(Jednání pokračovalo v 15.20 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené paní poslankyně, vážení kolegové, je 15.20, uplynula pauza na jednání klubu ČSSD a já vás všechny vítám na odpolední části dnešního jednacího dne. Prosím vás, abyste zaujali svá místa v poslaneckých lavicích. Ještě oznamuji gongem i mimo jednací síň pro naše kolegy, kteří se blíží, že opravdu už jednání zahajujeme, aby mohli dojít, abychom mohli dokončit bod č. 7, kterým je projednávání vládního návrhu o státním rozpočtu pro rok 2006 v prvém čtení. Jak víte, tento bod jsme před obědem nedokončili a budeme pokračovat v rozpravě.
Já vám ještě, než se dostaví naši kolegové, oznámím, že mám zatím jednu písemnou přihlášku do rozpravy, a uvidíme, zda se sejdou ještě přihlášky další. Takže v rámci obecné rozpravy ve které se ocitáme, budeme pokračovat poslední písemnou přihláškou a touto přihláškou je přihláška pana poslance Petra Nečase. (Značný hluk v jednací síni.)
Já otálím s tím, abych ho pozvala ke stolku řečníků, protože v jednací síni není atmosféra, která by svědčila tomu, že bychom se mohli soustředit na jeho vystoupení. Takže vás ještě jednou znovu žádám, abyste zaujali svá místa. U stolku zpravodajů je jak pan ministr, tak také prosím zpravodaje, kterým je pan kolega Michal Kraus.
Dámy a pánové, já vás požádám o klid a zahajuji teď už vystoupením pana poslance Petra Nečase odpolední část našeho jednání, pokračování v obecné rozpravě ke sněmovnímu tisku 1128 a tímto sněmovním tiskem je vládní návrh zákona o státním rozpočtu České republiky pro rok 2006. Prosím o klid v jednací síni. Prosím všechny, kteří hovoří, aby šli hovořit mimo jednací síň, a požádám pana kolegu Petra Nečase o slovo.
Poslanec Petr Nečas: Vážená paní předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, dámy a pánové. V několika vystoupeních, především představitelů vládní koalice se zvláštním důrazem na představitele České strany sociálně demokratické, jsme se dozvěděli, jak úspěšná tato země je - že je zde ekonomický růst, že zde rostou průměrné mzdy. Ale to nejsou pouze jediná čísla, jediné faktory, které v této zemi rostou.
Já bych chtěl zdůraznit, že za vlád vedených sociální demokracií na dvojnásobek vzrostla nezaměstnanost a ta se dlouhodobě a konzistentně pohybuje na úrovni půl milionu osob bez práce. Co je horší, v tomto půl milionu osob bez práce narostl počet lidí, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní, jejich počet narostl o 95 % a v současné době představuje 200 tisíc lidí. Znovu opakuji: 200 tisíc lidí dlouhodobě nezaměstnaných. Každý pátý člověk v této zemi, který je nezaměstnaný, je mladý člověk do 25 let. To jsou také čísla, která velmi výrazně rostou.
Jsou zde i čísla, která klesají. Není to bohužel ani tempo růstu veřejných dluhů, ani veřejný dluh jako takový, je to například relace čili poměr průměrného starobního důchodu vůči průměrné mzdě. Když sociální demokracie přebírala vládu, tvořila průměrná penze 45 % průměrné hrubé mzdy. Za celou dobu jejího vládnutí se nůžky mezi ekonomicky aktivní částí obyvatelstva a penzisty rozevíraly tím způsobem, že postupně tato relace klesala na 40 % průměrné mzdy.
Pokud se podíváme na strukturu tohoto rozpočtu, tak zjistíme, že na dávky státní sociální podpory má být vynaloženo 35 mld. korun. Na splátky úroků z dluhu, které dělá tato vláda, je však nutno vyčlenit v tuto chvíli již 38 mld. korun. To znamená, že v tuto chvíli se na úroky z dluhů platí ze státního rozpočtu více než na dávky státní sociální podpory. Vzhledem k tomu, že nejsilnější vládní stranou je Česká strana sociálně demokratická, měla by zřejmě tuto změnu priorit, to znamená preferování dluhů před sociální politikou, odrazit i ve svém názvu strany. Možná by se mohla přejmenovat na Českou stranu dluhově demokratickou, protože dluhy, které dělají sociální demokraté, "demokraticky" přenášejí na všechny z nás a na naše děti, protože my je budeme muset zaplatit.
Chci také zdůraznit, že rostou i jiná čísla, například číslo, které říká, že 63 % dětí v České republice vyrůstá mezi rodinami, které patří do 40 % domácností s nejnižším příjmem. A toto číslo, dámy a pánové, počet těchto dětí za vlád sociální demokracie, toto číslo narostlo. Nikoliv kleslo, ale narostlo. Je třeba zdůraznit, že v roce 2002 průměrná domácnost zaměstnance s dětmi dostávala měsíčně na hlavu o tisíc korun méně než na hlavu průměrná domácnost v České republice. Toto číslo se za poslední tři roky vlády sociální demokracie změnilo tak, že v současné době na hlavu dostává měsíčně průměrná rodina zaměstnance s dětmi o 1400 korun méně, než je na hlavu příjem průměrné české domácnosti. To znamená, že nejenom penzisté, ale i u rodin s dětmi se propad mezi zbytkem obyvatelstva a rodinami s dětmi výrazným způsobem prohloubil. V této zemi narostl počet domácností, které žijí pod hranicí životního minima, konkrétně to číslo je o 60 %, a v současné době pod hranicí sociálního minima žije 400 tisíc lidí. Toto číslo se zvětšilo a chci podotknout, že v tomto čísle 400 tisíc osob je jen velmi malá část nezaměstnaných, to znamená, že vedle půl milionu nezaměstnaných jsou tady další statisíce osob, které jsou ohroženy sociální a ekonomickou politikou této vlády.
***