(9.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Zlepšování tohoto ukazatele až na minus 3,9 % ve druhém čtvrtletí 2005 je dáno výrazným zlepšením salda obchodní bilance, která na roční bázi je od dubna trvale v přebytku.
Mírně se snížil přebytek bilance služeb, schodek bilance výnosu zaznamenává soustavný růst a svým objemem a dalším předpokládaným růstem bude i v následujících letech určovat deficit běžného účtu.
Zvyšování exportní výkonnosti při pomalém ekonomickém růstu v zemích Evropské unie prokazuje výrazné zlepšení konkurenceschopnosti domácích výrobců. Významně se také projevuje náběh nových, exportně orientovaných kapacit, zejména v oblasti informačních a komunikačních technologií. V roce 2005 očekáváme, že saldo obchodní bilance bude viditelně lepší, než tomu bylo v roce 2004. Očekáváme přebytek řádově kolem 50 mld. korun. Pokud jde o vývoj v roce 2006, i nadále by se měl - již mírnějším tempem v důsledku odeznění některých jednorázových pozitivních efektů spojených se vstupem České republiky do Evropské unie - zlepšovat exportní výkon české ekonomiky.
Podíl schodku běžného účtu na hrubém domácím produktu by měl s mírnou tendencí ke zlepšování zůstat pod hranicí 3 %. To by nemělo představovat žádné makroekonomické riziko vzhledem k tomu, že podstatná část deficitu fakticky zůstává v domácí ekonomice v podobě investovaného zisku.
Podrobnější informace o očekávaném vývoji české ekonomiky v letech 2005 a 2006 a rovněž odhady relevantních makroekonomických ukazatelů jsou uvedeny v části B rozpočtové dokumentace.
Při přípravě makroekonomické predikce Ministerstvo financí využívá spolupráce s institucemi státní i soukromé sféry, které se zabývají makroekonomickou analýzou a prognózou. Je možné konstatovat, že makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu je blízký konsensuální makroekonomické předpovědi vyplývající z názorů těchto institucí. Jako tradičně Ministerstvo financí k odhadu růstu ekonomiky přistupuje spíše konzervativně, tak aby nedošlo k rozpočtování příjmů, které by reálně nebylo možno během roku očekávat.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dovolte mi, abych vás ještě před projednáváním návrhu státního rozpočtu na rok 2006 tradičně také seznámil s tím, jak se vyvíjí dosavadní hospodaření státního rozpočtu v letošním roce a jak vláda odhaduje celoroční výsledky rozpočtového hospodaření za rok 2005.
Pro rok 2005 Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila státní rozpočet s deficitem 83,6 mld. korun. Výsledky hospodaření státního rozpočtu za devět měsíců letošního roku lze považovat za mimořádně příznivé, a jsou odrazem vysokého inkasa daňových příjmů i vyšších nedaňových a ostatních příjmů. Hospodaření státního rozpočtu skončilo ke konci září přebytkem ve výši 25,8 mld. korun a státní rozpočet je v přebytku i k dnešnímu dni. Tento výsledek hospodaření odráží příznivý vývoj celkových příjmů. Celkové příjmy státního rozpočtu jsou plněny na necelých 79 % při meziročním růstu 15,9 %. Z daňových příjmů vykázaly vyšší inkaso, než bylo inkaso odhadované, zejména daně z příjmu právnických osob a také spotřební daně. Nedaňové a ostatní příjmy jsou svým objemem ve výši 65 mld. korun nad celoročním rozpočtem. Plusové saldo ovlivňuje i nižší čerpání z celkových výdajů, a to na úrovni 68 % korigovaného rozpočtu. Zlepšený vývoj hospodaření státního rozpočtu ve třetím čtvrtletí a zejména výsledky za měsíc září potvrzují, že očekávaný deficit státního rozpočtu za celý letošní rok se může pohybovat ve výši cca 67 mld. Kč.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, jak už jsem ve svém vystoupení uvedl, návrh rozpočtu na rok 2006 vychází a respektuje koncepci reformy veřejných rozpočtů. Hlavním cílem této reformy je postupné snižování deficitů veřejných rozpočtů v České republice prostřednictvím víceletého rozpočtování a prostřednictvím politiky střednědobých výdajových rámců. Cíl pro deficit veřejných rozpočtů v metodice ESA 95 v roce 2005 činí pro Českou republiku 4,7 % a v roce 2008 by se tento deficit měl snížit pod 3 % hrubého domácího produktu.
