru vyjádřit. Není tomu tak.
Otevírám tedy rozpravu, ve které jako první vystoupí paní senátorka Jitka Seitlová.
Senátorka Jitka Seitlová: Paní předsedající, vážené poslankyně, vážení páni poslanci, Senát návrh zákona projednal na své 7. schůzi a přijal usnesení, kterým navrhl dva pozměňovací návrhy.
První z nich se týká vypuštění § 3a. Tento paragraf by umožnil orgánu obce vstupovat na nemovitost provozovatele malého zdroje znečištění ovzduší, tedy například majitele rodinného domku. Vlastníci, případně uživatelé nebo správci nemovitosti by byli povinni umožnit orgánu obce vstup v jistých případech na základě písemné výzvy, ale v jistých případech pak bez ní, bezprostředně. Senát velmi dobře chápe snahu zákonodárců v Poslanecké sněmovně významným způsobem přispět ke zlepšení kvality ovzduší v sídlech. Víme, že po zásadním snížení emisí škodlivin z velkých zdrojů je naléhavě třeba se zaměřit na zdroje malé, které stále zamořují ovzduší zejména v malých a menších sídlech. Znečištění z komínů rodinných domů, z chalup, z vesnic a z dalších malých zdrojů je nejen nepříjemné, ale především velmi nebezpečné pro lidské zdraví. Senát ale dospěl k závěru, že zmíněný § 3a, který jsme doporučili vypustit, není právně ani věcně správnou cestou k řešení tohoto problému.
Co by přijetí takového paragrafu v praxi mohlo znamenat? Například to, že pokud někdo bude mít dojem, že jeho soused spaluje něco, co nemá, a záleží tady velmi na subjektivním názoru, pak zavolá panu starostovi. Panu starostovi, pokud nemá jiný orgán obce, pak nezbude, než aby třeba i několikrát za den nebo v nočních hodinách provedl přímo kontrolu a požádal o možnost vstupu do soukromí, do rodinného domu toho, kdo by něco takového měl spalovat. Víme, že občané občas spalují to, co může vytvářet nebezpečné spaliny, ale ani navržený způsob povinnosti umožnění vstupu a kontroly není řešení. Většinou ani pak nebude možné prokazatelně zjistit, co občan spaloval.
Naopak § 3a je ve své podstatě naprosto bezprecedentním průlomem ochrany soukromí občana. Žádný jiný zákon takovouto kompetenci nestanovuje a nedává neomezeně možnost vstupu do soukromého objektu bez dalších právních a právně procesních podmínek proti zneužití, a to pouze na základě subjektivního pachového dojmu. Záměr předkladatelů byl jistě chvályhodný. Nicméně formulace § 3a není právně ani věcně vhodná. Přijetí takového ustanovení by znamenalo výrazný zásah nejen do vlastnických práv, ale do výsostné ochrany soukromí občanů. Uvedené opatření by mohlo být zneužito až příliš snadno. Proto Senát doporučuje uvedený § 3a vypustit.
Druhá změna, kterou navrhujeme, má zcela jiný charakter a týká se celého principu zákona, pokud chceme zavést systém biopaliv. Navrhujeme vypustit pozměňovací návrh, kterým byl v Poslanecké sněmovně vypuštěn bod 45, tak jak bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou. V původním znění platného zákona je to § 40 odstavec 4 a týká se osob, které uvádějí do oběhu motorové benziny a naftu. Pokud by tato osoba nevykoupila množství paliv v rozsahu svého podílu na trhu s palivy, měla podle původního znění právo uložit pokutu až do výše 5 milionů Kč za nevykoupené množství biopaliv (?). Návrh novely zde schválené - já si myslím, že se tak stalo omylem - současně zrušuje tuto kompetenci, ale navíc vypouští i všechny další sankční možnosti postihu za neplnění této povinnosti. Pokud by sankce byly zcela odstraněny, byla by vymáhatelnost povinnosti uložená producentům a distributorům motorových benzinů a nafty téměř nulová. Mohlo by se stát, že vykoupená biopaliva zůstanou Státní správě hmotných rezerv a tyto zbytky nakonec zaplatíme my všichni z veřejných zdrojů navíc.
Pokud je zákonem schvalován a přijímán systém výrobce biopaliv, od něj povinný výkup Státní správou hmotných rezerv a následně od ní povinný odkup prodejci a distributory, pak je pro funkčnost systému nutná plná právní vymáhatelnost povinného odkupu biopaliv prodejci a distributory. Senát proto doporučuje, aby uvedený sankční paragraf, který byl v původním znění zákona, zůstal zachován.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, dovolte abych vám jménem Senátu doporučila schválit novelu zákona, tak jak jsme ji opravili.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Vidím pana poslance Miloše Kužvarta, kterému udílím slovo.
Poslanec Miloš Kužvart: Děkuji. Vážená paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, velmi stručně. Já podporuji také senátní verzi už proto, že se tam na jedné straně vrací proti sněmovní verzi jedna ze sankcí za nedodržení podpory bioetanolu. Ale na druhé straně mi jde o to, že podporou senátní verze budeme prodlužovat stav, který bych si s trochou nadsázky dovolil nazvat stavem chemické války našich spoluobčanů proti spoluobčanům. To znamená, že když někdo spaluje ve svých kamnech komunální odpad, tak bude samospráva naprosto bezzubá, nebude s tím moci něco dělat.
Takže mi dovolte, abych se zde zeptal, patrně vašim prostřednictvím, vážená paní předsedající, pana ministra životního prostředí Libora Ambrozka, kdy bude předložen návrh takové právní úpravy, která umožní postih občanů, kteří, jak jsem již zmínil, vedou onu chemickou válku proti svému okolí, kdy takováto předloha by skutečně měla být vládní předlohou, protože se jedná o materii velmi složitou. Ostatně paní senátorka Seitlová to tady naznačila, to znamená střet s vlastnickými právy, s ústavní Listinou základních práv a svobod. Zde by bylo užitečné aby se tím zabývala nejenom legislativa příslušného resortu, ale aby zde byla i součinnost Legislativní rady vlády, právě proto, abychom my nenaráželi na to, že zde v dobré víře ten či onen poslanec předloží návrh, jak zamezit onomu spalování s prominutím svinstva v kamnech.
Čili můj dotaz, vážená paní předsedající, kladený vaším prostřednictvím panu ministru a zároveň poslanci Parlamentu České republiky, je, kdy takovýto návrh - kvalitní, kvalifikovaný - bude předložen.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se, zda se někdo další hlásí do rozpravy. Pokud tomu tak není, rozpravu končím.
Přistoupíme k hlasování, a to nejdříve podle § 97 odstavec 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 862/3, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 862/4."
Já se ještě pokusím přivolat všechny, kteří chtějí hlasovat.
***