Návrh státního rozpočtu na rok 2006 je předložen tak, aby zajišťoval splnění parametrů deficitu veřejných rozpočtů z konvergenčního programu metodiky ESA 95, takže deficit veřejných rozpočtů v roce 2006 nepřesáhne 3,8 % hrubého domácího produktu. V roce 2004 i v roce 2005 Česká republika dodrží parametry konvergenčního programu, a dodržet by je tedy měla i v roce 2006.
Státní rozpočet na rok 2006 je založen na aktivní vládní rozpočtové politice, nepromítá pouze pasivně stávající trendy vývoje příjmů a výdajů, ale zobrazuje aktivní snahu vlády snižovat deficit státního rozpočtu.
Předložený návrh rozpočtu nepředstavuje fiskální restrikci - výdaje rostou o 7,9 % - ale znamená obrat k efektivnějšímu vynakládání prostředků z hlediska podpory hospodářského růstu a vzdělanostní ekonomiky. Výdaje na výzkum a vývoj rostou o více než 10 %, výdaje na vysoké školy rostou o cca 14 %, kapitálové výdaje se zvyšují o 33 %. Výdaje na budování dopravní infrastruktury, zahrnuté v kapitolách státního rozpočtu a ve Státním fondu dopravní infrastruktury byly rovněž významně posíleny, přičemž se předpokládá financování výstavby dálnice D47 prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury s tím, že ze státního rozpočtu bude v celkové výši očekávaných výdajů poskytnuta státní dotace.
Mezi základní vládní rozpočtové priority na rok 2006 patří spolufinancování společných programů Evropské unie a České republiky - jak už jsem uvedl výdaje na vzdělávání, výzkum a vývoj, a také politika zaměstnanosti a výdaje na financování důchodů.
Příjmy státního rozpočtu v roce 2006 dosáhnou výše 884 mld. Kč, což znamená, že dojde k absolutnímu nárůstu příjmů s porovnáním s rokem 2005. Příjmy se zvýší cca o 10 %. Výdaje státního rozpočtu v roce 2006 dosáhnou 958 mld. Kč, meziročně se tedy zvýší o cca 8 %. Příjmy státního rozpočtu se budou tedy vyvíjet o 2 % lépe než výdaje státního rozpočtu v meziročním srovnání.
Deficit státního rozpočtu na rok 2006 je navržen vy výši 74,4 mld. Kč. Výdajový rámec státního rozpočtu na rok 2006 je ve srovnání s výdajovým rámcem schváleným usnesením Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a upraveným dle rozpočtových pravidel překročen o 20,3 mld. Kč. Důvodem tohoto překročení je navýšení mandatorních výdajů, jejichž výše se ukázala jako nedostačující, a dále posílení výdajů na vládní priority.Součástí tohoto navýšení jsou i výdaje na odškodnění fyzických osob v návaznosti na přijaté právní předpisy a také opatření, která pro Českou republiku vyplynula z rozhodnutí na úrovni Evropské unie, jako jsou například výrazné výdaje na zavedení biometrických prvků v cestovních dokladech.
Na základě údajů zapracovaných do státního rozpočtu na rok 2006 se odhaduje čistá pozice České republiky ve vztahu k Evropské unii v oblasti našich vzájemných finančních toků ve výši 22,6 mld. Kč, to znamená zhruba 2200 Kč na jednoho obyvatele. Oproti roku 2005 by tedy mělo dojít k výraznému zlepšení čisté pozice. Čistá pozice České republiky za rok 2005 se aktuálně odhaduje zhruba na úrovni 9 mld. Kč, to je cca 850 Kč na jednoho obyvatele.
Celkové příjmy z rozpočtu Evropské unie by v roce 2006 měly činit 58 mld. Kč a platby do rozpočtu Evropské unie 35 mld. Kč. Česká republika v roce 2006 ještě naposled získá takzvanou rozpočtovou kompenzaci, a to ve výši 6 mld. Kč. Naproti tomu platby vlastních zdrojů do rozpočtu EU se meziročně zvyšují o 4,2 mld. Kč.
***